Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákeřné viry aneb co se děje při oparu

aktualizováno 
Opar je shluk drobných puchýřků na rtech, v ústech nebo dokonce na genitáliích. Kromě toho, že vás nijak nezdobí, ukazují, že s vaším tělem není všechno v pořádku. Víte, co se děje ve vašem organismu, když se u vás objeví některý z oparů?

Dostane-li se do vašeho těla vir HSV-1 nebo HSV-2, už ho nikdy neopustí. A příležitostně o sobě dává vědět opary. | foto: Profimedia.cz

Jen naprostá menšina lidí nezná shluk malých puchýřků, které se čas od času udělají na rtech nebo v jejich těsném okolí. Když prasknou, vytéká z nich čirá tekutina, případně krev, nebo dokonce zhnisají. Příznaky genitálního oparu nejsou o nic příjemnější. Připravit se musíte na zduřelá třísla a bolestivé puchýřky na předkožce, ale též na podbřišku či hýždích. Ani když se vám příznaky vyhnou, neznamená to, že nejste infekční a nemůžete svou partnerku nakazit.

Pozor na líbání i sex

Ať už vás postihne "klasický" opar na rtu, nebo jeho genitální forma, na vině jsou v obou případech viry. Ale zatímco opar na rtu způsobuje ve většině případů virus HSV-1, za jeho genitální formou většinou stojí HSV-2, i když ve výjimečných případech tomu může být i naopak. Abyste se od někoho některým ze dvou druhů viru herpes simplex nakazili, si ho musíte přenést na povrch svého těla. To znamená, že se například napijete ze stejné skleničky, políbíte dotyčnou či dotyčného, použijete stejný balzám na rty, utřete si obličej stejným ručníkem anebo, v případě genitálního oparu, s nakaženým člověkem souložíte či vám poskytuje orální sex.

První pomoc při oparu

  • Pokud se vám objeví opar na obličeji, zkuste postiženou oblast ledovat, zbrzdíte množení virů.

  • Na postiženou oblast aplikujte některý z antivirotických krémů dostupných v lékárně.

  • K urychlení hojení může pomoci i tea tree olej.

  • Léčbu oparu uvnitř úst urychlí vyplachování odvarem z heřmánku nebo šalvěje.

  • S genitálním oparem je vždy nutné navštívit lékaře, který předepíše vhodnou léčbu.

Virus HSV-1 nejčastěji pronikne do vašeho těla už v batolecím věku. Vzhledem k tomu, že jde o jednu z nejrozšířenějších infekcí na světě (odhaduje se, že virus hostí šest lidí z deseti), která je nadto vysoce nakažlivá, přijde s ním naprostá většina lidí do styku už v raném dětství.

Když virus pronikne do těla a začne se množit, může se rozvinout takzvaná primoinfekce, která má podobné příznaky jako chřipka, ale žádné zjevné příznaky se dostavit nemusí. V případě viru HSV-2, který je nejčastějším původcem genitálního oparu, dochází k prvotní nákaze nejčastěji mezi čtrnáctým a devětadvacátým rokem, protože tento virus se šíří převážně sexuální aktivitou.

Nemožná prevence

Průnik viru do těla a jeho rozmnožení tedy ani zaznamenat nemusíte. Problém je v tom, že jakmile se HSV-1 nebo HSV-2 dostanou jednou do těla, už ho nikdy neopustí. Viry se "usídlí" v gangliích (shlucích nervových buněk) periferních nervů a čekají na příležitost. Latentní fáze viru trvá tak dlouho, dokud nenastane okamžik, kdy je organismus tak oslabený, že se může virus opět aktivovat. Když tedy například onemocníte jinou infekcí, dostanete horečku nebo jste dlouhodobě ve stresu, váš organismus už nedokáže udržet virus v neaktivní formě a jeho příznaky propuknou v plné síle.

Jakmile se virus "vzbudí", cestuje na místo, kudy původně pronikl do těla (například tedy do rtů). Množení a aktivitu viru na postiženém místě poznáte neomylně podle typického svědění a pálení, které způsobují podrážděná nervová zakončení. Zhruba po čtyřiadvaceti hodinách se objeví červený pupínek, který se záhy změní na puchýř naplněný čirou tekutinou. Když se poté tekutina zakalí a na puchýři se objeví žlutobílá krusta, opar už není tolik infekční, protože se viry stáhly a stěhují se zpátky do ganglií, kde opět vyčkávají na příhodný okamžik. Celý průběh oparu trvá přibližně sedm až deset dnů.

Jakmile se jednou stanete hostitelem viru, neexistuje způsob, jak byste mohli ovlivnit, zda se u vás čas od času ony nepříjemné puchýřky objeví. Můžete se samozřejmě snažit eliminovat stres, důsledně ošetřovat rty balzámem a obličej opalovacím krémem (příliš intenzivní slunění může vznik oparu také vyprovokovat), ale jen stěží se vám podaří odolávat chřipkové epidemii, nachlazení a dalším onemocněním, která organismus oslabují.

Vzhledem k tomu, že opar je vysoce infekční od okamžiku, kdy se objeví, až po objevení krusty a jeho vysychání, se silně nedoporučuje, abyste na něj sahali, protože tímto způsobem si ho můžete roznést po obličeji (často se objevují také u nosu, uvnitř nosu, případně na bradě či v očích). Pro odborníky jsou velkou záhadou lidé, kteří jsou sice celoživotními hostiteli viru, ale přesto se u nich opary nikdy neobjevují a virus zůstává permanentně v latentní fázi.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.