O tom nejznámějším slyšel "od někoho“ asi téměř každý z nás.
Myslivecká latina
Děj je zhruba následující (prostředí a okolnosti se mohou lišit): šťastný milenecký páreček si romanticky užívá v přírodě pod korunami stromů, když je zrádně vyruší myslivec. Následkem šoku se vyděšené dívence pevně sevře pochva a uskřípne v ní nešťastníkův penis.
Lesní muž se pokusí poskytnout první pomoc dle své úvahy (píchnutím špendlíkem do hýždě a později i zastrčením prstu do konečníku), ovšem nakonec nezbývá než naložit nebohou dvojici do auta a odvézt ji do nemocnice.
Příběh to může být poutavý, ovšem z říše fantazie. Nic takového jako náhlé zadržení mužského penisu v ženské pochvě v důsledku křeče poševního svalstva prostě neexistovalo a neexistuje a žádný lékař na světě nikdy takovouto příhodu neošetřoval.
Je sice teoreticky možné, že křečovité stahy svalů kolem poševního vchodu mohou ve výjimečných případech způsobit nemožnost zavedení (!) penisu - jedná se o takzvaný vaginismus -, nikdy však nebylo v dějinách zaznamenáno, že by už jednou zavedený úd nebylo možné vytáhnout.
K čemu však dojít může?
Většina sexuálních zranění se týká mužů, u žen se s nimi setkáváme daleko méně často. Nejčastěji jde o různá poranění pochvy, ať již v samotném poševním vchodu, nebo hlouběji, v oblasti takzvané klenby.
Tržná zranění mají často ostré okraje a vypadají jako řezné rány. Obvykle také značně krvácejí a vyžadují lékařské ošetření, ač si žena může v méně závažných případech pomoci sama, prostřednictvím tamponu či jiného podobného textilního materiálu.
Je zajímavé, že k takovýmto poraněním dochází zřídkakdy při vůbec prvním pohlavním styku: protržení panenské blány (hymenu) je provázeno jen velmi mírným krvácením, často téměř nepatrným.
Nefoukat!
Trhliny vznikají buď při násilném pohlavním aktu, ale ještě spíš v případech, kdy jde o nepoměr mezi rozměry pochvy a penisu. (Vagina je ovšem extrémně pružný útvar, vždyť jí při porodu prochází hlavička novorozence o průměru až 10 cm. Velký penis tak může způsobit poranění zejména při neobvyklých či nepřirozených polohách.)
Velmi nebezpečným experimentem, který se často týká pubertálních dívenek, je zavádění různých předmětů do pochvy za účelem masturbace. Pokud má ostré hrany, může opravdu dojít i závažnějšímu zranění.
Vůbec nejnebezpečnější je ale partnerce do pochvy prudce fouknout. Ihned poté u ní totiž dojde k pocitu nevolnosti, jelikož i poměrně malý tlak vzduchu způsobí průnik dělohou a vejcovody do břišní dutiny mezi střevní kličky.
Vzduch v břiše se dokonce zobrazí i na rentgenovém snímku (!). V dřívější době - ale stává se to i o dnes - byla nejedna žena na základě tohoto nálezu zbytečně operována s podezřením na prasklé střevo či rozbouřený žaludek.
Pokud je ale chirurg včas informován o proběhlém bláznivém experimentu, vzduch se z břicha postupně vstřebá bez jakéhokoliv zásahu.
Smrtelné nebezpečí však představuje insuflace (zavádění) vzduchu do pochvy (byť i velmi krátce) těhotné ženy. Místo do břicha zde vzduch směřuje do krevního oběhu a může způsobit smrtelnou vzduchovou embolii!
Vůbec nejčastějším sexuálním "úrazem“ jsou ovšem modřiny způsobené podtlakem a sáním ústy na viditelných místech těla, lidově nazývané jako "cucfleky“.
Ty ale představují pro svého nositele jen společenský handicap - pokud vůbec, mnozí mladí muži (ženy méně) je dávají veřejně na odiv, zvláště v pubertálním věku, připadají si tak "in“.
Zlomený penis a jiné lahůdky
Zlomit se dá ledascos, ale vždy jen to, co má kost. A i když ji samečci některých živočichů v pohlavním údu opravdu mají, muži jsou "odkázáni“ pouze na topořivá tělíska, která se při erotickém vzrušení naplňují krví, podobně jako houba vodou.
Při násilné manipulaci pak může (i když spíš ve výjimečných případech) prasknout vazivové pouzdro a krev se dostane do podkoží. Tato nehoda je vcelku častá při poloze, kdy je žena nahoře - a kdy může z neopatrnosti nasednout na ztopořený úd tak nešťastně, že ho tím pohmoždí.
