Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Smrtelné kousky přírody: kameny padající z nebe i zabijácké vlny

aktualizováno 
Zemětřesení, tornádo nebo tsunami jsou jen nejznámějšími ze způsobů, jimiž vás příroda může připravit o život. Její arzenál je mnohem pestřejší. Skutečně originální nápis na náhrobku vám zajistí například ohnivá tornáda, zabijácké obří vlny či padající kusy ledu.

Tornádo dokáže nadělat velké nepříjemnosti nejen ve filmech. Příroda však má ve svém arzenálu i bizarnější jevy. | foto: Profimedia.cz

Když magazín Science News zveřejnil statistiky četnosti úmrtí v důsledku přírodních katastrof a počasí, výsledky byly poměrně předpokládatelné. Nejvíc lidí zemře na následky příliš vysokých teplot (téměř dvacet procent), následují teploty příliš nízké (osmnáct procent), záplavy (čtrnáct procent), srovnatelné množství lidí (jedenáct procent) zabijí tornáda a blesky.

Existují ale meteorologické úkazy, které vám přichystají mnohem zajímavější smrt.

Déšť předmětů

Zda vás tento podivný úkaz může zabít, záleží na tom, co na vás z nebe zrovna spadne. Vybrat si přitom můžete ze skutečně rozmanité škály předmětů.

Roku 1841 například pršela v Tenessee krev, kusy svalové tkáně a orgánů. Tohoto "chutného" deště spadlo několik set kilogramů.

O tři roky později zasypali Francii polomrtví ptáci nejrůznějších druhů, za druhé světové války se zase na Anglii snesla sprška malých živých žabiček, v roce 1981 nad Manchesterem padaly mince. Podivných druhů deště je zdokumentována celá řada, přičemž nejčastěji prší z nebe ryby, žáby, brouci a kousky masa a orgánů.

Samozřejmě nelze předpokládat, že by vás zabila sprška sardinek nebo pětikorun. Pokud se však bude opakovat například "déšť" z roku 1865, který zasáhl okolí Edinburgu, a vy budete zrovna venku, máte to jasné. Tehdy totiž z nebe spadlo téměř osm tisíc kamenů.

Kulový blesk

Představte si poklidný večer: Sedíte v obýváku a díváte se na fotbal, najednou ale do místnosti vpadne otevřeným oknem zářící koule, která se pohybuje skutečně velmi rychle. Nejdřív dokonale zdemoluje vybavení bytu a poté si to namíří k vám a vy máte na sepsání závěti už jen setiny sekundy.

Nejznámější obětí kulového blesku v historii je pravděpodobně ruský fyzik německého původu Georg Wilhelm Richmann, jehož kulový blesk zabil před svědky při studování atmosférické elektřiny na střeše laboratoře.

Původ a vznik kulového blesku zůstává záhadou, ale zdokumentované případy vypovídají o tom, že se objevuje nejčastěji v červenci nebo srpnu. Pokud si myslíte, že váš majetek a případně život je ohrožen pouze při bouřce, je čas zapudit naivní představy, protože kulové blesky se objevují i v případě, že je nebe bez jediného mráčku.

A nemusíte se bát, že svého vraha nepoznáte: bílou či žlutou svítivou kouli, která má v průměru přibližně půl metru, si s něčím spletete jen těžko.

Obří kroupy

Vzpomeňte si na bouřku, při níž na vás padaly kroupy, pak si tu největší kroupu vynásobte přibližně tisíckrát a můžete si představit, o čem je řeč.

Obří kroupy

Několikakilogramové kroupy mohou dosáhnout až velikosti basketbalového míče a na hlavu vám spadnou rychlostí 160 kilometrů v hodině. Kroupy se formují v průběhu bouřek, kdy jsou v bouřkovém mraku výstupné rychlosti natolik vysoké, že dokáží udržet ve vzduchu i kousky ledu vznikající z dešťových kapek. Kroupy se pak udrží na horní hranici troposféry a stále se zvětšují tím, jak se na ně nabaluje led.

S obřími kroupami mají četné zkušenosti například domorodci v Himalájích, kde údajně mohou za několik desítek záhadných úmrtí.

Padající led

Jdete po ulici, myslíte na večerní mejdan a najednou vám na hlavu zničehonic spadne obrovský kus ledu, který vás při troše smůly zabije. Smůla je, že velké kusy ledu padají obvykle z čistého nebe, na němž není po bouřce ani památky, tudíž vás zabijí bez varování.

Případů, kdy na zem spadly zčistajasna obrovské ledové kusy, je zdokumentováno bezpočet. V padesátých letech například šestikilogramové kusy ledu v okolí Düsseldorfu pobily stádo ovcí. Skutečným rekordmanem je však ledový blok o hmotnosti šest set kilogramů, který v roce 1863 dopadl na zem v Holandsku. Vědci většinou tvrdí, že jde o námrazy z letadel (i když první zmínky o tomto jevu pocházejí z doby, kdy letadla ještě neexistovala).

Lidské úmrtí v důsledku pádu obřího kusu ledu zatím zdokumentováno nebylo, největší šanci, že budete první obětí tohoto jevu, máte v létě.

Ohnivé tornádo

Nejčastěji se objevuje při velkých lesních požárech. Vertikální rotující sloup ohně vzniká spojením vzdušného víru a plamenů. Efekt je stejný, jaký doprovází klasická tornáda, trvá většinou jen několik minut, kdy vítr pronikne mezi stromy, při silném větru však může být jeho životnost výrazně delší.

Rotující ohnivý válec dosahuje výšky od deseti do šedesáti metrů a v průměru čítá přibližně pět metrů. Netřeba podotýkat, že pokud se ocitnete v jeho blízkosti, připraví vám nepěknou smrt, o čemž se již přesvědčily desítky lidí. Bohaté zkušenosti s ohnivými tornády mají například v Kalifornii.

Zabijácké vlny

Kdybyste pracovali jako námořník a plavili se několik let na moři, nejspíš by vás nějaké vlnobití či bouře nerozhodily. Názor však zřejmě rychle přehodnotíte, když se najednou z klidné hladiny zvedne obrovská vodní stěna vysoká několik desítek metrů a začne se k vám přibližovat.

Zabijácké obří vlny byly dlouho považovány za výplod bujné fantazie mořeplavců. Nejde totiž o tsunami, které dosahují obřích rozměrů až u pobřeží, zatímco na volné hladině mají v podstatě zanedbatelné rozměry.

Záhadné obří vlny, jejichž původ není zatím objasněn, se zformují během okamžiku uprostřed oceánu, smetou to, co jim v dané chvíli stoji v cestě, a než doputují k pobřeží, zcela se rozpadnou.

Poprvé byla taková vlna změřena v roce 1995 a její výška přesáhla pětadvacet metrů. Vědci spočítali, že pokud taková obří vlna udeří na loď, působí tlakem sta tun na každý metr čtvereční a loď zcela pohltí.

Předpokládá se, že právě taková obří vlna se stala osudnou německé lodi Mnichov v roce 1978, jejíž potopení nebylo nikdy zcela objasněno. Místem nejčastějšího výskytu obřích zatoulaných vln je jižní cíp Afriky.

Autoři:


Témata: Letadlo, Loď




Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.