Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když se mozek vzbouří: co se děje při epilepsii

aktualizováno 
Třes, křeče, záškuby končetin, sluchové i zrakové halucinace, ztráta vědomí. To všechno jsou typické projevy epilepsie, přečtěte si, co se při ní děje ve vašem těle.

Epileptický záchvat představuje bouři v mozku. | foto: Profimedia.cz

Jste přesvědčeni, že s epilepsií se člověk rodí, a kdybyste ji měli, museli byste si toho všimnout už v dětství nebo dospívání, proto vás značně překvapí, co se s vaším tělem aktuálně děje. Máte pocit, jako kdyby vám před očima pouštěli stroboskop, vidíte záblesky a pak s hrůzou zjistíte, že přestáváte vidět úplně. Jste nervózní, ačkoli k tomu nemáte žádnou objektivní příčinu, svírá vás úzkost. Slyšíte zvuky, které očividně vůbec neexistují a nikdo jiný kromě vás je neslyší. Pocity, které zažíváte, jsou jen velmi těžko popsatelné a zdá se vám, jako kdybyste se ocitli mimo vlastní tělo. Přidruží se záškuby rukou a nohou, které nemůžete ovlivnit, a cosi jako křeče. Možná dokonce na chvíli ztratíte vědomí, a když přijdete k sobě, téměř nic si z prožitého záchvatu nepamatujete, jen se cítíte poněkud zmateně.

Anebo to proběhne úplně jinak, protože epileptický záchvat mívá mnohem častěji mírnější podobu (ačkoli onen silný, takzvaný grand mal, je paradoxně známější). V ní se objevují jen některé z nepříjemných příznaků s tak malou intenzitou, že ani bezprostřední okolí nemocného člověka nemusí poznat, že se něco děje. Typickým příznakem takzvaného petit malu neboli malého záchvatu je jakési zahledění se, kdy postižený chvilku nereaguje na vnější podněty, tedy například neodpovídá na otázky.

Šílenství neuronů

I když první zmínky o epilepsii pocházejí už z doby dva tisíce let před naším letopočtem, stále existuje řada nezodpovězených otázek a nejasností. Už jen příčina, proč k ní dochází, je nejednoznačná. V některých případech je to vrozené onemocnění dané genetickými predispozicemi, stejně tak ale může být epilepsie získaná, například jako následek nádoru, úrazů páteře, hlavy, alkoholismu či cévních mozkových příhod. Navíc se v některých případech může objevit rovnou hned v akutním stadiu, zatímco v jiných přichází na řadu se značnou časovou prodlevou. I když se v pětasedmdesáti procentech případů první záchvat objeví ještě před dvacátým rokem života, postihnout vás může v jakémkoli věku. Častěji se přitom objevuje u mužů než u žen.

Epileptický záchvat je vlastně něčím, co by se dalo laicky nazvat "elektrickou bouří" v mozku. V podstatě dojde k rychlému chybnému propojení desítek až stovek neuronů, což způsobí jakýsi výboj z přetížení. Za normální situace šíří zdravé neurony adekvátní vzruchy, ale nemocné neurony se "zblázní" a vysílají vzruchy nekontrolovatelně. Jejich excitační a inhibiční projevy nejsou v rovnováze, neuron tedy produkuje epileptické výboje a "učí" těmto výbojům okolní neurony.

Záchvat obvykle vyprovokují výrazné odchylky od zdravého životního stylu, například konzumace alkoholu, vyčerpání, nedostatečné množství spánku, dehydratace, ale například též vystavení se světelným zábleskům (například při návštěvě diskotéky). Odborníci však zatím nejsou schopni říct, proč a jak se onemocnění vyvíjí a proč přesně k abnormální elektrické aktivitě v mozku dojde.

Několik sekund až deset minut

Podle toho, kde je v mozku umístěno ložisko částečně poškozených neuronů, se liší i charakter záchvatů. Ty trvají obvykle od několika sekund maximálně po dobu deseti minut a jejich frekvence je velmi různorodá (častější je v dětství a dospívání, ve středním věku obvykle klesá a zvyšuje se opět po šedesátce).

Pokud vám lékař diagnostikuje epilepsii, v první řadě budete muset dodržovat zdravý životní styl. Budete muset hlídat svůj spánkový režim, předcházet přílišnému vyčerpání, vyloučit ze svého života alkohol, minimalizovat možnost dehydratace a podobně.

Jestliže lékař uzná za vhodné, předepíše vám léky, které snižují abnormální dráždivost nervových buněk. Jen ve výjimečných případech se přistupuje k chirurgickému řešení.

Autor:
Témata: Poradna: Zdraví




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.