Experimentu jejich týmu se účastnilo devatenáct lidí ve věku od devatenácti do čtyřiatřiceti let, kteří se přiznali, že měli se závislostí na pornografii takové problémy, že kvůli nim přišli o práci či o vztah. Pro kontrolu výzkumníci k pokusu přivzali i skupinu lidí, kteří podle svého mínění na pornografii závislí nebyli.
Experiment ukázal, že při pohledu na sexuálně explicitní videoklipy a obrazy se skupině závislých rozsvěcovala v mozku jeho část zvaná ventral striatum, v níž sídlí centrum odměny, rozkoše a motivace. Tatáž oblast, která reaguje v mozku alkoholika, který myslí na drink.
Studie se tak shoduje se současnými výzkumy ze Spojených států, podle nichž se závislost na pornografii neliší od závislosti na chemických látkách či na alkoholu.
List Independent k tomu poznamenává, že výsledky výzkumu vědci zveřejnili v době, kdy v Londýně probíhala konference provozovatelů pornografických stránek, jedním z jejích témat přitom bylo, jak čelit "válce proti pornografii". Julia Longová z iniciativy London Feminist Network schůzku pornografů kritizovala: "Nezajímají se o to, jaké škody jejich průmysl působí, starají se jen o své zisky."
Přidává se k ní i Martin Daubney, někdejší redaktor jednoho pánského magazínu, který se podílel na novém dokumentu Porn In The Brain: "Věk nevinnosti skončil. S ohledem na to, že víme, jak se porno stává předmětem závislosti, je to jako nechat v domě kupu heroinu, aby si ho mohly brát děti."
Vedoucí cambridgeského pokusu Valerie Voonová věří, že další výzkum může naznačit, jak zefektivnit léčbu lidí, kteří pornu propadli.
