Trávíte první jarní dny pracemi na zahradě. Při vyřezávání suchého křoví se poškrábete na rukou, ale samozřejmě tomu nepřikládáte žádnou důležitost. Pracovní rukavice považujete za pomůcku zženštilých borců, takže vzápětí ruce plné škrábanců ponoříte do nakypřené země - ideálně ještě čerstvě pohnojené. Večer si ruce vydrhnete, za pár dnů se škrábance zahojí, namožená záda přestanou bolet a z vašeho zahradničení se stane zapomenutá epizoda.
Uplyne ale pár dní a vaše tělo se začne chovat hodně podivně. Začne to křečemi, které dostanete do žvýkacích svalů. Nejdřív máte pocit, jako kdybyste dostali silnou angínu, protože máte problémy polykat, ale postupně jsou křeče tak silné, že vám dělá problémy vůbec otevřít ústa. Pak se vám začnou stahovat mimické svaly, takže se budete proti své vůli šklebit. To už se pravděpodobně vypravíte k lékaři. Ten v první řadě zjistí, že už máte dávno propadlé očkování proti tetanu (vůbec vás nenapadlo kontrolovat jeho platnost a na preventivní prohlídky ze zásady nechodíte), a vzápětí potvrdí diagnózu. Kdybyste se náhodou rozhodli návštěvu lékaře i nadále odkládat, ztuhnou vám postupně zádové a šíjové svaly a nakonec se udusíte, protože křeče postoupí i do dýchacích svalů.
Nezničitelná bakterie
Celé tetanové „kolečko“ začíná u bakterie Clostridium tetani (C. tetani), která typicky žije ve střevech skotu či koní (ale najdete ji i například u psů, koček, myší a dalších živočichů). Stolicí se dostane do půdy, jenže zatímco většina mikrobů není schopná bez svého hostitele delší dobu přežít, C. tetani je odolnější. Zjednodušeně řečeno se zakuklí a vytvoří takzvané spory, které jsou schopné v zemi přežít až desítky let (infekční zůstávají i po padesáti letech). Spory jsou téměř nezničitelné; ke svému přežití nepotřebují kyslík, po dobu deseti až patnácti minut dokážou odolat teplotě nad sto stupňů Celsia a jsou odolné i vůči řadě chemických látek.
K tomu, aby se bakterie vrátily do vegetativního stavu, se musí dostat zase do vhodného hostitelského prostředí. A to jim poskytnete, když ponoříte své poškrábané ruce do záhonu nebo při jakékoli jiné situaci, kdy se spory dostanou do přímého kontaktu s ránou na vašem těle - neporušenou pokožkou proniknout nedokážou.
Nervový jed
Jakmile se bakterie C. tetani dostanou dovnitř vašeho těla a vrátí se zpátky do vegetativního stavu, začnou se množit a produkovat neurotoxin, tedy nervový jed jménem tetanospasmin. Inkubační doba tetanu je od tří do třiceti dní a většinou platí, že čím dřív po nákaze u člověka nemoc propukne, tím horší a závažnější má průběh. Tetanospasmin se šíří tělem pomocí krevního oběhu a lymfatického systému. Odtud se dostává na nervová zakončení a dále putuje do centrálního nervového systému.
Tetanospasmin blokuje nervové signály směrem od prodloužené míchy ke svalům, respektive tlumí inhibiční neurotrasmitery, takže svaly jsou přehnaně a nepřetržitě drážděny. Tím dochází ke svalovým křečím, které mohou být tak silné, že natrhnou sval nebo dokonce způsobí fraktury. Jako první postihují svalové spasmy žvýkací svaly a následně i svaly hrudníku, šíje, zad a břicha. Přidává se teplota, bolest hlavy, problémy s polykáním a zrychlený srdeční tep. Frekvence i délka svalových křečí se postupně zvyšuje.
Nejlepší prevencí proti tetanu je samozřejmě očkování, ale pokud se u vás objeví jakékoli podezření na jeho výskyt, je nutné okamžitě navštívit lékaře. Ten rozhodne o nasazení antibiotik a vhodné doplňující léčby. Zřejmě není potřeba zdůrazňovat, že čím později se svými problémy vyhledáte pomoc, tím bude léčba složitější. A nezapomeňte na to, že udušení prostřednictvím křeče dýchacích svalů skutečně není příjemná smrt.
