První, kdo do toho šel, byl Sierra Sam. Psal se rok 1949 a pracoval ještě pro letectvo Spojených států. Každý den zažíval na raketových saních zrychlení až k rychlosti tisíc kilometrů v hodině a testoval katapultovací sedadla pro kokpity letadel a letecké helmy.
V roce 1971 pak už ale přišla firma General Motors s prvními figurínami určenými přímo pro automobilový průmysl. "Dumík" první generace se jmenoval Hybrid I a byl padesátiprocentní figurínou (polovina populace byla menší než on). Jeho zapojení do výzkumu znamenalo doslova průlom pro pasivní bezpečnost v automobilovém průmyslu.
Rok nato se začalo s testy na jeho následovnících, za volant usedl Hybrid II. Druhá generace měla vylepšená ramena, páteř a byla vybavena senzory v kolenou. Právě tato generace "dumíků" odzkoušela bezpečnostní pásy, prokázala jejich účinnost i to, že airbag je bez použití pásu smrtící zbraní.
Figuríny obou těchto generací však byly příliš hrubé a chování lidských tkání imitovaly jen omezeně. Proto se v roce 1976 objevil Hybrid III.
Testuje celá rodina
Tyhle figuríny se k testům používají v zásadě dodnes. Výzkumníci si navíc uvědomili, že jeden druh už není dostačující, do světa simulovaných havárií tak vstoupila celá rodina testovacích figurín.
V první polovině dvacátého století se k testům používala prasata či lidské mrtvoly, pak se jejich role zhostily figuríny. A lépe.
Měly už správné proporce a hmotnosti jednotlivých částí těla, dokonce i kloubová spojení končetin odpovídala těm našim. Pan Hybrid III, který sedí při všech testech na místě řidiče, je padesátiprocentní figurínou (měří 177 centimetrů a váží 78 kilogramů), jeho velký brácha je pětadevadesátiprocentním typem (s výškou 188 centimetrů a vahou 100 kilogramů je vyšší a těžší než 95 procent mužů) a jeho drobounká žena představuje pětiprocentní ženskou figurínu. Měří 152 centimetrů a váží 50 kilo. Experimentátoři jim dopřáli čtyři děti, devítiměsíční, desetileté, šestileté a tříleté.
Otlučené senzory
Rodinka se používá při testech nárazů zepředu. Čtyřiačtyřicet senzorů umístěných doslova od hlavy až k patě zaznamenávají setinku po setince vteřiny, co se při nárazu děje s lidským tělem. Načítají spoustu dat, sílu, která působí na stehna a páteř, točivý moment, s nímž se při náhlém snížení rychlosti vyrovnává krk, či třeba tlak na hrudník, který po nárazu vyvíjí bezpečnostní pás. Průběh testů nahrávají vysokorychlostní kamery.
Orientaci ulehčují výzkumníkům značky, které mají figuríny připevněny na hlavě a kolenou. Pořízená data jsou pak převáděna na skutečná zranění, která by utrpěla lidská posádka. Díky všudypřítomným senzorům víme dokonce i to, jak se při havariích chovají jednotlivé orgány – například srdce naplněné krví se může při nárazu doslova roztrhnout. Sesbíraná data vyhodnocuje počítač a na základě měření se pak zlepšují a upravují interiéry vozů.
Panák za čtyři miliony
Při některých pokusech, zejména při testech bočních nárazů, však plně nevyhovují ani tyto figuríny. Proto vědci přišli například s panákem označovaným jako SID (Side Impact Dummy – figurína pro boční nárazy), který výrobcům aut pomáhá odhalit, jak se při takových nárazech chová páteř, žebra a vnitřní orgány. Figurína CRABI zase hodnotí úspěšnost dětských zádržných systémů. Vyrábí se ve třech typech simulujících postavu osmnácti, dvanácti a šestiměsíčního dítěte. Pokud byste ale zatoužili mít jednoho takového "dumíka" doma, připravte si něco přes 4,2 milionu korun.
