Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Podle jedné teorie jsou vltavíny odpad z UFO, směje se sběratel kamenů

aktualizováno 
Vyvážejí se především do Číny a Ameriky a je to dobrý byznys. Vltavíny jsou však proto v hledáčku mnohých černých kopáčů a firem, které kvůli nim plundrují lesy. „Nechávají za sebou vyvrácené stromy a krátery. Jde jim jen o zisk. Slušní geologové-kladívkáři na ně doplácejí,“ říká sběratel kamenů Jakub Mysliveček.

Za úlovky je někdy třeba se vydat i na nebezpečná místa. | foto: archiv Jakuba Myslivečka

Geologii se věnujete šest let, kolik kilogramů kamení jste za tu dobu natahal?
Kilogramů? Musíte přidat, vidím to na tři až pět tun. Z každé výpravy si přivezu asi patnáct kilo vzorků, vydávám se na ně přitom téměř každý víkend. Více jak polovinu ale tvoří vzorky, které doma po umytí nevypadají dobře, nebo se je rozhodnu vyřadit z jiného důvodu.

Kolik má vaše sbírka exemplářů?
Odhaduji, že v depozitáři mám asi tunu materiálu, což je asi deset tisíc vzorků. Tuto hranici se snažím držet a pravidelně sbírku probírám, aby se mi to domů vůbec vešlo. Valná většina vzorků jsou minerály, zbytek tvoří zkameněliny. Z hornin sbírám jen vzácnější druhy.

Fotogalerie

Jak je to vlastně se sbíráním kamenů a legislativou? Může sběrač vzít všechno, co najde?
Pokaždé, když někde sbíráme, je to na pozemku, který někomu patří. Ze zákona bychom se tedy měli domluvit s jeho majitelem. Na některé suroviny bychom navíc ze zákona ani nemohli, považují se za státní majetek. Kvůli tomu zejména v posledních letech pohlíží úřady na sběratele minerálů a zkamenělin jako na škodnou.

Kladívkáři a kopáči

Jak se na sběratele minerálů dívá veřejnost?
Záleží na jaké. Máte totiž takzvané kladívkáře, kteří sbírají povětšinou v suti pouze s kladívkem. Ti lokalitu nikdy nemohou vysbírat či zplundrovat. Pak jsou ale ti, kteří místa úplně devastují, často těžkou technikou či výbušninami, bez jakéhokoliv povolení. My jim říkáme kopáči či obchodníci, protože ti sbírají kvůli penězům. Jim jde o byznys. Často se jedná o pochybné existence, které jsou velmi agresivní k ostatním. Nejhorším příkladem jsou kopáči rabující naše vltavínové lokality.

Je to vědecký materiál

Aspoň jeden kamínek, který někde našel, měl prý v kapse už jako dítě. První skutečně mineralogický vzorek našel Jakub Mysliveček v roce 2008, byla to drobná dutinka bílého kalcitu v čediči. Zatímco většina sběratelů se podle něj o nálezy nerada dělí a někteří sbírky raději ani neukazují, jelikož se bojí, aby je někdo nevykradl nebo jim nevysbíral lokalitu, on své exponáty vystavuje na internetu. Nejen proto, aby se pochlubil a poradil ostatním, kam vyrazit, ale také proto, že sběratelství bere za vědeckou dokumentaci.

Vltavíny jsou žádaným artiklem po celém světě.
Cena gramu vltavínu se na českém trhu pohybuje kolem 70 korun a to nezapočítáváme barvu ani skulptaci konkrétního vzorku. Na zahraničních trzích se však cena může vyšplhat až na stonásobek té naší. Většina načerno vytěžených vltavínů proto nekončí u nás, míří za hranice, nejčastěji do Spojených států a Číny.

Proto přitahují bezohledné šmelináře.
Představte si les, který vypadá jako po válce. Obrovské vykopané díry, hluboké často tři a více metrů. Podkopané a vyvrácené stromy, odpadky, uhynulá zvěř uvízlá ve výkopech. Totální devastace životního prostředí a ekosystému v dané oblasti.V poslední době se u nás rozmohl ještě další typ plundrovačů. Jsou to firmy specializující se na těžbu vltavínů.

Ty těží ve velkém. Legálně?
Bohužel ano. Vyberou si totiž ložisko, které je již zdevastované černými kopáči a nechají se najmout postiženou obcí s tím, že po vytěžení lokalitu rekultivují. Ložisko přitom celé vyberou. Příkladem je lokalita Besednice, ta byla celá vytěžena a veškerá vltavínová surovina připadla firmě, která zde těžila. Zůstaly tam jen zbytky. Přišli jsme tak o zřejmě nejlepší lokalitu vltavínů v Čechách, tamní vltavíny můžeme nalézt po internetových obchodech za ohromující částky. Tomu říkám loupež století.

Kolik nalezišť vltavínů v Česku je?
Rozdělujeme je na čtyři typy. Zaprvé jsou to jihočeská naleziště mezi obcemi Vodňany a Trhové Sviny, je jich asi čtyřicet a odtud pocházejí nejlepší vltavíny. Druhým typem jsou vltavíny moravské, které se nacházejí v okolí Třebíče, tam je asi deset až patnáct nalezišť. Tamní vltavíny jsou vzácnější, často nahnědlé, větších velikostí. Třetím a čtvrtým typem jsou vltavíny rakouské a německé. Dodnes se přímo neví, jestli jsou to vltavíny splavené, nebo zda tam spadly.

Vybavení

Kromě geologického kladívka budete potřebovat i těžké kladivo (do dvou kg), palice různých hmotností, páčidla, pajcry, majzlíky, sekáče, krumpáče, lopaty, lopatky, kbelíky, rýžovací pánve, síta, rýžovnické splavy. Někdy sběratelství hraničí s horolezectvím, takže doceníte sedáky, lana, lezečky, mačky. Jindy zase připomíná hornickou činnost, takže na řadu tedy přijdou i helmy, svítilny, respirátory. V extrémních případech se využívají benzínové vrtačky, výbušniny, bagry či potápěčská výstroj.

Myslíte, že se ještě objeví nové naleziště?
Jsem toho názoru, že naše území je, co se týče nových nálezů, velmi nadějné. Lokality tu jsou, ale musíme je aktivně hledat a nezůstávat stále jen na starých nalezištích.

Co vlastně stojí za popularitou vltavínů?
Především jejich nejasný vznik. Domníváme se, že vltavíny vznikly před 14,8 miliony let dopadem meteoritu do oblasti dnešního Bavorska. Při dopadu se díky tepelné a tlakové energii meteoritu vytvořil kráter Ries, jehož rozžhavený materiál vystříkl opačným směrem, než dopadal meteorit. Tato natavená a na křemen bohatá směs rychle utuhla, takže nestačila vykrystalizovat a vzniklo sklo, které v podobě různých aerodynamických útvarů dopadlo do oblasti jižních Čech a jižní Moravy. Splavením a uložením v říčních sedimentech vznikla dnešní naleziště. Existují ale také další teorie vzniku vltavínů. Jedna z nich dokonce tvrdí, že vltavíny jsou odpad z motorů UFO.

Vltavíny jsou českou specialitou, co dalšího u nás najdeme?
Valná část naší republiky leží v Českém masivu, který je po geologické stránce velmi zajímavý a bohatý na jednotlivé petrografické typy hornin. Je zde zajímavá tektonika a historie vzniku. Když budeme dobře hledat, nalezneme u nás téměř vše, co je ve světě. Dokonce i diamantonosné horniny příbuzné jihoafrickým kimberlitům.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.