Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Workoholismus: když vás práce ničí

aktualizováno 
Dovolená je pro vás za trest. Každého, kdo vás chce odvést od pracovních povinností, považujete automaticky za nepřítele a bez připojení na internet jste jako bez ruky. Vítejte ve světě workoholiků.

Workoholismus má ve společnosti lepší pověst než ostatní závislosti, je ale zcela nezasloužená. | foto: Profimedia.cz

V Japonsku si workoholismus, respektive přepracování, vyžádá přibližně tisícovku úmrtí za rok a je příčinou pěti procent všech případů mozkové mrtvice a srdečního záchvatu u lidí mladších šedesáti let. Kanadské statistiky zase mluví o tom, že se za workoholiky považuje třetina tamějších obyvatel. Délka pracovní doby přitom v posledních dvaceti letech neustále stoupá. Například v USA pracuje každý šestý člověk víc než šedesát hodin týdně, ve Velké Británii je to šestačtyřicet. Zvyšující se počet odpracovaných hodin se týká zejména starších mužů s vyšším vzděláním a nadprůměrným platem.

Studie z roku 2011 zase ukázala, že workoholici mají mnohem větší dispozice k tomu, aby podlehli alkoholismu. Vědci dokázali, že lidé, kteří pracují víc než padesát hodin týdně, mají 1,8 až 3,3krát větší pravděpodobnost, že budou mít problémy s nadměrnou konzumací alkoholu. Autoři studie předpokládají, že je tomu především proto, že workoholici jsou v mnohem větším stresu a pociťují tlak jak ze strany své rodiny a okolí, tak ze zaměstnání. Své problémy pak mají tendenci řešit právě za pomoci nadměrné konzumace alkoholu.

Nespokojení a nervózní

Jste workoholik?

Přerostla vám práce přes hlavu, nebo je vaše pracovní nasazení stále v normě?

Pokud se poznáte minimálně ve třech následujících bodech, je čas na vyhledání odborné pomoci.

  • Vaše okolí vás upozorňuje na to, že pracujete až příliš.
  • Pracujete i doma a mimo svou pracovní dobu.
  • Na dovolenou jezdíte pouze z donucení a berete si s sebou práci.
  • Máte problémy v partnerských vztazích vyplývající z vašeho pracovního nasazení.
  • Cítíte se příjemněji v práci než při volnočasových aktivitách.
  • Trávíte v práci víc čas než ostatní.
  • Trávíte v práci víc času, než se od vás požaduje.
  • Pokud se cítíte v depresi, máte pocity úzkosti nebo viny, snažíte se je přehlušit prací.
  • Pokud vás někdo vyruší od práce, jste podráždění a agresivní.
  • Když nemůžete pracovat, jste nesví a necítíte se dobře.
  • Kvůli své práci jste razantně omezili své zájmy i kontakty s přáteli.
  • Vaše zaměstnání se negativně podepisuje na vašem zdravotním stavu.
  • Máte pocit, že nikdo na světě nedokáže udělat vaši práci tak dobře jako vy.

Workoholismus postihuje častěji muže než ženy, ale stejně jako v případě jiných závislostí si ho nejdřív povšimne vaše okolí. Vy jako postižený budete zuřivě argumentovat, že se všichni kolem pletou, protože vy jste přece naprosto v normě. Nicméně stačí, když nastane víkend nebo jste přinuceni vzít si dovolenou, a vaše "pohoda" se rázem stává minulostí. Nemožnost pracovat totiž dostává workoholiky nejen do stavu obrovského psychického vypětí, ale může u nich způsobovat i tělesné potíže. Bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, pohybový neklid nebo pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout jsou relativně častými symptomy, které se objevují u workoholiků, jimž je práce znemožněna.

To ovšem neznamená, že se v okamžiku, kdy pracovat můžete, cítíte odpočatí a vyrovnaní. Údaje The Work Foundation uvádějí, že čím víc času lidé práci věnují, tím nižší je jejich spokojenost a výkonnost.

Pokud vás tedy "dobrodiní" workoholismu potká, začne to postupem času skřípat ve vašich vztazích (v případě, že vaší partnerkou není opět workoholička, která si vašeho pracovního šílenství ani nestačí všimnout), začnete zanedbávat své zájmy i zdraví. Zpočátku budete ve svém pracovním tažení nejspíš i úspěšní a možná vás bude šéf plácat po ramenou, nicméně po nějaké době se začne přepracování podepisovat na vašem zdravotním i psychickém stavu.

Spolu s tím, jak si odmítnete vybírat dovolenou, nedokážete odpočívat a nedopřejete svému tělu ani mozku čas na zotavenou, začne vaše výkonnost klesat, budete čím dál tím podrážděnější, unavenější, to zase povede k většímu stresu a pocitu tlaku, čímž se bludný kruh uzavře.

Workoholismus vs. práce

Problém s workoholismem je i v tom, že ve společnosti přetrvává názor, že materiálního zajištění a spokojeného života nelze získat jinak než tvrdou prací. Psycholožka Eva Malá však upozorňuje, že v tomto případě lidé velmi často zaměňují efektivní práci za celkový čas, který je práci věnován: "Lidé mají často pocit, že čím víc času v práci stráví, tím lepší výkon podají a tím víc budou odměněni. Workoholici si nedokážou představit, že by mohli dosáhnout uspokojení a být úspěšní i skrze jiné oblasti, než je právě práce. Ačkoli se jim v jiných sférách, jako jsou například mezilidské vztahy, příliš nedaří, právě enormní pracovní vytížení jim dává pocit, že jsou ve skutečnosti úspěšní a žijí plnohodnotný život."

Podle odborníků k tomu navíc přistupuje, zejména u mužů, jakási soutěživost, kdy mají dobrý pocit z toho, že pracují víc a delší dobu než jejich kolegové. "Workoholismus nemá nic společného s pílí, cílevědomostí a tvrdou prací. Zatímco tyto vlastnosti jsou produktivní a efektivní, workoholismus je silně destruktivní a rozkládá všechny oblasti života postiženého." Sympatická psychologická poučka praví, že normální člověk sní v práci o tom, jak bude o víkendu lyžovat, kdežto workoholik sní na sjezdovce o tom, jak se vrátí zpátky do práce.

"Není nic špatného na tom, pokud člověk tvrdě pracuje, aby dosáhl svých cílů, a jeho osobní život zůstává funkční a v rovnováze. Workoholici však pracují v podstatě jen proto, aby pracovali, a ostatní oblasti jejich života přestávají rychle fungovat," dodává psycholožka.

Autor:






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.