Milovníci Bonda všech zemí, držte se. Tohle možná neunesete: od chvíle, kdy se Sean Connery, který minulý týden oslavil osmdesátiny, v roce 1962 objevil na plátně jako první agent 007, jste obětí malého podvodu.
Connery byl plešatý. Od okamžiku, kdy se kamera rozjela na první klapce, měl na hlavě tupé. Ano, příčesek, který zakrýval lysinu.
Ale teď zvedněte ruku vy, kterým to vadí.
Je to úplně jedno. Connery byl nejlepší Bond. A byl ještě něčím víc. Stal se mýtem. Jeho bondovské hlášky jsou nesmrtelné. "Obávám se, že mám příliš velká ústa," řekla Bond girl v Srdečných pozdravech z Ruska. Bez rozpaků jí odpověděl: "Myslím, že ne. Mají tu správnou velikost, zvláště pro mě."
Byl vyhlášen nejvíc sexy mužem 20. století a také pasován na rytíře. Režisér Steven Spielberg o něm řekl, že patří k pěti nejlepším hercům. A samozřejmě vydělal těžké miliony. Na nevzdělaného hocha z průmyslového slumu, který začínal tak, že rozvážel mléko a později leštil rakve, je to docela hezká cesta.
Miminem ze zásuvky a leštičem rakví
Fountainbridge bývala v Edinburghu vždy odporná čtvrť. Smrad z pivovarů a čoud z gumárny, dělnické činžáky, kde měly rodiny hluboko do kapsy a blízko do putyky. Bylo to, jak řekl jeden z Conneryho dětských přátel, vězení bez mříží. Měl pravdu. Dostat se odtud bylo skoro nemožné.
Když se tady 25. srpna 1930 budoucí Bond narodil uklízečce Effie a řidiči náklaďáku Josephovi, jeho první postýlkou byla zásuvka od stolu. Záchod na chodbě rodina sdílela s dalšími dvanácti partajemi.
A tak není divu, že malý chlapec opustil školu už ve třinácti. Rozvážel mléko za libru týdně. Je ironií osudu, že jednou z pravidelných rozvážkových štací byla i elitní střední škola Fettes College. Vtip byl v tom, že v téhle škole byl podle Flemingových knih i mladý James Bond.
V šestnácti dal vale mléku i Edinburghu. Přihlásil se k válečnému námořnictvu. Po třech letech ho propustili. Měl žaludeční vřed. A tak začínal znovu od nuly. "Neměl jsem vůbec nic, nic jsem neuměl. Neměl jsem peníze ani vzdělání. Jediné, co jsem měl, byla široká ramena," vzpomíná Connery.
Živil se jako leštič nábytku a také rakví, přidavač na stavbě, prý si přivydělával jako model pro studenty umělecké akademie, údajně i nahý, a chodil posilovat. To bylo, jak se zpětně ukazuje, nesmírně důležité. První výhybka na správnou trať.
Činky a lákání Manchesteru United
Vypracovaný mladý muž se zúčastnil kulturistické soutěže Mr. Universe. Tedy přesněji, traduje se to a Connery to nijak nepopírá ani nerozvádí. Bylo to možná v roce 1950, možná o tři roky později. Skončil třetí ve své kategorii "vysokých mužů". Ale když hledáte v análech, na stupních vítězů ho nenajdete. Je to ovšem úplně jedno. Ať už tam, nebo někde v šatně při tréninku se mladý svalovec dozvěděl, že filmaři hledají urostlé mladíky amerického vzhledu pro natáčení tuctového muzikálu Jižní Pacifik. Přihlásil se a uspěl. Dělal sice křoví, ale dostal se k filmu.
Pak přichází další výhybka. Možná i past, v níž ho osud pokoušel. Connery hrál i fotbal. A asi dobře. Jeho amatérský tým hrál zápas, na který se přišel podívat i Matt Busby, trenér, který tehdy začal budovat Manchester United a udělal z něj největší tým Evropy. Na místě nabídl Connerymu angažmá za 25 liber týdně. Lákavá nabídka. Ale ten to měl v hlavě srovnané. Spočítal si, že ve třiadvaceti může hrát fotbal ve velké formě ještě tak sedm let. Herectví nabízelo delší kariéru.
Jenže udělat ji se ukázalo docela těžké.
