Není potřeba drtit tělo do zemdlení a totálního vyčerpání, i procházka s dobrou...

Není potřeba drtit tělo do zemdlení a totálního vyčerpání, i procházka s dobrou partou a se vší legrací prospěje zdraví. | foto: Profimedia.cz

Snadnou cestou za zdravím jsou skupinové procházky, doporučují vědci

  • 12
Jsou efektivní, dostupné, bez potřeby zvláštních dovedností, kurzů, lekcí, tréninků a vybavení. Prospívají krevnímu tlaku a srdečnímu tepu, snižují hladinu cholesterolu, zlepšují kapacitu plic a jsou dokonce prevencí depresí. Procházky si vědci nemohou vynachválit, ty skupinové obzvlášť.

„Náš výzkum ukázal, že skupinové procházky jsou jednou z nejlepších a nejsnadnějších cest, jak podpořit zdravotní kondici,“ cituje server allvoices.com Sarah Hansonovou, jednu z autorek rozsáhlé studie. Zdůrazňuje přitom, že kolektivní procházky mají kromě zdravotních benefitů přednost i v tom, že to je aktivita, u které lidé vydrží.

„Analýza naznačuje, že držet se činnosti tohoto typu je snazší než v případě jiných aktivit,“ dodává. Jinými slovy, kdo si kolektivní procházky vyzkouší, zůstane jim věrný. Nevyžadují mnoho a nabízejí téměř bezprostřední zdravotní zisky, jak fyzické, tak psychické. A téměř žádná rizika, kromě ojedinělého pádu například na mokré cestě.

Autoři studie to mohou tvrdit se značnou autoritou, své závěry totiž zakládají na analýze dvaačtyřiceti předchozích studií, které zahrnovaly téměř dva tisíce respondentů ze sedmnácti zemí. A účastníci výzkumů pokrývali celé spektrum – byli zdraví, ale byli mezi nimi též lidé s artritidou, cukrovkou, obezitou, duševními chorobami a Parkinsonovou nemocí.

Těm všem podle zdravotních indikátorů procházky prospěly: snížil se jim krevní tlak, hladina cholesterolu, zbavili se tělesného tuku a chůze snížila riziko depresí. Pokud by existovaly prášky, které by byly schopné toto všechno zaručit, lidé by je kupovali ve velkém, říká Hansonová a dodává: „Procházky jsou přitom zadarmo. A my to zatím nedokážeme docenit.“

Hlavní poselství vědců přitom zní: i aktivita o nízké intenzitě funguje. „Stále víc si myslíme, že bychom neměli lidi zastrašovat prohlášeními, že musejí cvičením trávit hroznou spoustu času,“ přehodnocuje dosavadní nároky vědců Hansonová. A poznamenává, že z analýzy skupin, které se věnovaly procházkám, vyplývá, že od nich odpadla jen třetina účastníků.

Toto doporučení autorů studie vydaná v British Journal of Sports Medicine potvrzuje. Její autoři zkoumali data o více než 330 tisících mužů a žen z Evropy, a to po dobu delší dvanácti let. Zjistili přitom, že mezi lidmi, kteří se nehýbou vůbec, a těmi, kteří si dopřávají alespoň mírnou fyzickou aktivitu, existuje velký rozdíl ve zdravotní kondici. Nebylo třeba dlouhých hodin v posilovně: už lidé, kteří věnovali alespoň dvacet minut denně ostřejší chůzi, měli o dvacet až třicet procent nižší riziko úmrtí.