Je třetí podobnou atrakcí v Evropě, má průměr šest metrů, je postavená ze železných plátů a těžko si představit větší adrenalin. Řítíte se v ní na motorce na vytočenou dvojku a zoufale si přejete, abyste udržel stoprocentní koncentraci a "nevypnul"ani na okamžik. Jinak totiž riskujete, že se rozplácnete na dně koule a ještě vás motorka přejede.
Co vás ke stavbě koule inspirovalo?
V roce 2007 jsem s Pavlem Korychem půl roku působil ve varieté extrémních sportů Flick-Flack. Zvenku to vypadalo jako cirkus, každý měsíc jsme byli v jiném koutu Německa. Kromě mnoha jiných atrakcí tam byla i koule a v ní parta Brazilců. Od začátku jsem na to koukal jak na zjevení. Když to člověk vidí poprvé, ze vzdálenosti jednoho metru se dívá na ten fofr, jak se motorky míhají nahoru a dolů a jak kouli pod tím náporem sotva udrží masivní kurty, je to něco nepopsatelného.
Obešlo se to bez zranění?
Jednou se Brazilci zle sesypali, navíc tak, že byli zaklínění ve dveřích, takže jsme nemohli kouli ani otevřít. Vevnitř se válela hromada motokrosařů, na nich různě poházené motorky, jedna dvě zlomené ruce. Nic moc.
To není zrovna ideální seznámení s adrenalinovou koulí. Kdy vás napadlo si ji postavit a naučit se v ní jezdit?
Někdy loni, když jsem se hrabal v hromadě dílů, ze kterých jsem chtěl postavit novou motorku. Řekl jsem si, proč nepostavit rovnou globus? Místo stavění motorky jsem začal prohlížet videa z Flick-Flacku, kde jsem si kouli fascinovaně natáčel. Komu jsem o svém snu vyprávěl, ten si klepal na hlavu. Já teda občas taky, ale touha vyhrotit něco, co umí v Evropě jen pár lidí, mě chytla jako droga.
Odhodlání bylo tedy velké, jak šla stavba samotná?
Postavit konstrukci bylo strašný. Nevím, jestli bych do toho šel podruhé. Nejdřív jsem udělal podle videa a fotek z Německa výkres se základnou a chodil po fabrikách na zpracování železa. Někde na mě koukali jako na blázna a někde po mně chtěli tolik peněz, že bych musel prodat byt.
Jak to dopadlo nakonec?
Nechal jsem si naohýbat nosníky a nakoupil půl tatrovky ocelové pásoviny. Vedle našeho autoservisu byla volná hala, materiál jsme tam nanosili a začali stavět jednu polokouli po druhé. Nejdřív jsme pláty zhruba navařili zvenku, pak zvedli kopuli a zavřeli dovnitř kamaráda se svářečkou.
A pustili jste ho, až když vše svařil?
Přesně. Ale vážně, jednou jsme měli moc práce, ráno jsme ho zavřeli, šli dělat a vzpomněli si na něj až o půlnoci. Nečekal bych, že někdo vydrží takhle dlouho nejít na záchod, svařovat a žít jen ze startek. (smích)
Jaké byly v kouli začátky na motorce? A šel do toho někdo s vámi?
Většina lidí řekla předem, že ani náhodou, další odradilo, když viděli kouli hotovou. Prakticky od začátku se ale přidal můj ex-spolužák Roman Janošťák. Zpočátku jsme padali hodně, i přes všechny chrániče a kombinézy to dost bolelo. Začátky jsme si protrpěli.
Na čem v kouli jezdíte?
Máme supermotardy Suzuki. Nejdřív jsme mysleli, že nám bude na trénování ze začátku stačit jedna, ale ta byla brzo dobitá tak, že jsme si museli pořídit dvě další.
Jaký je to pocit, řítit se v globu kolem dokola? Co je nejtěžší?
Na začátku nebylo jednoduché přijít na to, jak v kouli vůbec jezdit, jak se rozjet a zastavit. Z toho bylo nejvíc ran. Pak už člověk jezdí, ale je to docela zápřah na fyzičku, takže se brzo unavíte. Nejhorší je pro mě ale to, že se za chvíli začne motat hlava a to už pak motorku moc neovládáte. Hlavní je mít pořád stoprocentní koncentraci a držet plyn. Někde se dá chyba ustát, ale když si zapomenete dostatečně přidat při nájezdu do stropu, letíte do pletiva a motorka za vámi.
Jezdíte i ve dvou?
To je ještě větší psycho. To je na mozek už úplně od samotného začátku. Je super, že jezdím právě s Romanem, který začal mít docela brzo motorku v ruce a dá se mu stoprocentně věřit. Ale ani tak to není úplně nejlepší pocit, když si to v kouli hasíte padesátkou a půl metru vedle vás letí v protisměru padesátkou druhá motorka. O něco jednodušší proti tomu bylo naučit se jezdit se spolujezdcem. To jsem přitom neviděl ani ve Flick-Flacku, ani jinde ve světě, tak doufáme, že v tomhle máme s Romanem prvenství.
Určitě budete chtít to, co v kouli dovedete, ukázat někdy veřejně. Kdy bude příležitost vidět jedinou českou Kouli smrti?
Poprvé chceme před lidmi jezdit 1. května příštího roku v Tesla Aréně v Praze na akci Crazy Day. Kromě nás tam bude k vidění stuntriding, FMX, má tam skákat i upravené auto, drifty. Prostě jedna šílenost na druhou. Takže naše koule tam chybět rozhodně nesmí!
