Na svérázný nápad prověřit souvislost mezi světlem a mužským libidem přitom přišli vědci z univerzity v italské Sieně docela logicky. Vyšli ze známého faktu, že množství testosteronu kolísá podle ročních období. „V severní hemisféře produkce testosteronu klesá mezi listopadem a dubnem, poté stoupá, až dosáhne v říjnu vrcholu,“ líčí Andrea Fagiolini. Právě proto se jeho tým rozhodl prozkoumat otázku, zda hladiny dotyčného hormonu nemohou souviset s tím, jak je tělo vystavováno světlu.
Jejich dvoutýdenní pokus byl docela skromný, obnášel jen 38 účastníků, které sužoval nízký zájem o sex, přesto ho vědci považují za přesvědčivý. Polovině pánů výzkumníci naordinovali denně půl hodinku v místnosti s boxem, který vyzařoval jasné světlo. Na druhou půlku mužů vystrojili léčku: i jim nabídli lampu, produkovala však světlo tak nízké intenzity, že žádný terapeutický efekt mít nemohlo. Poté vědci obě skupiny předvolali k měření.
Přineslo překvapení. I když totiž pokus trval pouhých čtrnáct dnů, aplikace terapeutického jasného světla se do hladiny testosteronu příjemců podepsala více než zřetelně. Zatímco před terapií činily jejich hodnoty 2,1 nanogramu na mililitr, po ní vyskočily na 3,6 nanogramu na mililitr. Pánové z kontrolní skupiny, jimž se terapeutického světla nedostalo, nevykázali žádné změny.
Podobně rozdílně dopadlo i sebehodnocení ohledně spokojenosti se sexuálním životem. Na začátku pokusu jí obě skupiny přisoudily v průměru dvojku na stupnici, kde maximální spokojenost představovala hodnota deset. Na konci pokusu si sice i kontrolní skupina polepšila na číslo 2,7, jenže skupina, která prošla terapií, se vymrštila až na hodnotu 6.
Jaký mechanismus se za vztahem světla a hladiny testosteronu skrývá, vědci teprve musejí zjistit. Podle Faglioniho může být vysvětlení více a sám jedno nabízí: „Terapie světlem může inhibovat mozkovou šišinku, což může způsobovat vyšší produkci testosteronu,“ vysvětluje. Dodává však, že v úvahu přicházejí i jiné hormonální efekty.
Jeho tým je v soudech s ohledem na malý rozsah experimentu samozřejmě opatrný. Pokud by se však výsledky jejich studie potvrdily i ve větším pokusu, mohla by podle něj být světelná terapie řešením pro muže trpící malým libidem. Nabídla by alternativu antidepresivům, testosteronovým injekcím a dalším terapiím, ovšem bez vedlejších účinků.
Mnozí proto zjištění studie vítají. „Terapie světlem je s úspěchem používána na léčbu některých forem deprese, nyní se jí může otevřít cesta i pro léčbu malé sexuální touhy mužů,“ uvedl pro list The Telegraph Eduard Vieta z barcelonské univerzity.
