Testosteron nám kalí úsudek, říkají vědci.

Testosteron nám kalí úsudek, říkají vědci. | foto: Profimedia.cz

Testosteron nás žene k unáhleným a špatným rozhodnutím, říká věda

  • 45
Vyhání naše sebevědomí do výšin, dává nám královský pocit, že prostě musíme mít pravdu. Zásobuje nás sebejistotou. A tím, že nás zbavuje pochybností, nám snižuje šance vyhnout se chybám. Testosteron nás proto tlačí k rozhodnutím, která jsou rychlá a špatná, říká studie.

V zatím nejrozsáhlejší práci svého druhu, která vyjde v magazínu Psychological Science, se vědcům vydalo všanc 243 mužů, ti podstoupili test kognitivní reflexe. Předtím však dostali buď placebo, nebo dávku testosteronu. Vědce z Pensylvánské a Západoontarijské univerzity a Kalifornského technologického institutu samozřejmě zajímalo, která skupina uspěje v prověrce svých kognitivních schopností lépe.

A výsledek byl očividný a nedával šanci pochybám. Muži povzbuzení dávkou testosteronu prohráli na celé čáře, jejich výsledky byly o dvacet procent horší. Měli tendenci odpovídat unáhleně, od boku, vylámali si zuby na testech, které lákaly k rychlé, ale nesprávné odpovědi.

Colin Camerer, jeden z autorů studie, uvádí příklad. Jeden z dotazů vypadal následovně: „Baseballová pálka a míček stojí dohromady jeden dolar a deset centů. Pálka je o dolar dražší než míček. Kolik stojí míček?“ Přijde na deset centů, svádí příklad k rychlé odpovědi. Byla by však špatná, protože v tom případě by stála pálka víc pouze o devadesát procent. Správná odpověď zní, že míč stojí pět centů a pálka jeden dolar a pět centů.

Ten, kdo vsadil na rychlou, instinktivní odpověď, se tedy spálil. A takoví se rekrutovali především z testosteronové skupiny. Ostatní byli svodům odpovědi šmahem vystaveni též, dokázali však svůj špatný úsudek odhalit a opravit.

Testosteronová skupina dělala rychleji špatná rozhodnutí a ke správným docházela pomaleji než její konkurenti, jimž se dostalo placeba. „Testosteron buď inhibuje proces mentální kontroly, nebo zvyšuje pocit, že mám definitivně pravdu,“ píší autoři.

Účastníci pokusu přitom věděli, že nejde o čas. Za správnou odpověď, bez ohledu na to, jak rychle k ní došli, dostávali jeden dolar. A za správné zodpovězení všech otázek dostali dva dolary navíc. Muži povzbuzení testosteronem přesto pospíchali.

Vliv testosteronu byl však omezen na test kognitivní reflexe. Pro kontrolu dali vědci oběma skupinám i standardní matematický test, a v něm se obě družstva nijak nelišila.

Testosteron podporuje instinktivní reakce

Studie přitom poznamenává, že potřeba testosteronu měla evoluční základ. Podporuje totiž instinktivní reakce, a ty jsou v konkurenčních momentech, jako je například fyzický střet, žádoucí. Jenže zatímco lidské dějiny do podobných situací fyzického souboje stavěly muže často, v kontextu jednadvacátého století to již neplatí. „Testosteronový efekt na kognitivní procesy jsou evolučním pozůstatkem, který otupuje pečlivou rozvahu a straní povrchním a unáhleným závěrům,“ píší autoři.

Magazín Market Watch zase dává studii do kontextu svého oboru a upozorňuje, že se vlastně shoduje s výsledky studie z roku 2001. Ta tvrdí, že ženy jsou lepšími burzovními obchodnicemi než muži. Muži totiž dělají byznys rozmáchleji – a to je stojí spoustu omylů a nákladů. „Máme za to, že vysvětlení je jednoduché a přesvědčivé: nadměrná sebedůvěra,“ cituje magazín slova Brada Barbera a Terrance Odeana z Kalifornské univerzity v Berkeley z magazínu Quarterly Journal of Economics.