Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Singles mohou být vývojová slepá cesta evoluce, říká evoluční biolog

aktualizováno 
Na celém světě se lidé množí méně než dříve. V muslimských zemích porodnost dramaticky klesá, v Africe přinejmenším stagnuje. Se zlepšováním sociální situace totiž již lidé nemusejí investovat do většího množství potomků. „Stačí jich vyrábět mnohem méně,“ říká evoluční biolog Jan Zrzavý. Může s tím souviset i fenomén singles.

Singles mají správnou adaptivní strategii, ale mohou to přepísknout, říká Jan Zrzavý. | foto: Profimedia.cz

Je pravdou, že mužské plémě generace od generaci upadá na kvalitě?
Ve skutečných kvalitách nikoli. Kvalita muže totiž nespočívá ani v boji s mamutem, ani v absolvování triatlonu nebo v ochotě bránit vlast, ale pouze a výhradně ve schopnosti sbalit ženskou nebo ženské. Tedy ve schopnosti plnit jejich požadavky na kvalitu muže. Fakticky je to tedy schopnost být sbalen, ale to mužům raději neříkejte.

Ale v pravěku by se pravděpodobně u žen neprosadil muž, který by nebyl schopen vypořádat se s jeskynním medvědem. Dnes by měl leckterý problém i se zdivočelým jezevčíkem...
Nebojte. Pokud plní bankovní konto nebo nový model BMW stejnou roli jako ulovený mamut, je všechno v pořádku.

Jsou to prostě symboly „schopnosti zajistit samici“, je to tak?
Vždycky šlo o symboliku. Muž, který vyrazí do tundry a každý den přinese pytel lumíků, dělá pro obživu své rodiny víc, než kdyby vyrazil na mamuta. Akorát z toho nemá tu prestiž.

Dobu kamennou si neidealizujme

Když jsem vám zkraje pořád podsouval srovnání současných a pravěkých mužů, moc se vám to nezdálo, že?
Ano, neidealizujme si dobu kamennou. Tehdejší muži nebyli žádnými nezdolnými predátory. I oni se živili spíš bobulemi a myšmi než mamuty. U dnešních lovců - sběračů převládá rostlinná složka výživy skoro všude, kromě Eskymáků, kde je o rostliny dost nouze.

Ale je pravdou, že dávní pralidi byli fyzicky zdatnější než současní muži, ne?
Ne. Pračlověk nebyl zdatný, byl naopak prolezlý všemožnými nemocemi. Zdatní a zdraví jsme poprvé v historii lidstva až my.

Jan Zrzavý

Narodil se v roce 1964, patří mezi významné české odborníky v oblasti fylogeneze živočichů a evoluční biologie. V současné době pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd ČR na výzkumu evoluční morfologie bezobratlých a přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity. Je autorem řady knih populárně-naučného typu, například Jak se dělá evoluce nebo Proč se lidé zabíjejí.

To je trochu nečekané tvrzení, v dnešní počítačové a televizní době.
Komu to připadá divné, ať se zamyslí nad jediným existujícím kritériem, což je pochopitelně délka života. Jsme zdraví, to je potřeba si pořád opakovat. I když se nás propaganda medicínsko-průmyslového komplexu snaží dál obelhávat, jak nemocní jsme.

Nechcete však popírat, že moderní doba způsobuje civilizační choroby, ne?
Civilizace pochopitelně způsobuje civilizační choroby, ale mechanismus je úplně jiný. Protože žijeme dlouho, dočkáme se i nemocí, jichž se pračlověk nedožil. Jiří Wolker nezemřel na rakovinu prostaty proto, že už v mládí stihl umřít na souchotě.

Dobře. Nebyli ale pralidé plodnější než my?
Uvažme, že v jednom ejakulátu jsou řádově stamiliony spermií, přičemž na oplození jednoho vajíčka je potřeba právě jenom jedna. Muž schopný ejakulovat jednou denně, a to není zas až takový zázrak, dokáže za měsíc oplodnit 30 vajíček, tedy 30 různých žen, neboť každá vyprodukuje jedno vajíčko měsíčně, a to ještě v omezeném období mezi pubertou a menopauzou. Je tedy zřejmé, že pořád máme zjevně značné rezervy a nejsme na tom nijak špatně.

Svět pralidí si neidealizujme, říká Jan Zrzavý.

Svět pralidí si neidealizujme, říká Jan Zrzavý.

