"Jen jednou jsem si začala s kamarádem svého tehdejšího kluka. Bylo mi dvacet, chodila jsem s Martinem a oba jsme spoustu času trávili i s jeho kamarádem Ondřejem. Ondra byl bezvadný, jenomže časem jsem začala zjišťovat, že má všechno, co Martinovi chybí, vzpomíná pětadvacetiletá Lucie. "Na jednom výletě, kam jsme se vydali bez Martina, jsme se spolu vyspali. Hned jsem se s Martinem rozešla a začala oficiálně chodit s Ondrou. Jenže když už jsme se nemuseli skrývat, ztratil náš vztah ty správné grády a napětí. Stále častěji jsme se hádali a po třech měsících jsme se rozešli. "
Pryč s romantikou
Základem je, abyste ke své situaci přistupovali realisticky. "Nelze říct, jestli je víc přátelství nebo romantický vztah. Každý člověk má jiné hodnoty, které se navíc mohou měnit podle konkrétní situace. Je však důležité, abyste na oba dva vztahy dokázali nahlédnout pokud možno objektivně a s odstupem. To vám může rozhodování velmi usnadnit," upozorňuje psycholožka Zdeňka Dušková.
Poučte se z příběhu Lucie a zkuste si představit každodenní vztah se svou vyvolenou. Budete tak nadšení i v situaci, kdy vzrušující napětí a utajený flirt vystřídají diskuse o tom, kdo umyje nádobí nebo jestli se skutečně musíte zúčastnit nedělního oběda u jejích rodičů? Odmyslete si veškerou romantiku a uvažujte o tom, zda si s ní dokážete představit budoucnost, nebo jestli vás momentálně nejvíc zajímá barva jejích kalhotek. A pokud sami sobě přiznáte, že jde spíše o akutní okouzlení a touhu, vyčkejte. Vaše pobláznění možná časem vyprchá a vy si zachráníte kamaráda.
Opatrný rozhovor
Pokud jste i přes důkladnou analýzu dospěli k názoru, že ona jediná je ta pravá, s níž byste si chtěli pořídit řadovku v okrajové části města plus dvě děti a psa, potom by nebylo od věci zjistit, jaký názor má na vaše citové rozpoložení ona. Možná zjistíte, že okouzlení je pouze jednostranné a vaše dilema se vyřeší zcela nečekaným způsobem.
"Do Petry jsem se zamiloval snad ve stejném okamžiku, kdy ji Milan přivedl na mou oslavu narozenin," líčí svůj zážitek sedmadvacetiletý Tibor. "Vyhledával jsem její přítomnost a měl jsem pocit, že ani já jí nejsem protivný. Měli jsme spoustu společných zájmů, hodně jsme se spolu nasmáli, prostě idylka. Pořád jsem se odhodlával, že jí konečně řeknu, co k ní cítím, ale neměl jsem odvahu. Skoro po roce od našeho seznámení jsem se ji pokusil při tanci na jedné akci políbit, ale dost naštvaně se odtáhla. Řekla mi, že jsem ji zklamal a můžu být rád, že to neřekne Milanovi. Byl jsem z toho docela v šoku, protože celou dobu předtím vysílala dost jasné signály."
Předtím, než začnete podnikat jakékoli razantní kroky, si opatrně oťukejte terén a zjistěte, jak je na tom ona. "Osobně věřím v sílu komunikace a rozhovoru dvou dospělých lidí," radí psycholožka. "Promluvte si s ní o tom, co k ní cítíte, a zdůrazněte, že ji k ničemu netlačíte a necháváte zcela na ní, jak s touto informací naloží. Zdůrazněte skutečnost, že váš vztah může i nadále zůstat v kamarádských intencích tak, jak tomu bylo doposud."
Pokud se odhodláte k tomuto kroku, musíte samozřejmě počítat s variantou, že se s vaším vyznáním svěří svému partnerovi a vašemu kamarádovi. Volte proto opatrná vyjádření a rozhodně se vyhýbejte tak razantním činům, jako je "vynucený" polibek a podobně.
Čím dřív, tím lépe
Jestliže vás pošle oklikou do háje, váš prostor k řešení se značně zúží a můžete už jen čekat, jak to ovlivní vztahy ve vašem zoufalém trojúhelníku. Pokud však vaše city opětuje, měli byste o novém vývoji situace co nejdříve informovat jejího partnera a vašeho kamaráda. ¨
"Představa, že změna partnera nepoznamená vzájemné vztahy, je přirozeně naivní, nicméně pokud se k tomuto kroku odhodláte, je potřeba se postavit čelem i k následkům. Skrývání, předstírání a utajování nic nevyřeší a naopak ubližuje ještě víc," varuje psycholožka. I když to nikomu ze zúčastněných nebude příjemné, oznamte to jejímu původnímu příteli co nejdřív. Není nic horšího, než když se k němu zvěst tohoto charakteru donese přes někoho dalšího.
A opět vás čeká rozhovor, tentokrát s vaším kamarádem. "Buďte připraveni na jakoukoli reakci. Může to proběhnout v klidu, ale stejně tak má váš kamarád právo na výčitky, otázky nebo i mlčení, kdy nebude chtít žádné vysvětlení slyšet. Berte to jako jeho legitimní právo a nevnucujte mu svůj úhel pohledu, pokud o něj nestojí. Rozhodně by však mělo zaznít ujištění, že se považujete, i přes nastalou situaci, za jeho kamaráda a kdykoli se na vás může obrátit. Možná této možnosti využije někdy v budoucnu, až pominou negativní emoce," říká psycholožka.
Stejně tak se ho můžete zeptat, zda mu nebude vadit vídat vás pohromadě, nebo zda by spíše uvítal, abyste se po určitou dobu vyhýbali společnosti, v níž se bude pohybovat. Dáte tak najevo svou dobrou vůli a snahu vyjít mu vstříc.