"Chodí jako velká kočka v džungli"
Connery bloudil po studiích, získával jen malé role. V roce 1957 sice získal dobrou roli vedle hvězdy jménem Lana Turner, ale to ho málem stálo život. Její milenec byl mafián a měl podezření, že mu herečka s mladým kolegou zanáší. Proto přijel a s pistolí v ruce vtrhnul na plac. Connery se zachoval zcela bondovsky. Dal mu "hlavičku" a sebral pistoli. Jenže pak se musel skrývat, protože mafiánův šéf mu slíbil pomstu a nějakou dobu po něm pásl jeden pistolník.
Bond? každá práce dobrá.Ze své životní role nebyl Connery původně šťastný. Máme o tom svědectví z první ruky. "Na čem budete dělat, až skončí tohle natáčení, Seane?" zeptal se v roce 1961 filmový guru Barry Norman, když potkal hereckou nulu ze Skotska ve vlaku cestou na filmové natáčení ve Francii. "Ach jo, budu hrát Jamese Bonda," odpověděl mu prý tehdy vysoký plešatý Skot. Norman k tomu po letech dodal: "Nezdálo se, že by z toho měl zrovna radost." A proto, jak vzpomíná, jako útěchu pronesl: "Doba je těžká, co?" Na to Connery odpověděl: "No, je to aspoň práce." Tuhle příhodu Norman zakončuje slovy: "Když jsme se za pár let setkali znovu, byl Sean už mezinárodní hvězda." |
Jenže ve štábu ho zpočátku nikdo nechtěl. Ian Fleming, jehož Bond byl snobským aristokratem, elegánem, který se uměl pohybovat v nejlepší společnosti, ho uviděl a řekl: "Cože, tenhle řidič náklaďáku? Vždyť vypadá jako přerostlý kaskadér." Ani producentům se nezdál. Po kamerových zkouškách Conneryho dostal štáb dokonce vzkaz: Ne, toho ne.
Connerymu pomohl režisér Terence Young a to, co ho později proslavilo. Jeho sex-appeal.
Jeden z producentů změnil názor poté, co mu jeho žena Dana řekla, že Connery je muž "to die for". Young si všiml, že herec vypadá velmi elegantně, a producenti, "že se pohybuje jako velká kočka v džungli".
Roztál dokonce i Fleming (a v pozdějších knihách už popisoval Bonda jako Conneryho). Jenže pořád tady byl scénář, jemuž nedávali naději na úspěch. Proč ho nakonec měl?
Svět potřeboval Bonda. A Bond Conneryho
Z potenciálního propadáku udělaly světový hit, legendu a kulturní fenomén dvě věci. Doba a Connery.
Nejdřív to první. Byla studená válka, Rusové měli sputnik i Gagarina, Kubu i kusy Afriky a zdálo se, že nezadržitelně táhnou světem i vesmírem. Západ byl vyděšený. Potřeboval hrdinu, který se postaví zlu a jedním činem může zase obnovit pořádek. Svět potřeboval Bonda. Toužil po hrdinovi, který by byl silný, tajemný a nebezpečný. Bond, to byla jistota, že ostatní mohou klidně spát, přestože kolem jako šakalové brousí zlosynové s atomovými bombami.
Kromě iluze bezpečí dal Bond lidem taky zvláštní směsici snů a reality, v níž měl vlastně každý na dosah akci, rychlé auto, krásné ženy, luxus a sex. V Bondově podání to bylo přeci tak snadné a samozřejmé.
A pak tady byl Connery. Producenti si museli v soukromí tajně líbat ruce za tu milionovou trefu. Connery vtiskl téhle původně ploché roli svůj magnetismus, šarm i humor. Jeho Bond, to byl muž, o jakém ženy tajně sní a jakým by chtěli být muži, kdyby se toho odvážili.
Zeptejte se tisíce lidí, kdo ze všech herců, kteří agenta 007 hráli, byl nejbondovatější. Dostanete tisíc odpovědí, že to byl Connery.
Podívejte se na něj. Je chladný, výsměšný, nepřátele, ženy i nadřízené zvládá s arogantní lehkostí. Je elegantní, ale má krutý úsměšek. Budí strach, je přitažlivý a bez citu. Očekáváte, že všude vítězí. A k tomu je očividně nad věcí. Jako by si ze všeho dělal legraci, protože ať se děje, co se děje, je tak nějak za vodou. Bond je cosi jako výraz podvědomé touhy průměrného muže. A tajné touhy jeho ženušky, když se zamyslí nad vysavačem.
