Patřil už v mládí k vašim oblíbeným sportům jeden z trojice triatlonových, tedy běh, plavání nebo kolo?
Začínala jsem plaváním, to mi bylo šest let. Několikrát jsem se kvalifikovala na mistrovství republiky, ale v pubertě začaly mé výsledky stagnovat. Sport mě však bavil a nechtěla jsem se ho vzdát, tak jsem hledala něco jiného.
Mám si přeložit stagnování jako bouřlivou pubertu?
To určitě ne. Jde o to, že v období dospívání dochází k výrazným růstovým změnám, kdy se víc projeví, že daný jedinec nemá úplně nejlepší tělesné parametry pro ten či onen druh sportu. K tomu je plavání jeden z nejnáročnějších sportů, a pokud nechcete každý den vstávat ráno v pět hodin, absolvovat tvrdou dvoufázovou řeholi, těžko se ve špičce prosadíte.
Takže jste si vybrala sporty rovnou tři. Prý sehrál při výběr triatlonu velkou roli váš otec?
To je pravda. On se náhodou v té době, byl to rok 2001, účastnil místních triatlonových závodů u nás v okolí Náchoda. Spíše ze srandy jsem jeden závod také zkusila a hned jsem chtěla absolvovat další.
Prozraďte, která z disciplín vám zabere v tréninku nejvíce času?
Rozhodně kolo, protože z objemového tréninku v délce čtyř hodin dvě hodiny prostě neuděláte. Docela hodně času mi zabere i plavání, protože je to, navzdory mé plavecké minulosti, stále moje nejslabší disciplína. Ale makám na tom.
Teď zapomeňte na triatlon a řekněte mi, který jiný sport by vám podle vás asi šel?
Lákal by mě maraton, ale po nedávných zdravotních komplikacích se na tuto možnost nyní dívám skeptičtěji. Ale kdo ví, co mi budoucnost nachystá.
Asi narážíte na své únavové zlomeniny, které se s vámi poslední tři sezony táhnou. Jak k nim dochází, to trénujete tolik?
Zjednodušeně řečeno ano. Tréninková zátěž triatlonistů je v porovnání s ostatními sporty vysoce extrémní. Během týdne trénujeme kolem třiceti hodin. Jistou "výhodou" při zranění je, že člověk většinou může stále trénovat alespoň jednu další disciplínu. Takže se maká dál.
Ale tvrdé tréninky vás málem stály účast na londýnské olympiádě.
To je pravda. V přípravě jsem měla dvě zlomeniny, operaci prostředníčku a také dýchací obtíže. Naštěstí se mi na poslední chvíli kvalifikace přece jen podařila. Během závodu však bylo znát, že běžecká příprava nebyla ideální.
Patnácté místo, které jste v Londýně vybojovala, však není špatné.
To určitě ne. Jedná se o dosud nejlepší český ženský výsledek na olympijských hrách. Sama však dobře vím, že za normálních okolností by bylo v mých silách běžet se závodnicemi v první desítce.
Rány k našemu sportu patří
Vendula FrintováNarodila se v roce 1983, závodí od roku 2001. Absolvovala Univerzitu Karlovu, obor antropologie a genetika. Největší sportovní úspěchy:
|
Představme si, že stojíte na startu a před sebou máte tři náročné disciplíny. Řekněte mi, kdy to pro vás bude nejbolestivější?
Nejbolestivější, a to doslova, je bitka na první bójce. Ta se většinou nachází ve vzdálenosti zhruba 300 metrů od startu, kdy je ještě téměř celé startovní pole šedesáti až sedmdesáti lidí pohromadě, tudíž zde často dochází k pěstním soubojům, za něž by se leckterý závodník nemusel stydět ani v ringu. V triatlonu platí jednoduché heslo: "Plavání ti závod nevyhraje, ale může ti ho prohrát." Není-li člověk po plavání v první skupině, ztráta se velice těžko dohání.
Teď se přesuňme do cíle, je po závodě. Souboj u bójky byl dnes zuřivější než obvykle. Jdete za soupeřkou si to vyříkat?
I když někdy znáte konkrétního viníka, já nejsem útočný typ, který by si po závodě něco vyříkával. Rány většinou přicházejí ze všech stran a už tak nějak k našemu sportu patří.
Očividně je to velká dřina, jak relaxujete?
Na samotnou relaxaci moc času nezbývá. Ráda si přečtu dobrou knížku, podívám se na film nebo se věnuji ručním pracím, konkrétně výrobě bižuterie. Většinou jsem však tak unavená, že na žádnou aktivnější formu relaxace nemám ani pomyšlení.
Musela jste se kvůli závodění něčeho zřeknout?
Člověk samozřejmě musí hodně obětovat, chce-li se dostat na solidní úroveň a nakouknout do světové špičky. Nevím však o ničem, čeho bych vyloženě litovala. Jsem momentálně ráda tam, kde jsem.
Co musí mít triatlonista za vlastnosti, aby patřil mezi nejlepší?
Zdravé sebevědomí, houževnatost, vůli vytrvat a jít za svými cíli.
Nelákalo by vás něco extrémnějšího, co třeba Xterra (terénní triatlon)?
V budoucnu bych ráda nějaký závod absolvovala. V současné době však musím být s veškerými extrémními aktivitami nadmíru opatrná, pokud si dobrovolně nechci uspíšit konec sportovní kariéry. Riziko úrazů je při extrémních sportech poměrně vysoké, takže se mu nyní snažím spíš vyhnout. Na druhou stranu jsem pro každou špatnost. Láká mě seskok padákem a surf. Ten se sice nemusí jevit jako extrémní sport, ale pro jedince z našich zeměpisných končin bych ho do této kategorie rozhodně zařadila.
Tréninkový plán Venduly Frintové (příklad z března)pondělí: dvakrát plavecký trénink, 2 hodiny cyklistického tréninku (obecná vytrvalost, popř. síla) úterý: ráno lehký běh, plavecký trénink, odpoledne těžký běh (úseky na atletické dráze) středa: dvakrát plavecký trénink, 3 hodiny cyklistického (kopce, síla) čtvrtek: ráno tzv. přechodový trénink (jedná se o spojený těžký cyklistický trénink s ihned následujícím během); tento typ tréninku je velice důležitý vzhledem k blížícímu se závodnímu období; odpoledne plavecký trénink a volný výklus pátek: dvakrát plavecký trénink, kolo, poté dvou až čtyřhodinový trénink na obecnou vytrvalost sobota: ráno těžký běžecký trénink, poté plavecký trénink, odpoledne lehký výklus neděle: volnější běh, popřípadě kolo |
