Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ženy jsou častěji bisexuální než muži, tvrdí vědci

aktualizováno 
Ženská sexuální identita je pružnější než mužská a ženy nebývají fixovány na heterosexualitu tolik jako jejich protějšky. Zjistila to americká studie, podle níž ženy mění, jde-li o pohlaví, své preference třikrát častěji než muži.

Studovat, zda a jak se ve společnosti mění četnost té které sexuální orientace, vědce zajímá stále víc. | foto: Profimedia.cz

Ženská sexualita je mnohem flexibilnější než mužská a dokáže se lépe přizpůsobit, tvrdí studie Elizabeth McClintockové, socioložky z americké University of Notre Dame.

Autorský kolektiv zkoumal celkem 5 018 žen a 4 191 mužů, a to ve třech vlnách. První rozhovory se uskutečnily v letech 1994 a 1995, kdy bylo respondentům a respondentkám šestnáct let, druhé v letech 2001 a 2002, když dosáhli dvaadvaceti, a finální v letech 2007 a 2008, to jim bylo osmadvacet. Při každém ze tří kol zpovídání se vědci účastníků výzkumu ptali, zda zažili, že by je přitahovali lidé téhož pohlaví, či zda s nimi dokonce zažili sex. Kromě toho měli zpovídaní uvést, zda se cítí být stoprocentně heterosexuální, dominantně heterosexuální, bisexuální, dominantně homosexuální či stoprocentně homosexuální.

U žen přitom studie zjistila vyšší pravděpodobnost, že je budou přitahovat jak dámy, tak pánové. „A to jim dává větší flexibilitu při volbě partnera či partnerky,“ dodala McClintocková.

Mladí a sex

Generace Y si myslí, že homosexualita je přijatelnější než nárazový sex

Mileniálové jsou tolerantnější, ale mají prý méně sexu, tvrdí vědci.

Výzkum však přinesl i překvapivá zjištění ohledně možných faktorů sexuální preference žen. Například odhalil, že ženy, které měly při třetím kole rozhovorů děti, se označovaly méně často za stoprocentně heterosexuální než jejich bezdětné kolegyně. A naopak ženy, které měly vyšší vzdělání či které hodnocení zpovídajících (samozřejmě subjektivní) označilo za fyzicky atraktivnější, měly méně tendencí vyzkoušet si vztahy se ženami.

McClintocková z toho usuzuje, že dámy, které se vyhnou časnému mateřství, jsou přitažlivější a vzdělanější, mají více příležitostí na zkušenost vážného vztahu s mužem, proto se neuchylují ke vztahu se ženami. „Ženy, které do jisté míry přitahují muži i ženy, mohou být vtaženy do heterosexuality, aniž by svou sexualitu plně prozkoumaly,“ soudí McClintocková.

U mužů však fungují zmíněné faktory docela jinak, dodává vědkyně. Vzdělanější pánové se identifikovali jako stoprocentně homosexuální méně často než jejich kolegové, fyzická atraktivita respondentů nehrála žádnou roli a ti, kteří byli v poslední vlně otci, se častěji označovali za stoprocentně heterosexuální. A obecně platilo, že všichni muži byli méně přitahováni oběma pohlavími. „Mužská sexualita je v tomto smyslu méně flexibilní,“ shrnuje McClintocková.

Sociální konstrukt

Socioložka přitom ví, jak těžké je interpretovat zjištěné výsledky. „Nemyslím si, že ženy si jaksi strategicky vybírají výhodnější sexuální identitu nebo to, zda je sexuálně přitahují muži, ženy nebo obě pohlaví. Je to spíše tak, že to, jak vnímají a označují svou sexuální identitu, je ovlivněno společenským kontextem a zkušeností romantického vztahu,“ objasňuje. Jinými slovy, sexuální identita je podle ní společenský konstrukt.

Kdo je na tom líp?

Lesbické ženy si užívají lepšího sexu než ty, které ho mají s muži

Lesbické ženy si užívají více orgasmů než jejich heterosexuální kolegyně.

S tím souhlasí i klinická sexuoložka Debra Laino, která zdůrazňuje, že zejména v případě mužů hraje roli velký společenský tlak, aby si vybrali „čistou“ sexuální identitu, buď heterosexuální, nebo homosexuální. Laino v rozhovoru pro server Yahoo.com vysvětlila, že si jak heterosexuální, tak homosexuální komunita myslí, že bisexualita prostě neexistuje. A tento tlak může podle ní objasňovat, proč se k bisexualitě hlásí méně mužů než žen.

Sama McClintocková prý považuje sexuální identitu dokonce za trochu hloupý koncept. Moc toho o ní prý nevíme, ani přesně nevíme, proč si lidé vybírají tu či onu. Velí tak však společenský tlak, dotyčné kategorie máme a používáme je. „Jen ne vždycky víme proč,“ dodává.

Některé hlasy jsou však k věrohodnosti získaných dat socioložky McClintockové skeptické. Qazi Rahman z King’s College London ve vyjádření pro server Independent.co.uk poukázal na to, že studie vychází z toho, co o sobě respondenti uvedli – a to nemusela být vždy pravda. Připomněl, že existují exaktnější metody, jak zjistit, jaké stimuly dotyčné sexuálně přitahují, například testy genitálního vzrušení v laboratořích. Ideálně by podle něj mělo zkoumání zahrnovat obě metody.

Jeden ze dvou se nevidí jako výlučně heterosexuální

Americká studie v každém případě potvrzuje zájem vědců i společnosti porozumět tomu, zda a jak se rozšíření té které sexuální orientace ve společnosti mění. Například aktuální studie výzkumné společnosti YouGov tvrdí, že mezi mladými Brity a Britkami se jeden ze dvou zpovídaných nepovažuje za stoprocentně heterosexuálního. Výzkumníci přitom použili žebříček slavného psychologa Alfreda Kinseyho, průkopníka sexuologie, která sahá od jedničky (pro výlučnou heterosexualitu) po šestku (výlučná homosexualita).

Nejhloupější mýty o bisexualitě

Plných 49 procent mladých lidí ve věku od osmnácti do čtyřiadvaceti se definovalo jinak než jako kompletně heterosexuální. Šest procent z těchto 49 procent se označilo za výlučně homosexuální, zbylých 43 procent se na stupnici rozprostřelo mezi dvojkou a pětkou.

Výsledky studie organizované mezi mládeží zaskočily. V britské společnosti jako celku se totiž jako výlučně heterosexuální definuje 72 procent lidí, pouze 28 procent „cestuje“ po Kinseyho škále jinde, mimo číslo jedna.

Autoři:




Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz
Přidejte zkušenost se svou porodnicí na eMimino.cz

pomůžete tak jiným maminkám, které mají porod před sebou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.