Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na pindíka se klientovi sáhnout nebojím, říká sexuální koučka

aktualizováno 
Ve vlaku si někdy z nudy dopřává rychlý orgasmus a živí se tím, že klientům a klientkám radí, jak lépe prožít sexualitu. „Například stahování svalů pánevního dna vám zpestří den a přivede vás k orgasmu,“ vysvětlila v rozhovoru našemu spolupracovníkovi sexuální koučka Anna Havlová a dodala: „Třeba teď to zrovna dělám.“

„Mužům ukazuji jiné masturbační techniky, s ženami je nutné pracovat spíše na psychologické úrovni, aby si přiznaly sexualitu a dolovily rozkoš,“ vysvětluje sexuální koučka. | foto: archiv Anny Havlové

Co vlastně sexuální koučka může klientovi nabídnout, s čím mu může pomoci?
Snažím se mu pomoci, aby našel cestu, jak být sám sebou, a využil potenciál vlastní sexuality. Když za mnou přijde klient se sadistickými sklony a řekne, že by rád seřezal svoji partnerku, nebudu nutně hledat cesty k tomu, jak to zrealizovat. Společně můžeme vymýšlet, jakým způsobem by o tom s ní mohl pohovořit, ale popřípadě i jak by se mohl kompenzovat jinak.

V čem nedokáže pomoci?
Nepomůžeme při žádné sexuální patologii. Nehrajeme si na sexuology či klinické psychology. Když k nám přijde diagnostikovaný pedofil, saturaci jeho potřeby samozřejmě nezajistíme a její potlačování je na lékařích odbornících. Ale pedofila, který se farmakologicky léčí, jsme schopni naučit, jak si kompenzovat svoji sexualitu, aniž by musel zneužívat děti.

To je extrémní případ. Jak to funguje?
Extrémní, ale názorný. Můžeme ho naučit, jakým způsobem masturbovat a jak se dotýkat sám sebe. Nikdy mu to nevynahradí plné sexuální uspokojení, ale umožní mu to plnohodnotné fungování ve společnosti. Pomáháme mu naučit definovat hranice mezi fantazií a reálným světem, aby vůbec mohl žít sám se sebou. Určitě to ale není naše typická klientela.

Když se budeme bavit o penězích, tak vaše služby….
Jsou velmi drahé. Počítám si 150 eur na hodinu, což není pro každého. Cena ale není tesaná do kamene. Když mě sexuální téma klienta zaujme, jsem ochotna udělat ze svého ceníku výjimku. Rozhodně ale netrpím přehnaným spasitelským syndromem. Cena je úměrná tomu, že to nemůžete sekat jako na běžícím páse osm hodin denně. Musíte mít čas na sebe, na vzdělávání, přemýšlení. Každý den si objednávám čtyři, maximálně pět klientů.

Nikoho „neodháčkovávám“. A sama jsem nedotknutelná

Jak probíhá sezení?
Vždy mu předchází bezplatná konzultace, kdy se nejprve bavíme o tom, čeho chceme dosáhnout, k jakému cíli směřujeme. Domluvíme se, jestli jsme vůbec schopni spolupracovat. Pokud ano, pak si za kvalitami své služby stojím. Pochopitelně neumím zázraky na počkání.

Fotogalerie

Co čeká klienta dál?
Některé sezení jsou vyloženě verbální: diskutujeme spolu na téma zlepšení sexuality. Některá sezení jsou založená na přehrávání určitých scének, můžou v nich být prvky expresivních terapií. A pochopitelně moje nejoblíbenější jsou velmi názorná cvičení, kdy na různých pomůckách ukazuji, co všechno jde s penisem nebo vaginou dělat.

Jak moc můžete klienta při ukázkách vést?
Je důležité si uvědomit, že já jsem při sezeních naprosto nedotknutelná. Ale nebojím se dotknout klienta například formou tantrické masáže, která má potenciál pracovat s emocionálními bloky. Ale pozor, já nejsem guru Jára, abych někoho odháčkovávala. Takže jasně, nebojím se, lidově řečeno, sáhnout klientovi na pindíka, ale musí být přesně definované, že sexuální uspokojení není důvodem návštěvy.

