Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vzkažte to šéfovi: šlofík po obědě vám prodlouží život

aktualizováno 
Nejenže vás osvěží a dodá vám energii zdolat zbytek dne. Též prospívá vašemu zdraví, snižuje krevní tlak a je prevencí proti mrtvici. Zpráva Evropské společnosti kardiologie se čte jako óda na poobědové natáhnutí se.

Spánek po obědě je zdravý, dovolit si ho ale může jen málokdo. | foto: Profimedia.cz

Její hlavní autor Manolis Kallistratos přitom svůj komentář ke studii začíná rozmáchle, polemikou se slavným anglickým básníkem. „Ačkoli William Blake tvrdí, že lepší je přemýšlet ráno, jednat v poledne, jíst večer a spát v noci, polední spánek má, zdá se, pozitivní účinky,“ říká. A jeho tvrzení nestojí na vodě, opírá se o výzkum, jehož se účastnilo téměř 400 mužů a žen průměrného věku 61 let se zvýšeným krevním tlakem.

Jeho výsledky jsou přitom přesvědčivé. Vědci zjistili, že ti dobrovolníci, kteří si dopřávali uprostřed dne spánku, měli v celodenním průměru o pět procent (šest mmHg, milimetrů rtuťového sloupce) nižší tlak než ti, kteří na spánek čekali až do večera. Po probuzení měli polední spáči tlak nižší o čtyři procenta (pět mmHg), benefit však přetrvával až do noci, během nočního spánku byl jejich tlak nižší dokonce o šest procent (sedm mmHg).

Kallistratos, jehož tým z aténské všeobecné nemocnice Asklepieion Voula studii provedl, upozorňuje, že se hodnoty mohou zdát nevýznamné, přitom však vedou ke značným zdravotním benefitům. „Snížení o pouhé dva mmHg může snížit riziko kardiovaskulární poruchy až o deset procent,“ zdůrazňuje.

Záleží přitom i na délce spánku. Ke zlepšení v hodnotách krevního tlaku docházelo už v případě sedmnáctiminutového oddechu, nejlepších výsledků však dosahovali ti, kteří spali až jednu hodinu. A vědecký tým dodává, že polední šlofík dokáže zredukovat množství prášků, které lidé s vysokým tlakem musejí brát. Tím však jeho zdravotní prospěšnost nekončí, podle studie snižuje negativní dopady vysokého krevního tlaku jak na tepny, tak na srdce.

Tým Evropské společnosti kardiologie si je vědom, že výsledky jeho výzkumu budou těžko přeložitelné do praxe. „Polední spánek je zvyk, který je dnes kvůli kultuře práce od devíti do pěti a intenzivní denní rutině téměř privilegiem,“ uznává, ptá se však: „Skutečná otázka ovšem zní: byl to jen zvyk, nebo to byl též prospěšný návyk, který sloužil zdraví?“

Noční spánek nadvakrát

Čtyři hodiny spánku, pak se na hodinku až dvě probudit, číst si, popovídat si s partnerkou či dětmi, nato si dopřát zbylé čtyři hodiny spánku. Právě tak by měl podle vědců vypadat zdravý spánkový rozvrh. A nejen to, tak prý také po většinu lidských dějin vypadal.

Nakonec si pomáhá zvyky slavných osobností. „Winston Churchill řekl, že bychom měli mezi obědem a večeří spát, Margaret Thatcherová nechtěla být kolem třetí hodiny odpoledne rušena,“ připomíná a dodává: „Naše studie říká, že oba měli pravdu.“

Při výzkumu přitom vědci sledovali dlouhou řadu údajů, od tepu po body mass index. Při sledování navíc zohlednili řadu faktorů, které by mohly výsledky ovlivnit, jako například věk, pohlaví, kouření, kontumaci alkoholu a kávy či fyzickou aktivitu.

Spánek ve službách zdraví

Spánek je naší kondici prospěšný obecně, hned v několika ohledech. Naše mysl je během něj překvapivě čilá, při spánku si posilujeme paměť a dovednosti, které jsme si osvojili přes den, odborně se onomu procesu říká konsolidace. Kromě toho náš mozek paměť reorganizuje a restrukturalizuje, což vede ke zvýšené kreativitě, kterou podporuje rovněž to, že spánek posiluje emoční složku naší paměti.

Spánek se pozitivně podepisuje i na našich fyzických výkonech. Studie Standfordské univerzity prokázala, že sportovci, kteří po dobu sedmi až osmi týdnů spali deset a více hodin denně, dosahovali lepších časů na sprint, byli méně unavení a měli více energie. Naopak v případě dětí vede nedostatek spánku ke zvýšené aktivitě, není to však ta, o kterou bychom stáli, málo spánku totiž může způsobovat hyperaktivitu. Děti reagují na na nedostatek spánku jinak než dospělí, zatímco dospělí jsou ospalí, u dětí se projevuje naopak neposedností.

Spánek pak pomáhá i naší snaze hubnout. „Jisté části našeho mozku kontrolují spánek a metabolismus,“ vysvětluje David Rapoport, vedoucí programu pro poruchy spánku newyorské univerzity, „když jste ospalí, jsou aktivní hormony, které povzbuzují chuť k jídlu.“ Že spánek snižuje stres a je prevencí proti depresi, zřejmě nikoho nepřekvapí, jeho vliv na snížení cholesterolu však nemusí být tak zřejmý.

Autoři:


Témata: Poradna: Zdraví




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.