Teorie o bodu G zaměstnávaly vědce již od padesátých let. Znamenaly slušný byznys pro armádu sexuálních terapeutů, pro mnohé páry se však jeho hledání stalo tak trochu martyriem. I proto si urolog Amichai Kilchevsky z Yale-New Haven Hospital v Connecticutu cení výsledků bádání týmu, který vedl. Doufá, že uleví těm, kteří byli pod tlakem, protože údajné místo při milostných hrátkách hledali marně.
"Hodně žen považuje to, že bod G nemohou najít, téměř za svou vinu. Muži jsou rozladěni, že nemohou svým partnerkám dopřát stimulaci. Skutečnost je ale taková, že je pravděpodobné, že nic takového nikdy neexistovalo," zdůrazňuje.
Se svými kolegy totiž prozkoumával všechny články, záznamy, studie i knihy, které byly o údajném bodu G vydány v letech 1950 až 2011. Hledali marně, jak konstatují v magazínu Journal of Sexual Medicine.
Jejich zjištění podporují už dřívější závěry odborníků z King's College London, jejichž výzkumu se účastnilo 1 800 žen. Byla to jedna z největších studií o daném tématu a nenašla žádný důkaz existence bodu G.
"Můj názor je, že bod G je jen rozšířením klitorisu vevnitř vaginy," řekl Kilchevsky pro server msnbc.com a jeho teorii podporují i odborníci na anatomii. Tvrdí, že klitoris je jako ledovec, vidíme jen kousek, zbytek se schovává vevnitř.
Bod G má být malé místečko ve vagině, tvořené značným množstvím nervových zakončení. Proto má jeho stimulace vést k intenzivní rozkoši.
Bod G byl pojmenován podle německého gynekologa Ernsta Grafenberga, který ho v roce 1950 údajně objevil.