Vy v tom máte jasno, ale jak to bere klient? Chápe rozdíl?
Pokud by ho nechápal, k téhle technice prostě nepřistoupíme. Jsou momenty, kdy mu mozek zaplaví endorfiny a kdy může začít poptávat úplně jiné věci, na kterých jsme se předem nedomluvili. V mých očích není nadržený úchyl, chápu, že pod kouzlem okamžiku myslí jinak. Já se kvůli tomu skutečně nezhroutím. Nejsem alibistka. Někdy se třeba jen letmo dotknete muže v klínu a je hotovo. Obzvláště je-li jeho potíží předčasná ejakulace.

Ženy mají pestřejší rejstřík

Zmiňujete různé masturbační techniky. U mužů bývají trochu jednotvárné, ne?
A vidíte, je jich mnoho. Většina mužů využívá takový ten jednoduchý, dynamický, řekněme pístový pohyb. Slouží k rychlému dosažení cíle. Ale právě tím, že orgasmu je dosaženo velmi rychle, se z toho stává taková instantní polévka. Můžete si ji dát, kdykoliv máte chuť, zasytí vás. Ale nepochutnáte si.

Jako odbornici vám v tom schází gurmánství, kreativita?
Já to pochopitelně neodsuzuji. Sama velmi často podobného instantního orgasmu dosahuji u sebe, když nemůžu ráno vstát nebo se nudím ve vlaku. Proč ne? Ale když prahneme po intenzivnějším sexuálním zážitku a nikde kolem není vhodný partner, existují techniky, jak se svých genitálií dotýkat tak, aby nám to způsobovalo delší a větší rozkoš. Tak, aby nebyl cílem okamžitý orgasmus, ale rozkoš sama o sobě. Můžeme si udělat tu pytlíkovou instantní polévku, přežijeme a nezemřeme hlady, ale zrovna tak si můžeme připravit dobrý stejk a mít z jídla požitek.

Anna Havlová

Narodila se v roce 1988. Vystudovala sociální pedagogiku, psychosociální studia a husitskou teologii na Karlově univerzitě. Pracovala s dětmi v krizové situaci, s poruchami chování i jako lektorka primárních prevencí a sexuální výchovy. Od roku 2010 působila v Centru Integrity jako teamová intervizorka, lektorka, tantrická masérka a terapeutka, založila Institut holistické péče Paragaté v Praze. V současné době se věnuje praxi v Dublinu. Myšlenkově se opírá o tantrickou filozofii a psychoterapeutický směr daseinanalýza. Je vdaná, definuje se jako volnomyšlenkářka.

Praktický příklad?
Hodně nedoceněná je stimulace žaludu, stimulace varlat. Téměř tabuizované je téma masáže prostaty, ať s využitím pomůcek nebo manuálně. Těch možností, jak si hrát s penisem, je spousta. Třeba spirálovité pohyby. Mám k tomu spoustu obrázků, kdybyste chtěl…

Nemají to ženy pestřejší?
Ženy to mají mnohem pestřejší. U mužů lze hovořit o desítkách technik, u žen o stovkách. Je to dáno tím, že ženská sexualita není zdaleka tak přímočará. U mužů je jednoznačnější důraz na výkon, žena si přitom může dovolit hrát poměrně dost. Se ženou pracuji mnohem více na psychologické rovině, aby si vůbec dovolila tu rozkoš, aby se naučila sama sebe dotýkat bez pocitu studu. Ženy mají řádově větší problém se svým tělem než muži. Ale nechtějte po mně, abych paušalizovala.

Platí, že sex rovná se pouze soulož?
Pro mě ne. Sex dokonce ani nemusí zahrnovat genitálie zúčastněných. V tantře existují techniky, jimiž lze dosáhnout orgasmu prostě tím, že partneři společně dýchají nebo tančí. Jsou techniky, které nás učí pracovat se svaly pánevního dna a jejich stahováním a zatínáním si můžou zpestřit den i dokonce dosáhnout orgasmu. Třeba teď to zrovna dělám.

