Hroby v oáze, která se nachází 720 kilometrů jihovýchodně od Káhiry, jsou staré asi 1 800 let a věčný spánek v nich našli lidé z několikatisícového města Kellis. Dosud vědci prozkoumali na 765 hrobů, v nichž nalezli též ve výtečně zachovalém stavu ostatky nedonošených plodů a malých miminek. Dokáží přitom určit, v kterém měsíci nastala smrt. Egypťané totiž hroby směrovali podle vycházejícího Slunce, takže jejich orientace se během roku, jak šly měsíce za sebou, měnila, vysvětluje server itechpost.com.
I tyhle informace tak naznačují, že období, v němž docházelo k největšímu počtu početí, oproti průměru stouplo jejich množství o víc než dvacet procent, byly právě červenec a srpen. Většina porodů se poté soustředila do měsíců březen a duben, a právě v těchto měsících umíralo při porodech nejvíce žen.
Poznatkům o plodicích zvycích z hřbitova v oáze Dakhla předcházely informace ze záznamů ze sčítání lidu, je to však poprvé, co byly potvrzeny konkrétním výzkumem ostatků.
Vědci se domnívají, že znají i důvod, proč Egypťané sázeli právě na letní měsíce, když se má za to, že horké počasí snižuje jak libido, tak počet spermií. Může za to staré náboženství. V oné době se sice již zemí rozšířilo křesťanství, avšak staré egyptské náboženské tradice byly pořád silné. Právě letní měsíce pro ně byly obdobím plodnosti, s níž si lidé spojovali též záplavy Nilu, k nimž v oné době docházelo: kde by země byla bez životadárné nilské vody!
"Nil je pro Egypt darem: nebýt jeho, nemohla by tamní civilizace po tři tisíce let přežít," zdůrazňuje šéfka vědeckého týmu Lana Williamsová a dodává: "Máme k dispozici reliéfy z místních chrámů, které to ukazují: v Dakhle se nilské záplavy každoročně oslavovaly."
Tradiční cykly početí přitom pravděpodobně pokračovaly dokonce i v dalších stoletích, a to i v jiných oblastech Egypta, dokonce až do moderní historie. "Je zajímavé, že i ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století se nejvíc dětí stále rodilo v těch samých měsících, kolem března a dubna," uvádí s odkazem na údaje Světové zdravotnické organizace Williamsová.
Pro úplnost dodejme, že křesťanství se pokusilo zavést nové zvyky, zakazovalo například kopulaci hned po několik dnů v týdnu. Sexu se měli lidé vystříhat ve středu, v pátek, sobotu a neděli i během adventu a čtyřicetidenního půstu.
Fakt, že k největšímu počtu početí docházelo v létě, však nutně nemusí znamenat, že po zbytek roku by lidé starého Egypta souložili méně. Možná se jen proti početí chránili, naznačuje Williamsová. Zmiňuje několik starých textů, které o antikoncepčních metodách mluví.
Seznam antikoncepčních receptů z papyru z Láhúnu, starého asi 3 800 let, zahrnuje například krokodýlí trus či med, ačkoli není zřejmé, co přesně se s nimi mělo dělat. "Je zajímavé, že když se na tyto látky díváte, zjistíte, že kyseliny, které obsahuje krokodýlí trus, a anti-bakteriální obsah medu by pravděpodobně mohly možnost početí zmenšit a zafungovat jako spermicid," uvedla v rozhovoru pro server Live Science Williamsová.