Někdy se sice tomuto úrazu říká zlomenina penisu, o skutečnou frakturu ale pochopitelně nejde. Následky se projeví obvykle - kromě silné bolesti - i značně objemnou modřinou. Už z toho důvodu nepřichází v úvahu sádrová fixace, zabírají obklady, klid a prostředky proti krvácení.
Přestože na první pohled vypadají tyto "zlomeniny“ hrůzně, většina z nich se nakonec zahojí bez následků. Postižený muž se však musí připravit i na několikatýdenní sexuální půst.
Zatímco k těmto příhodám dochází poměrně často, někdy se stávají i kurióznější úrazy. Mezi ně patří takzvané vykloubení penisu (i to je zavádějící název, protože kloub se v něm rovněž pochopitelně nenachází).
Může k němu dojít při velmi bouřlivé souloži a příčinou je vlastně odtržení penisu od kůže a jeho vklouznutí pod stydkou sponu nebo do šourku, tedy vlastně jakési "obrácení penisu naruby“. Tady už ovšem nepostačí obklady ani chlácholení, nastoupit musí operační zákrok.
Jemně a s citem!
Achillovou patou každého muže jsou varlata: jde o jednu z vůbec nejcitlivějších částí těla. Jemné pohrávání s nimi znamená pro mnohé muže velmi vítanou aktivitu v rámci milostné předehry, případně atraktivní zpestření vlastního pohlavního styku, časté je i při masturbaci.
Někdy ale stačí jen nepatrně přidat na intenzitě stisku a z příjemného laškování se stává bolestivá záležitost.
Mačkání varlat na hranici mučení prý občas doprovází sexuální akt v jižním Německu, kde některé venkovské ženy při souloži provádějí i dnes takzvané "denglování“ - silně tisknou rukama milencova varlata.
Kdysi byla felace, sání pohlavního údu, doménou homosexuálů a byla obecně považovaná když ne přímo za úchylku, tak alespoň za zvrhlost.
Časy se ovšem mění, podle nedávného průzkumu praktikují orální sex čtyři lidé z pěti. I ženy, které ho dřív odmítaly, si na něj zvykly, jen přitom občas zapomenou, že mají v ústech kromě partnerova penisu také ostré zoubky: pak stačí trochu víc stisknout a místo milostného prožitku se dostaví krvácení a bolest.
Ke kousnutí do penisu dochází poměrně často, většinou značně krvácí a vyžaduje chirurgické ošetření.
Občas pojdou tiskem zprávy, že některá žárlivá či podváděná partnerka svému milému jeho ozdobu ukousla. V knize Poslední kabriolet je dokonce popsaná příhoda, kdy do zaparkovaného auta, v němž milenci právě provozovali orální sex, narazilo jiné a následkem nárazu došlo k zavření úst a neštěstí bylo hotovo.
Ne že by to bylo absolutně nemožné, jde ale spíše o literární licenci: žena by musela mít opravdu velmi silný skus, protože ztopořený úd je poměrně pevný. Nicméně i zde si už umí chirurgové poradit a přišít ho zpátky na své místo, a dokonce i obnovit jeho funkce.
Homo, sado, maso
Sexuálními úrazy jsou ohroženi možná nejvíc homosexuálové. Při jimi nejčastěji praktikovaném análním styku totiž vznikají miniaturní ranky, což je dáno tím, že konečník není orgán uzpůsobený k souloži.
Nejenže se zanáší infekce (nebezpečný je neblaze proslulý virus HIV), ale při letitém provozování této formy soulože vyvstanou vážnější zdravotní potíže, ať už se projeví v podobě hemoroidů, prasklin kůže, natrhnutí konečníku či poruchami při vylučování stolice, jež mohou později vést až k neschopnosti ji udržet.
Při tomto způsobu sexuálního spojení je naprosto nezbytné použít lubrikační gel, který konečník zvlhčí, ještě vhodnější však je lubrikovaný kondom. I když si totiž partner umyje konečník sebedůkladněji, miniaturních zbytků stolice nacházející se hluboko uvnitř se nezbaví.
Nejde však jen o homosexuály, anální sex se stává čím dál populárnější i u heterosexuálních párů.
Samostatnou kapitolou je provozování - třeba jen mírných - sadomasochistických aktivit. Některé erotické pomůcky jako škrtidla, pouta a bičíky sice mohou být zdrojem oboustranně poskytované a vnímané rozkoše, rány a modřiny po nich však zůstávají.
