Letoun z únosu na Dawson's Field

Letoun z únosu na Dawson's Field | foto: Profimedia.cz

Únosy letadel, které se zapsaly do historie

  • 10
Některé skončily tragédiemi, jiné se únoscům kompletně vymkly z rukou. Následující únosy letadel otřásly dějinami způsobem skutečně mimořádným.

Emigrační únos s tragickým koncem

V sedmdesátých letech se odehrálo hned několik únosů letadel, jejichž cílem bylo dostat se z Československa na západ. Jeden z nich bohužel vybočil z řady obzvláště tragickým způsobem. Osmého června 1972 se skupinka deseti mladých lidí ve věku od osmnácti do třiadvaceti let rozhodla unést letadlo na trase Mariánské Lázně - Lučenec. Jejich plánem bylo přinutit piloty, aby změnili trasu a přistáli s letadlem ve Frankfurtu nad Mohanem. Do letadla propašovala skupinka únosců, kterou tvořily tři ženy a sedm mužů, dvě pistole. Zpočátku probíhalo všechno podle plánu, když se únoscům povedlo zneškodnit zbytek cestujících, strhli pilotům sluchátka z hlavy a vznesli svůj požadavek na změnu letu.

Pak ale únosci ztratili nad událostmi kontrolu, třeskl výstřel a hlavní organizátor Lubomír Adamica, údajně omylem, zastřelil kapitána letadla Jána Mičicu. Okolnosti výstřelu jsou dodnes zahaleny tajemstvím, nicméně kulka protrhla Mičicovi krční tepnu a ten během několika vteřin vykrvácel. Krev zaplavila celou pilotní kabinu, pronikla dokonce i do přístrojů, které následně přestaly fungovat.

Otřesení únosci, kteří s touto variantou vůbec nepočítali, přinutili druhého pilota, aby převzal řízení letadla a přistál s poškozeným letadlem ve Weidenu. Tam se únosci vzdali policii, byli uvězněni a odsouzeni na tři až sedm let. Vůdce únosců Adamica se ve vězení oběsil a před smrtí zanechal dopis plný omluv a lítosti. Zbytek únosců si odseděl tresty v německém vězení, ale zpátky do Československa nebyli, ani přes protesty tehdejších úřadů, nikdy vydáni.

První hromadný únos letadel

Téměř neexistující kontrola zavazadel na letištích se v roce 1970 stala osudnou pěti letadlům, která byla unesena v rozmezí 6. až 9. září. Únosci byli členové Lidové fronty pro osvobození Palestiny a kontrolu nad letouny získali pomocí zbraní, které dovnitř propašovali právě ve svých zavazadlech. Teroristy v prvním letadle, které patřilo izraelským aerolinkám El Al, startovalo v Tel Avivu, mělo doletět do New Yorku a bylo uneseno po mezipřistání v Amsterodamu, se podařilo zneškodnit cestujícím poté, co kapitán uvedl letadlo do negativního přetížení a teroristé ztratili rovnováhu. Jeden z nich byl přitom zastřelen (druhá z komanda únosců byla žena Leila Khaledová, kterou pasažéři zbili a zajali).

Unesená čtyřka

1. letadlo patřilo americkým aerolinkám Trans World Airlines, směřovalo z Tel Avivu přes Atény a Frankfurt nad Mohanem do New Yorku. Uneseno bylo mezi Frankfurtem a New Yorkem, bylo v něm 144 cestujících a jedenáctičlenný palubní tým.

2. letadlo vlastnila americká společnost Pan Am, směřovalo z Bruselu se zastávkou v Amsterodamu do New Yorku. Unesli je dva teroristé, kteří v Amsterodamu nebyli vpuštěni na palubu letu El Al s Khalidovou a jejím společníkem a let Pan Am si vybrali jako alternativní cíl. V letounu bylo 136 pasažérů a 17 členů posádky.

3. letadlo patřilo britským státním aerolinkám BOAC, mělo směřovat z Mumbaje přes Bahrajn a Bejrút do Londýna, uneseno bylo na bahrajnské zastávce. Rukojmími se stalo 105 cestujících a 9 zaměstnanců aerolinek.

4. letadlo neslo značku Swissair a mělo z Curychu namířeno do New Yorku. Na palubě mělo 151 lidí, z toho desetičlenný palubní tým.