To vám musí dlouhé zimní večery utíkat moc příjemně.
Nestěžuji si. Mám poněkud hypertrofovaný sexuální pud. Plným sexuálním životem jsem začala žít ve třinácti letech, když jsem v rámci své pubertální vzpoury zcela zavrhla náboženské učení svých rodičů. A vzala jsem to z jedné vody na čisto. Mé první zkušenosti byly spíše traumatizující až destruktivní. Navzdory tomu, že mi sex nepřinášel uspokojení, jsem byla velice promiskuitní. Na tempu jsem neubrala, ale přidala na kvalitě. Až někdy ve svých osmnácti letech jsem si začala své sexuality vážit a kultivovat ji a chovat se k sobě s větším respektem.

V Česku už sexuální tabu neexistuje

Pracovala jste v Praze, v Norsku a nyní jste se profesně usadila v Irsku. Proč?
Pracuji v Irsku, protože je v této oblasti neuvěřitelně pozadu. Je frustrované. Katolická nadvláda tam způsobila neuvěřitelné škody, a tak jsem si řekla, že by bylo zajímavé rozčeřit tamní vody. A taky tam prakticky nemám konkurenci. Kromě českých kolegyň.

Je skutečně irské prostředí od Česka tolik odlišné?
Diametrálně. V Irsku je ohromný úspěch už to, že někdo přizná, že masturbuje. Když to porovnám s Norskem, kde tvořily čtyřicet procent mé klientely ženy, v Irsku je to, když to jde dobře, asi tak pět procent. Klientela se tam tvoří velmi pomalu, přes doporučení. Tam není mezi partnery vůbec běžné hovořit o sexualitě.

To se z českého pohledu představuje docela těžko.
Setkávám se tam s páry, které spolu sexuálně žijí jen za účelem plození potomků. To mi v jednadvacátém století přijde hodně smutné. K orálnímu sexu přistupují stylem „ale vždyť se tím čůrá“. Partnerek, které by se chtěly nechat uspokojit manuálně nebo orálně, je minimum, představa dosáhnout orgasmu jinak než při koitu je tam naprosté tabu. A ani orgasmus prostřednictvím soulože není zcela běžný. Pořád to funguje na takovém tom „Zavři oči a mysli na Anglii“, respektive v Irsku je to „Brace yourself Betty“.

Existuje nějaké sexuální tabu i u nás?
Myslím si, že v Česku v sexu, nezahrnuje-li nějaké patologie, už tabu neexistuje. V evropském kontextu je Česká republika známá svou prostopášností. Je to dáno tím, že Čechy jsou výrazně sekularizovaná země.

Jaký postoj máte k pornografii?
Já se na ty obrázky dívám s oblibou, ale žijeme v éře internetu a na porno se podívá, s prominutím, každý dvanáctiletý smrad. Trvám na tom, že by mělo porno zůstat přístupné až od osmnácti let. V pubertě se nám stále ještě dotváří mozek, utváří se morálka, upevňují hodnoty, sexualita. A v okamžiku, kdy mladý kluk uvidí, že je zapotřebí mít minimálně dvaceticentimetrový penis, dělat do holky čtyřicet minut a u toho si ji minimálně pětkrát přehodit přes rameno… to není v pořádku.

Vytváří to tlak, přehnané nároky i očekávání.
Vytváří to stejné bludy jako harlekýnky pro ženy. Porno vnímám pozitivně v okamžiku, kdy k němu přistupuje hotový člověk. Třeba ten, kdo nikdy nezažil nic jiného než misionáře potmě a chce se inspirovat. Ale musí to být dospělý člověk, který si uvědomuje, že je to skutečně „jen jako“. Porno s Paulou Wild je reálné asi tak stejně jako Spiderman. Pobaví, potěší, ale v reálu to tak prostě nefunguje.

A co Padesát odstínů šedi?
Požadavky na moderní emancipovanou ženu, kariéra, rodina, jsou dnes tak náročné, že prostě zatouží po tom, že za ni někdo přebere kontrolu. Tím spíš, když je zrovínka milionář a vypadá jako model na spodní prádlo. Já to dílko četla, je to skutečně hrozný. Ale jeho úspěch chápu. My ženy většinou netoužíme po tom, aby nás někdo řezal. To kouzlo je v tom, že ona chvilku „nemusí“ dělat nic, nedej bože o něčem, včetně sebe, rozhodovat. Že může být opečovávaná princezna. I když ji u toho holt někdo občas přehne přes koleno.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.