Stodolní - to je i nepředstavitelná koncentrace žen a dívek

Stodolní - to je i nepředstavitelná koncentrace žen a dívek | foto: stodolni.cz

Stodolní: od ostravského undergroundu k eurodiskotéce

  • 120
Bývala neznámou ulicí v šedivé Ostravě. Dnes do ní láká na šedesát barů a klubů a za prohýřenými nocemi jezdí do Stodolní celé zájezdy. Z fenoménu se ovšem pomalu a jistě stává pozlátkový stroj na zábavu, který se sice točí, ale čím dál stereotypněji.

Sobotního návštěvníka nevítá moravská metropole nijak přívětivě. Chcete se najíst? Smůla, vaří se jen přes týden. O víkendu na vás čeká v drtivé většině hospod jen klasické menu: klobása, hermelín…

Přijedete-li do Ostravy za Stodolní, město vám "klacky" v podobě jiných lákadel pod nohy vskutku nehází. Nasměruje vás rovnou "tam", k velkolepému centru všeho, nasáklému pulzujícím nočním životem a kdoví čím ještě.

A vy se na Stodolní těšíte, jako se malý kluk těší na první jízdu na centrifuze.

Jenže pak se k ní konečně dostanete – a málem ji minete. Je totiž sobota, osm hodin večer... Na bájné Stodolní zatím vládne klid.

Ze stoky výkladní skříní

Ještě před pár lety to byl konstantní obrázek Stodolní.
"Na začátku byla Stodolní stokou v ghettu," vypráví náš průvodce Čvanda. "Nechodili sem ani sami obyvatelé Ostravy. Tehdy tady byl jediný klub Černý pavouk. Chodili tam lidi z undergroundu, básníci, malíři, postavičky, které vyhledávaly sklepní kulturu."

Postupně se ale k Pavoukovi přidaly další čtyři kluby a ulice začala ožívat. Nikdo neví, proč vznikaly podniky tak blízko u sebe. Teď je tady přes šedesát barů a hospod. Většina má přes týden zavřeno, zato o víkendu prý tudy projde na deset tisíc lidí.

Ulice, která ožívá v noci

Mezitím se ale po Ostravě rozlila tma a dala signál, že Stodolní může ukázat svou bujarou pozlátkovou tvář. Jako kdyby si nasvícená ulice počkala, až na ni bude víc vidět.

Stodolní se stala synonymem bezstarostné zábavy

"Škoda že jste nepřijeli v pátek, ty tu bývají největší," upozorňuje Čvanda.

Ale i tak je Stodolní v pěkných otáčkách.

Onoho legendárního Černého pavouka byste tady dnes hledali těžko. Vlasáče a podivíny vystřídali "skejťáci" a "Old Spice - hezouni" v košilích. Všude se to hemží taxikáři, na chodníku se producírují zástupy holek. Ze dvou barů jsou slyšet hity z 80. let. Dalibor Janda, Michal David…

Procházíme Babylonem světel, vřavy a nejrůznějších podniků. Je až neuvěřitelné, jak se dá na jedno místo nacpat taková všehochuť. Mexické restaurace, rock-puby, irish-puby, dance-puby, dokonce i jedna kavárna.

Červené, modré, zelené neony.

Kluby, bary, bary a kluby. A potom zase bary.

Stačí přitom jen zabočit a ocitnete se v jiném světě. Jen o pár bloků dál je ticho, klid a nudná šeď nočního města. Sem tam někdo zvrací nebo močí na plot.

A Stodolní se od zbytku Ostravy neliší jen hektickým rytmem. Podle našeho průvodce jsou nájmy na Stodolní asi tak třikrát vyšší než o několik bloků dál.

Destinace pro zloděje i zájezdy

"Občas se tu objeví konflikt, někdy i nějaký nůž. Dokonce sem jezdí partičky zlodějů. Je tady železniční stanice, tak si sem klidně vyjedou z Havířova nebo z Opavy," vykládá Čvanda.

Nejbizarnější jsou ale turistické výpravy. "Není výjimkou, že se tady v osm večer objeví tři čtyři polské autobusy. Návštěvníci se okamžitě rozutečou po barech, v pět ráno zase naskáčou do busů a zmizí."

Barmanky mají na Stodolní co dělat po celý víkend

Nejvíc je tady ale rozhodně holek. Sedí samy, po dvou, po třech… A když potkáte pár nacpaných barů, kde by se dalo mužské osazenstvo spočítat na prstech jedné ruky, vypadá Stodolní jako jedna velká příležitost.

Obrovská diskotéka

Noc ve Stodolní můžete strávit dvěma způsoby. Buď si rezignovaně vyberete jeden podnik a zůstanete, co vám síly slouží. Nebo putujete od jednoho baru k druhému a snažíte se vidět co nejvíc a dopracovat se k tomu pravému.

Zkusíte-li druhou strategii, zjistíte, že je jen prodlouženou cestou k témuž. Všude je to zkrátka totéž. Všude se tančí a pije.

Jak hodiny ubíhají, přestává ta změť svítících neonů a křiku ohromovat. Ve dvě ráno přijde čas na rozhodnutí konečně si sednout a zůstat až do konce.

V malých místnostech, které připomínají rockový klub a cofee shop dohromady, je celkem narváno. Vzduchem voní tráva, hudba vřeští tak, že barmanka skoro neslyší objednávky.

Některým z návštěvníků, kteří posedávají v kožených sedačkách a drátěných židlích, je sotva šestnáct. Smějí se, tváří se sebevědomě a světácky, vrávorají a halasí.

Stodolní je centrifuga, která unaví.

Pokud vás baví tlachání na baru o ničem, tancování, balení holek, popíjení Cuba Libre, případně i nějaké drogy, tedy to, co angličtina shrnuje pod termín "clubbing", pak jste tady správně.

Podniky jsou krásné a načinčané a dávají, co jejich reklamní vývěsky slibují.

O místní, ostravskou patinu ale Stodolní dávno přišla. Když na konci ulice objevíte podnik s polonahými slečnami ve vitrínách, váháte, zda jste se neocitli v Amsterdamu… nebo snad v Dubí?

Z ostravského genia loci tak Stodolní zůstal jen neopakovatelně "spisovný" přízvuk místních.

Naposledy si ho ve Stodolní vychutnáte, když si ráno kupujete ve stánku hamburger a vydáváte se spolu s ostatními utahanými "pařiči" ztichlým městem vstříc sladkému spánku.

,