Událost získala své místo podle jordánského letiště Dawson's Field, kde přistála zbývající čtyři unesená letadla. Únosci požadovali propuštění všech politických vězňů vězněných Izraelem výměnou za životy rukojmích a určili si dvaasedmdesátihodinovou lhůtu, během níž měly být jejich požadavky splněny. Vyjednáváním se podařilo dosáhnout prodloužení lhůty na několik dní, během nichž únosci propustili ženy a děti, uvězněno však zůstalo ještě 56 osob. Dvanáctého září teroristé coby varování vyhodili do povětří tři letouny a požadovali propuštění Leily Khaledové a dalších šesti Palestinců vězněných ve Švýcarsku a Německu. Po dvou týdnech od únosu byli výměnou všichni rukojmí v pořádku propuštěni na svobodu. Tento krok však vzbudil také kritiku některých vládních představitelů, kteří tvrdili, že vyjednávání pouze povzbudí do budoucna další teroristy.

Operace Entebbe: happy end, v který nikdo nedoufal

Jako zcela bezvýchodná situace se jevil 27. červen 1976, kdy sedm arabských a německých teroristů uneslo letadlo společnosti Air France na lince Tel Aviv - Paříž. Na palubě bylo tehdy 248 cestujících. Únosci přikázali pilotům letět do Libye, kde letoun natankoval a kde byli také propuštěni všichni pasažéři nežidovského a neizraelského původu. V zajetí zůstávalo stále 105 osob, s nimiž letadlo přistálo na ugandském letišti Entebbe. Únosci požadovali propuštění třiapadesáti palestinských teroristů vězněných po celém světě. Původní ultimátum, podle něhož únosci hrozili, že začnou popravovat rukojmí 1. července, se podařilo vyjednáváním prodloužit až na 4. července.

Vysvobození. Pilot jednoho z letadel na ugandském letišti po zásahu izraelských bezpečnostních složek

Během této doby byla naplánována velmi odvážná záchranná akce izraelského komanda Sajeret Metkal. Propuštění rukojmí byli vyslechnuti a díky nim se podařilo identifikovat rozmístění únosců i sympatizujících ugandských vojáků v budově, kam se mezitím únosci s rukojmími přesunuli. Kromě toho Izraelci získali i plány budovy, ve které byli rukojmí vězněni.

Záchranné akce se zúčastnilo pět izraelských letadel. Jedno z nich se zavěsilo za pravidelný britský nákladní let tak, aby ho nemohla zpozorovat řídicí věž v Entebbe, z něj potom byla vysazena parašutistická jednotka, která na ranvej umístila přenosná přistávací světla. V tmavém koutě letiště byla z letadla vyložena tři auta, která vypadala stejně jako vozidla sympatizujícího ugandského prezidenta, a tudíž u únosců nevzbudila podezření. Tak se mohlo osvobozující komando bez problémů přiblížit k budově a zaútočit na teroristy. Mezitím přistály na letišti další tři letouny s vojáky, kteří odrazili útok ugandského vojska.

Osvobozování trvalo necelou hodinu a byla při něm zabita čtyři rukojmí (pouze jedno rukou teroristů), jeden izraelský výsadkář a všichni únosci. Aby se Uganďané nemohli mstít na dopravních letadlech, bylo preventivně zničeno i jedenáct ugandských stíhaček. Na motivy událostí byl natočen film Operace Blesk.

11. září: den, kdy se svět zastavil

Záběry letadel narážejících do impozantních věží Světového obchodního centra, lidí vyskakujících v zoufalství z oken, obrovské výbuchy a následné zhroucení mrakodrapů omráčily 11. září 2001 celý svět. Příběh čtyř unesených letadel, z nichž dvě narazila do newyorských Dvojčat, jedno do Pentagonu a čtvrté se zřítilo v neobydlené oblasti po souboji pasažérů s teroristy, je notoricky známý a podle této události bylo natočeno i několik filmů.

Nikdo z pasažérů letadel nepřežil a zemřeli také téměř všichni lidé, kteří se v okamžiku nárazu letadel nacházeli v horních patrech poškozených Dvojčat. Celkový počet obětí vyšplhal na tři tisícovky a téměř pět set obětí z toho tvořili členové záchranných jednotek, hasiči a policisté. Téměř okamžitě se vynořila řada teorií, podle nichž za teroristickým útokem nestála al-Káida, ale zosnovala ho sama americká vláda a Dvojčata byla údajně zničena řízenou demolicí.