K tomu si přidejte snobství. Obleky na míru, kluby, vodku s martini, které se má protřepat, ale promíchat ho by byl trapný přešlap. Bond byla úniková fantazie, Vinnetou pro dospělé. Každý si tam našel to své, at už toužil po modelkách, autech nebo lesku velkého světa s přísně vybraným ročníkem Dom Perignonu a večerech ve smokingu.
Connery se v tomhle světě pohybuje, jako by se narodil na zámku a ne v továrním slumu. Už nevidíte, že se to musel nejdřív naučit. Smoking si neuměl zapnout, stejně jako nevěděl, jak správně nalévat šampaňské.
Ale zvládl to a svět se zbláznil. Podobně jako Beatles, kteří v té době také začínali, ovlivnil celé generace, jejich oblékání, styl chování i sex. Lidé si opakovali hlášky z filmů.
Jediný, kdo se tím moc nebavil, byl Connery.
Hlavní Conneryho problém: Bond
Zpočátku Connery Bonda miloval. Užíval si popularitu, hvězdnou slávu, která přišla přes noc, peníze i natáčení. "První dva nebo tři roky to bylo skvělé," říkal. "Dokonce skákání z letadel byla zábava, i když jsem si musel dávat pozor na příčesek."
Pak měl Bonda plné zuby. Přišel na to, že je pro něj nebezpečný stejně jako pro filmové zloduchy. Ti chtěli zničit svět, Bond mohl zničit jeho. Jako herce. Connery chtěl víc než být vtipným zabijákem ve službách Jejího Veličenstva.
"Bondage", což znamená cosi jako otroctví (a navíc v typicky bondovském sexuálním dvojsmyslu, protože se takhle nazývá i sexuální svazovací praktiky) byla stále větší zátěží. Connery pomlouval svoji životní roli, kudy chodil. Říkal, že Bond je amorální a frankensteinovská zrůda.
Aby se zbavil bondovského prokletí, snažil se točit jiné filmy. Nakonec jich bylo na šedesát. Tím posledním se stala Liga výjimečných, která se natáčela roku 2003 i v Praze. "Na některé ze svých filmů jsem už úplně zapomněl, na jiné bych nejradši zapomněl," řekl Connery.
Na některé si budeme pamatovat vždycky. Ať už je to Jméno růže, kde hrál vtipného mnicha, detektiva Williama Baskervilla, Indianu Jonese a poslední křížovou výpravu, kde se stal Indianovi cholerickým otcem, Nedotknutelné, kde za roli policejního veterána Jimmyho Maloneho dostal konečně Oskara, byť za nejlepší vedlejší roli. Na film Marnie, Vraždu v Orient-expressu, První velkou vlakovou loupež, Hon na ponorku, Vycházející slunce.
Connery by však možná rád zapomněl i na tři filmy, které nebyly. Dostal nabídku, aby hrál Gandolfa v trologii Pán prstenů, a k tomu štědrou nabídku patnáctiprocentního honoráře ze zisku. Odmítl, protože prý nerozuměl scénáři. CNN spočítala, že tak odmítl 400 milionů dolarů.
Na světě asi není moc polomrtvých sexy mužů, že?
Connery šel štěstí naproti. Aby se stal knížetem mezi herci, vrhl se na knihy a hltal je po stovkách, až se z něj stal uznávaný znalec literatury. "Vzpomínám si, jak jsem se sám sebe ptal, jak může člověk hrát inteligentní lidi, když je sám hloupý," řekl.
Teď je na odpočinku. Věk se už hlásí. Před třemi roky mu odebrali nádor na ledvině, tohle léto se zotavoval po operaci ramene. Nejvíc ho na tom bolelo, že nemůže hrát golf, protože má dvě vášně: golf a Skotsko. Je skotský nacionalista a prohlašuje, že se tam vrátí ve chvíli, kdy bude Skotsko nezávislé.
Bývalý svůdník, který si ani nepamatuje, s kým přišel o panictví, žije spokojeně se svou druhou ženou Micheline. V osmdesáti vypadá pořád zatraceně dobře. Z povyku kolem svého sex-appealu si dělá pravou bondovskou legraci: "Na světě asi není moc polomrtvých sexy mužů, co?"