Když už jsme se dostali k plození, co vám dnes z evolučního hlediska přijde jako větší terno? Množit se jako o závod, nebo se dokonale postarat o jednoho potomka?
Celé lidstvo se přesunuje od velkého množství dětí, o které se pak nelze pořádně starat, ke dvěma dětem, jejichž budoucí kariéra je středem všeho usilování celé rodiny.

Singles: slibná, ale riskantní adaptivní strategie

A co móda singles, osamoceně žijících lidských samců a samic? Budují kariéru, ale nezanechají po sobě potomstvo, nejsou evoluční chybou, slepou vývojovou větví?
Pokud je to všechno pravda, ano. Ale říkám „pokud“, protože na celkovou reprodukční úspěšnost dnešních singles se ptejme, až budou umírat, ne když je jim třicet. Jako slepá ulička se však mohou ukázat. Což není nic divného, evoluce je plná slepých uliček.

Jak ale ke vzniku takového jevu dojde?
Pokud je jejich chování determinováno jejich geny, můžeme říct, že se tyto špatné geny do další generace nedostanou a zaniknou. Takže v dalších generacích už bude lépe, tedy bez singles. Pokud je to všechno pravda. Jenže jejich chování určitě není determinováno jejich geny. Kde by se tu ty singles geny tak najednou vzaly, když se před dvěma generacemi množil každý? A když byla ženská ráda, když otěhotněla až po maturitě, a ne dřív, a s někým, kdo už měl po vojně? Asi si nelze vážně myslet, že by se singles geneticky lišili od ne-singles. Mají stejné geny jako my, a pokud se jejich chování opravdu ukáže jako biologicky nevýhodné, což se teprve uvidí, žádné špatné geny kvůli tomu z populace nezmizí. Podstata problému je jinde.

„Lidstvo nebylo nikdy tak zdravé, jako je dnes.“

„Lidstvo nebylo nikdy tak zdravé, jako je dnes.“

Kde?
Živí tvorové jsou sice programováni k maximalizaci svého reprodukčního úspěchu, ale ne tak, že by si byli svého evolučního úkolu vědomi. Jsme naprogramováni k takovému chování, které nám obvykle (obvykle!) přináší či přesněji řečeno přinášelo reprodukční úspěch.

Slovo „obvykle“ zaznělo proto, že do onoho programu vstoupí jiné faktory?
Ano, úspěchu nemusíme dosáhnout vždycky, zvlášť když do hry vstoupí nezvládnutá, protože mimořádně rychlá, evoluce kulturní. A věci, které se kdysi hodily, jsou najednou k ničemu. Jen si to vezměte, výhody promiskuity jsou rázem smazány masově rozšířenou antikoncepcí i tolerancí potratů, výhody pečlivého výběru partnerky či partnera taky, výhody budování sociální pozice eroduje sociální stát. Přesto to pořád děláme, protože jsme programováni k chování, nikoli k dosahování jeho účelu.

Jak to souvisí se singles, jimiž jsme začali?
Celé to jejich „budování kariéry“ a „stávání se úspěšnými“ je tedy správná, adaptivní reprodukční strategie, akorát to můžete omylem trochu přehnat a umřít dřív, než jakožto mimořádně úspěšný jedinec vstoupíte do poněkud odložené reprodukce. Smůla.

Objevil se někdy v historii člověka podobný případ? Že by vznikla společnost nebo kasta „nerozmnožujících se“?
Já především nevěřím na masové nerozmnožování se singles. To, že klesá fertilita lidstva, a to nikoli jenom na bohatém severu, ale úplně všude, není dáno tím, že se nápadně mnoho, tedy více než obvykle, jedinců nemnoží vůbec. Je to tím, že se skoro všichni množí méně.

Nejvíc se lidé množí tam, kde se mají nejhůře

Takže i v Africe klesá porodnost?
Pokud v některých afrických zemích neklesá, tak aspoň stagnuje. A v posledních dekádách plodnost zcela dramaticky klesá například v muslimském světě (dejme tomu z šesti dětí na tři).

Proč však ke klesání porodnosti dochází, navíc všude, jak říkáte?
To přece není žádná záhada. Žijeme v podmínkách čím dál blahobytnějších a především stabilnějších, takže nemusíme vše, co máme, investovat do produkce velkého množství potomků. Stačí jich vyrobit několik málo.

