Prvotní nápad dostal dnes devětačtyřicetiletý Clemens Bimek před dlouhými dvaceti lety. Sledoval tehdy televizní dokument, který popisoval putování spermií z koncové části nadvarlete do močové trubice, kde se smíchají se sekrety přídavných pohlavních žláz. Zvídavého tesaře odysea spermií zaujala. Víc než to, skoro mu nedala spát. „Nedal by se tok spermií během jejich cesty nějak zastavit?“ napadlo jej. A tahle otázka mu nedala pokoj.
Lámal si nad ní hlavu tak dlouho, dokud si v roce 2000 nemohl sbalit nákresy, schémata a popis svého vynálezu a vyrazit na patentový úřad. Jeho vypínač spermií dostal název Bimek SLV. Není větší než gumový medvídek, přesto by „mohl zachránit lidstvo“, aspoň podle některých vzkazů nadšených autorů otázek a vzkazů na Bimkově webu.
Lékařská obec však tak nadšená od začátku nebyla.
„Mnoho z lékařů, s nimiž jsem vynález konzultoval, mě nebralo vážně, přiznává sám Bimek. Někteří jej však prý podporovali a svými znalostmi jeho úsilí pomohli. Ani tak to nebyla snadná cesta. Bimek předně nenašel nikoho, kdo by si nechal jeho průkopnický vypínač implantovat.
Jak to funguje
Ano, správně, Bimkovo antikoncepční zařízení je třeba voperovat pod kůži, přesněji pod kůži šourku. Vypínač je vlastně jen jednou jeho částí, podstatná je záklopka z nemagnetického kovu a lékařského polymeru, který se již ve zdravotnictví k implantátům používá. Jsou potřeba přístroje dva, každý se připne k jednomu chámovodu, protože právě jimi se sperma do močové trubice dostává. Při operaci jsou kanálky přeříznuty a zařízení se vloží mezi oddělené konce.
Ventilky se, ač to zní neuvěřitelně, ovládají přes kůži vypínačem. Je-li přístroj zapnut, sperma přístroj odvede z kanálků pryč, tekutina nedosáhne močové trubice a mužův ejakulát proto není schopen oplodnění. Ptáte se, co se se spermatem vypuštěným z chámovodů děje? Vrací se zpět do tkání šourku, kde by ho tělo mělo zase absorbovat.
Neobvyklý vynález zatím odzkoušel jeho autor jen sám na sobě.
Celý proces se podobá vazektomii, až na to, že vazektomie je sterilizací natrvalo či na dlouhou dobu, chámovod se dá zpátky zprůchodnit zase jen operativně a navíc ne se stoprocentní úspěšností. S Bimkovým zařízením si „vazektomii“ pořídíte zmáčknutím vypínače, i když ne napoprvé. Bimek upozorňuje, že pro stoprocentní účinek je třeba kanálky úplně vyčistit. Odhaduje, že to může obnášet asi třicet ejakulací se zapnutým přístrojem nebo zhruba měsíční čekací dobu.
Mistr tesař se utnul
Když vynálezce svůj nápad vypiloval a chtěl odzkoušet v praxi, musel se stát svým vlastním dobrovolníkem. Obě role, vynálezce i prvního uživatele světové novinky, ve své osobě spojil. Zákrok podstoupil tesař jen při lokální anestezi, aby mohl operatérovi radit, jak a kam přístroj umístit. A poznal, že cesta k úspěchu je křivolaká, první vypínače, který se mu dostaly pod kůži, selhaly.
„Zjistil, že je obtížné ventil otevřít a zavřít. Nefungovalo to dobře,“ přiznal v rozhovoru pro rozhlasovou stanici CBC Philipp Renger, který se Bimkovi stará o marketing.
Bimek se však nedal odradit. Své dítě vylepšil a podstupoval další operace, dokud nebyl spokojený. Nyní spokojený je a na internetu shání peníze na další testy a nakonec i výrobu. Předně potřebuje dobrovolníky, shání jich rovnou pětadvacet.
Urolog Hartwig Bauer, který mu zařízení pod kůži implantuje, jeho nápadu přeje. Ventil považuje za lepší řešení než vazektomii.
Mnoho pochyb
Bauerovi kolegové z lékařského stavu však podporu nesdílejí. V rozhovorech pro magazín Spiegel lékaři vyjádřili o implantátu pochybnosti. „Můj odhad zní, že by implantace ventilu mohla způsobit zjizvení v místě, kde se napojuje na chámovody,“ uvedl mluvčí německé urologické asociace Wolfgang Bühmann. Takové poškození chámovodu by způsobilo, že by spermie neprocházely ani v případě, byl-li by ventil otevřený. A obává se též toho, že pokud by byl ventil v otevřené pozici příliš dlouho, mohl by se zanést. A to by vyžadovalo lékařské vyčištění, které by pro pacienta bylo vším jiným, jen ne příjemnou chvilkou.
„Jiné implantáty z tohoto materiálu byly jinde v těle tolerovány,“ komentovala vývoj vypínače Anneke Loosová, šéfka testovacího centra zdravotnických výrobků v Hannoveru, dodala však: „Otázkou je, zda způsobí potíže, bude-li implantován do této oblasti.“
Právě to chce nyní Bimek zjistit testováním vypínače na dobrovolnících. Pokud uspěje, mohl by udělat z antikoncepce udělat věc mužské zodpovědnosti, byť značně technicistním způsobem. Ale ne levně, vypínač by měl stát 3 300 dolarů. Mistr tesař není jen hloubavý vynálezce, ale též šikovný obchodník.
Nechali byste si vypínač spermií, prošel-li by testy, implantovat?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 25. ledna 2016. Anketa je uzavřena.
