Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nůž švýcarské armády: kult, který je pořád živý

aktualizováno 
Právě je mu 115 let. Je červený, dobyl svět a málem ho zabil Usáma. Darem ho dávali američtí prezidenti a v moderní verzi má USB port či skener otisku prstů. Nůž švýcarské armády se stal kultem.

Vnuk otce švýcarského nože Karl Elsener junior jde v dědečkových šlépějích. | foto: Profimedia.cz

Už je asi šestý, který mám. Dva jsem ztratil, zbytek padl za oběť válce s terorismem. To myslím zcela vážně.

Kdysi dávno, když jsem ho spatřil poprvé, mi připadal jako hračka pro děti, hezčí rybička. Kdo to kdy viděl, aby byl pořádný nůž červený a ještě měl vlaječku a dokonce pinzetu, takovou hloupost. Ale když se mi teď občas stane, že si ho zapomenu v batůžku a na letišti mi ho zabaví, cítím se bez něj a jeho vychytávek jako nahý.

Třeba bez "víceúčelového závěsného háku", jak se jmenuje jedna jeho součástka, o níž jsem donedávna netušil, k čemu může být. Za chvíli to prozradím, ale trpělivost.

Milníky

1884: Švýcarský nožíř Karl Elsener otvírá v městečku Ibach dílničku, v níž vyrábí nože a chirurgické nástroje.

1897: 12. června Elsener patentuje "švýcarský důstojnický a sportovní nůž".

1909: Firma dostává jméno Victoria po Elsenerově matce, která právě zemřela, v roce 1921 se s přechodem na nerezovou ocel jméno upravuje na Victorinox.

1945: Americká armáda v Evropě nakupuje pro své vojáky nože Victorinox ve velkém, tím se lavina dává do pohybu.

2001: Útoky al-Káidy, po nichž následuje zákaz nožů v letadlech, srazí prodej Victorinoxu o 40 procent. Firma se rozhoduje prodávat značku, tedy oblečení, hodinky či parfémy se svým jménem.

Takových, kteří bez toho kousku umělé hmoty a oceli neudělají ani ránu, jsou nás stamiliony. Za 115 let, jež právě uplynuly od chvíle, kdy si ho Karl Elsener patentoval, se stal planetární ikonou. Vlastně i mimoplanetární, protože ho nosí i kosmonauti.

Stačí říct švýcarský nůž a každý ví, oč jde. Byl v amerických raketoplánech a nebýt jeho šroubováku, nedostali by se jednou astronauti na vesmírnou stanici Mir, kam právě přiletěli. Jeden indický lékař s ním v roce 1976 rozřízl krk dítěti, které se v letadle dusilo bonbonem. Jiný lékař s ním amputoval nohu po tsunami na Šrí Lance. Nůž s červenou rukojetí zachránil děti v potopeném autě a polárníka před umrznutím, protože s ním ostatní ořezali jeho šaty, které mráz změnil v kámen. A já jsem si s ním několikrát ořezal tužku a otevřel pivo.

Ale vážně: jednou zachránil i mě. Díky němu jsem v roce 1992 odeslal zprávu přes Atlantik. V hotelu Howard Johnson, který stával ve Washingtonu hned vedle budovy Watergate, měli pevnou telefonní zástrčku, do níž jsem nemohl připojit kabel od notebooku. A tak jsem ji musel nožem vypáčit a rozmontovat.

Jistě, šlo by to i s obyčejnou kudličkou, ale švýcarský nůž má takovou pověst, až máte pocit, že bez něj byste byli namydlení.

Nápad pana Elsenera

A může za to ten pan Elsener, který si všiml jednoho inzerátu. Bylo to ještě v těch neuvěřitelných dobách, kdy bylo Švýcarsko chudou zemí. Nožíři Elsenerovi se moc nedařilo. Ale měl nápad. Ten přišel, když v novinách zahlédl výzvu, že by chtěla švýcarská armáda objednat nový nůž pro své vojáky. Podmínka číslo jedna: musí mít otvírák na konzervy, protože v té době se začaly šířit. Číslo dva: musí mít šroubovák, protože švýcarské pušky se při čištění musely rozšroubovat.

Tohle všechno se vejde do nože značky Giant Knife Version 1.0.

Tohle všechno se vejde do nože značky Giant Knife Version 1.0.

Ale jestli teď čekáte, že přišel raketový úspěch, čekáte marně.

Přišel totiž málem bankrot. Elsener sice dal dohromady své kolegy nožíře, dodávku sice odevzdali, ale pak zasáhli Němci. Továrna ze Solingenu byla mnohem levnější. Elsenera zachránily před krachem jen peníze od příbuzných. To bylo v roce 1891.