V průměru tedy kolik?
U nás jsou to dnes zhruba tři potomci na každé dvě ženy, celosvětově je to necelých pět dětí na každé dvě ženy. Tím se prudce blížíme stavu globálně nulového přírůstku. K tomu, aby populace stagnovala, musí pár jedinců, táta a máma, zanechat dva potomky. Ve skutečnosti je to ale o něco víc, to kvůli riziku, že tito potomci umřou dřív, než se stihnou rozmnožit sami. A proč to děláme? Protože víme, že budoucnost našich dětí je v podstatě zajištěná a můžeme ji velkými investicemi, na které ovšem máme, dále manipulovat k dosažení našich cílů a snů. To je takové to: „Jen si to představte, náš Pepíček bude chirurgem!“

Dobře, ale třeba v Somálsku...
...v Somálsku je strategie tohoto druhu možná jenom v těch úplně nejvyšších vrstvách. Naprostá většina obyvatelstva musí dělat spoustu dětí proto, že není žádná jistota, že přežijí. Somálsko je jednou z těch nepočetných zemí, které udržují plodnost na nějakých šesti dětech na ženu za celý život. Mimo subsaharskou Afriku dosahuje podobných výkonů už jen Afghánistán a Východní Timor.

Lidé se prostě množí tam, kde je jim nejhůř?
Samozřejmě. To není žádný jejich omyl, to je adaptivní vlastnost. Adaptivní pro individuum, ne pro společnost. Intenzivním množením se situace tam, kde je lidem nejhůř, ještě zhoršuje, nicméně jedinec, který se „rozumně“ rozhodne situaci nezhoršovat, tedy nemnožit se, bude odměněn tím, že jeho v uvozovkách rozumné geny z populace zmizí jako první.

Takže případ „nemnožení se“ je krajně neobvyklý?
Pokud by se v lidské populaci šířilo nemnožení se, tedy nikoli pouze zpomalené množení, nešlo by zase o nic tak výjimečného. Velká část zvířat, která potkáte na výletě, jsou jedinci naprogramovaní k tomu, aby se vůbec nikdy nemnožili.

Například?
Třeba všichni bezkřídlí mravenci, skoro všechny vosy a včely, v teplých krajích navíc všichni bezkřídlí termiti. To je ovšem kompenzováno tím, že pomáhají v množení svým vlastním rodičům a tím dostávají své geny do další generace skrz těla svých sourozenců. Od lidí, kteří se nemnoží, třeba mniši, nic takového nelze očekávat. Jejich geny tedy skutečně zmizí.

Ale zrovna mniši se ve společnosti historicky drží docela dlouho, ne?
Ano. Takové sebevražedné chování se může dlouhodobě udržovat, a to pomocí kulturního přenosu. Není to samozřejmě ale proto, že by existoval nějaký „gen pro celibát“. Pokud by existoval, okamžitě by totiž zmizel. Ale celibátní chování se může dlouhodobě udržovat, podaří-li se jeho nositelům přesvědčit jiné jedince, že to je opravdu dobrý nápad.

Tím se možná dostáváme zpět k singles.
I když jsou singles teoreticky ohrožení nerozmnožením, jejich životní styl je přesto tak atraktivní, že patrně nezmizí, ani kdyby se opravdu množit přestali.

Autoři:






Nejčtenější

Kalendář Pirelli pro rok 2017 se představil Česku.
Kalendář Pirelli se představil i v Česku. Dražit se bude na iDNES.cz

Patnáct krásných žen, každý měsíc o třech fotografiích, celkem tedy 36 snímků. Kalendář Pirelli pro rok 2017 je oslavou přirozeného ženského půvabu, fotograf...  celý článek

I muži bývají oběťmi sexuálního násilí. A pachatelkami bývají často ženy.
Ženy jsou sexuálními predátorkami častěji, než si myslíme, tvrdí studie

I ženy se dopouštějí sexuálního násilí, dokonce ve větší míře, než si donedávna odborníci mysleli, tvrdí vědecké studie. Za podhodnocování role žen jako...  celý článek

Jedním z kvinteta protagonistů odborů je Cain Velasquez.
Bojovníci MMA založili odbory. Chtějí zdravotní benefity i vyšší platy

Rvou se v kleci, teď se však míní prát i za své zájmy jako pracující. Za jistější pracovní místa, za proplácení nemocenské. Skupina bojovníků MMA založila...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.