Snažíte se udržovat nefunkční manželství jen kvůli dětem, strachu ze samoty nebo kvůli divadlu pro okolí? Nejvíc tím ubližujete sami sobě a svým blízkým. "Největší zlo je, když rodina nefunguje a děti se musí dívat, jak se rodiče vzájemně napadají a urážejí. Když něco přestane fungovat, nemá to cenu uměle udržovat. Děti budou daleko lépe snášet rozdělení rodiny a poté harmonickou domácnost než dusnou atmosféru v nefungujícím vztahu," píše v internetové diskusi uživatelka pod přezdívkou Douchová.
S tímto postojem naprosto souhlasí i psycholožka Marcela Vojířová: "Pokud je vztah rodičů dlouhodobě nefunkční, i přes to, že podnikli četné kroky k jeho záchraně, často skutečně nezbývá jiné řešení než rozvod. Děti jsou už od útlého věku velmi citlivé a hádky, neshody a často i naschvály rodičů nesou těžce. Častokrát jsem se setkala se situací, kdy se rodiče domnívali, že své sváry před dětmi dobře tají, ale jejich potomci moc dobře věděli, že situace v rodině není dobrá."
Jestliže se neustále hádáte nebo jsou vaše city už natolik vyhaslé, že se zkrátka ignorujete, zkuste přemýšlet nad tím, zda by pro vás rozchod nakonec nebyl nejlepším řešením.
Vysvětlujte jen někomu
"V případě, že shledáte, že společné soužití už skutečně není nadále možné a přikloníte se k rozvodu, v první řadě byste to měli oznámit svým dětem. Není nic horšího, než když se dítě dozví o plánovaném rozvodu rodičů například od babičky nebo zkrátka přes někoho jiného," varuje psycholožka.
"Také míra vysvětlování by se měla lišit. S dítětem můžete situaci probírat klidně i několik dní či týdnů. Důležité je, aby dostalo odpověď na všechny otázky, které vám dá, a aby na jejich položení mělo dostatek času a příležitostí. Na druhou stranu tetičce z třetího kolena není nutné vysvětlovat všechny okolnosti a důvody rozvodu. Zcela postačí prosté sdělení, že si nerozumíte a že už spolu nechcete být."
Najděte si tedy dostatečný čas i trpělivost pro své děti a vysvětlete jim všechno od praktických otázek (jak často se s vámi budou vídat, zda budou mít ve vašem novém bytě svůj pokoj apod.) až po otázky citového charakteru (ujistěte je například, že váš rozchod není jejich vina a že je budete mít s maminkou oba pořád stejně rádi).
Vyvarujte se házení pomluv na svou bývalou před rodinnými příslušníky. Váš rozvod je záležitost pouze a jen vás dvou a nikoho do jeho detailů nejste povinni zatahovat. Zejména ne osoby, které mohou vaše pomluvy, byť i nechtěně, zopakovat před dítětem.
Neberte si děti jako štít
"Sám jsem rozvedený a mám s ex osmiletého syna, který je v její péči. Moje bývalá žena se bohužel snaží můj vztah se synem zpřetrhat. Naštěstí jsem byl právě dnes u soudu a mohu jej vídat každý druhý víkend a každou středu, měsíc ho budu mít o prázdninách, střídavě Vánoce a Velikonoce atd. Je to pro mne výhra, ale mrzí mne, že používala syna jako živý štít. Vydírat druhé tím, že mu nedám dítě, je ten nejpodlejší způsob, jakým si lze léčit ego. Všem, které (kteří) to takhle chtějí dělat, vzkazuju: Nedělejte to, protože se vám to vrátí jako bumerang. Raději se domluvte a snažte se, abyste spolu alespoň ve věcech týkajících se dítěte vycházeli," uvádí svou zkušenost uživatel Castor.
Jeremy zase v jiné diskusi píše: "Tak jsem dneska probírala s bratránkem téma dovolená – kam vezme děti, až mu je bývalka půjčí a kdy. A on mi líčil, že ona čeká, až nahlásí, kdy si děti bere, a pak jim zařídí tábor s návratem těsně před odjezdem k tatínkovi, aby byly citově vyprahlé a pokud možno celý pobyt u něj vzdychaly, že se jim stýská po mamince. Je mi z toho hrozně smutno. Naprosto nechápu, jak někdo dokáže něco takového vůbec vymyslet a hlavně, jak to může udělat vlastním dětem."
Používání vlastních dětí coby štítu, případně zbraně k ovládnutí bývalého partnera je skutečně to nejhorší, co můžete udělat. Můžete mít s exmanželkou sebevypjatější vztahy a vaše vzájemné sympatie mohou být hluboko pod bodem mrazu, štěstí a spokojenost svých dětí byste však měli mít na paměti navzdory všem svým přím. Nechcete-li přijít o sebeúctu i úctu svého okolí, nevydírejte, nevyhrožujte a neberte si své potomky jako rukojmí.
Snažte se dohodnout
A i když to mezi vámi skřípe, mějte na paměti, že se vám vyplatí překonat se a snažit se rozumně dohodnout na tom, u koho budou vaše děti, jak si je budete "půjčovat", kdo a v jaké výši bude platit výživné a jak si rozdělíte majetek. Vaše dohoda průběh rozvodu nejen zjednoduší, ale i výrazně zrychlí.
"Když jsem se rozváděla, byli jsme už ve stádiu, kdy jsme spolu nebyli schopni vůbec mluvit. Dohadovali jsme se o každý květináč a nakonec jsme skončili před soudem. Takové praní špinavého prádla bych nepřála nikomu," píše Jessica.
"Rozvod dohodou je zcela jistě nejlepším řešením, jaké mohou rozvádějící se partneři zvolit," souhlasí psycholožka. "I když může být domluva někdy těžká a téměř vždy bolestná, protože dítě se zkrátka nedá rozdělit na dvě poloviny, vždy jde o nejlepší řešení. Pokud stále ještě váháte, zkuste si představit, jak budete před soudem líčit své nejintimnější věci, zážitky i poklesky úplně cizím lidem a poslouchat, co všechno vám před nimi partner či partnerka vyčítají."