Fotogalerie

Jenže Elsener byl urputnější než švýcarská zima. Pořád vymýšlel svůj nůž, až ho měl. Zavedl systém per, s nímž mohl mít čepele na obou stranách střenky. To byla tehdy novinka, která mu umožnila vyrábět nůž s dvojnásobným počtem čepelí, než měli ostatní. V červnu 1897 si ho nechal patentovat jako "švýcarský důstojnický a sportovní nůž". Důstojnický byl proto, že měl i vývrtku (oficíři zřejmě pijí víno) a nůžky.

Když mu zemřela matka, pojmenoval na její počest svou firmu Victoria. A když v roce 1921 začal používat nerezovou ocel, firma dostala definitivní jméno Victorinox, nerezavějící se totiž francouzsky řekne inoxydable.

Pak už bylo třeba jen čekat, až začne druhá světová válka a zase skončí.

Je léto 1945, v Evropě je spousta amerických vojáků a ti potřebují nože. Armáda je koupila od Victorinoxu a začala je prodávat ve vojenských prodejnách. Lavina se dala do pohybu.

SSSR: "Nůž z dílny CIA"

Název byl příliš dlouhý, a tak tomu, co měli v kapse, začali vojáci říkat "Swiss army knife", švýcarský armádní nůž. Pod tímhle jménem ho dnes zná celý svět.

Moderní vychytávky

S USB a laserem: Nůž s laserovým ukazovátkem a USB portem byl vysloveně ultramoderním modelem. Nyní se už nevyrábí.

Golfový: Svůj nůž mají i golfisté: je na něm také klíč na opravu půdy, označovač míčku, čistič drážek, pilník či pinzeta.

Nový pro vojáky: Tento nůž je od roku 2008 součástí výzbroje švýcarské armády. Victorinox však dodává nože i Bundeswehru.

Gigant: Má na 90 čepelí a zápis v Guinnessově knize rekordů. Jeho výrobce Wenger je součástí Victorinoxu.

Jako pozornost ho dávali prezidenti Ronald Reagan i Lyndon Johnson. A pokud vím, také České dráhy. Astronaut Buzz Aldrin si ho připnul na skafandr, když v červenci 1969 kráčel po Měsíci. Je vystaven v Muzeu moderního umění v New Yorku. A vystavovali ho i v Moskvě. Už v roce 1960. Jako "nůž z dílny CIA" ho Sověti dali na výstavku věcí sestřeleného pilota Powerse, toho, který letěl ve špionážním letadle U-2.

Pravda je, že dnešní nože vypadají jako z bondovky. Ty dražší mají laser, skener otisků prstů, teploměr, barometr, budík a výškoměr, ten samozřejmě v metrech i stopách. Protože to vyrábějí Švýcaři, vše má až úsměvný smysl: nůž je obvykle červený proto, abyste ho našli ve sněhu. A je z umělé hmoty, aby se z něj snáz smyly bakterie.

Před jedenácti lety však narazil na nepřítele, který mu zasadil těžkou ránu. Jmenoval se al-Káida. Protože po 11. září byly nože v letadlech zakázány, propadl se i prodej těch švýcarských. O šílených 40 procent. Přispěli k tomu i padělatelé z Číny a Německa, kteří vyráběli levné a špatné kopie. Vypadalo to, že firma, která nikdy nepropustila jediného zaměstnance, přece jen poruší tradici. Ale prapravnuk Karla Elsenera Carl Elsener vymyslel řešení. Začal prodávat značku: hodinky, kufry a oblečení značky Victorinox. Prodej stoupá. Už i u nožů.

Je na nich i onen "víceúčelový závěsný hák", o němž nikdo neví, k čemu je. Teď se to dozvíte. Můžete na něm nosit balíky, aby vás provázky neřezaly do ruky, či ho použít při utahování tkaniček na vysokých botách nebo bruslích.

Na takovou vychytávku mohou holt přijít jedině Švýcaři.

Článek vyšel v příloze MF DNES Víkend

Autoři: ,






Nejčtenější

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta...
OBRAZEM: Pózy jako modelky zvládneme taky, řekli si jihoafričtí farmáři

Na jihoafrických farmách roste víc humoru a sebeironie, než byste čekali. Parta tamních vousatých chasníků nafotila kalendář, v němž si utahuje z fotek ve...  celý článek

Poznávacím znamením akcí Bald Knobbers se staly čertovské masky. Takhle se...
Bald Knobbers: mafie nosila masky čertů a podporovali ji počestní občané

Začali jako svévolní ochránci veřejné bezpečnosti, skončili jako oficiální mafie, která si hleděla vlastního prospěchu. Dějiny americké organizace Bald...  celý článek

Základem naší práce je empatie, říká Kateřina Vrbová.
Pozůstalí volali nebožtíkovi do rakve na mobil, vzpomíná šéfka krematoria

Svěřováno jim je do péče tělo zesnulého, ústřední je však pro ně práce s pozůstalými. „Jsou bezradní, zmatení, nepozorní. Musíme být empatičtí a trpěliví....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.