Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí muži v krizi: ženy jsou mnohem úspěšnější

aktualizováno 
Na hlavu poraženi. Američtí muži prohrávají se ženami bitvu o vzdělání i o peníze. Propast mezi ženami a muži je větší než mezi bohatými a chudými či mezi rasami, tvrdí nová studie. Naznačuje, že za krizi mužů mohou genderové stereotypy.

Pokud jde o vzdělání a příjmy, začínají americké ženy porážet muže, tvrdí studie. | foto: Profimedia.cz

Argumenty vědců, kteří svou studii předložili v časopise Third Way, jsou zvučné. Cesta žen za vítězstvím přitom prý začíná již ve školkách, kde jsou dívky pozornější, nezávislejší, houževnatější a flexibilnější než chlapci. Přechod na základní školu pak rozdíly nesmaže, ale zvýrazní. S jedničkami a dvojkami ji dokončuje 48 procent dívek, ale jen 31 procent hochů.

Stejná tendence poté pokračuje i na vysokých školách. V roce 2010 tvořily dívky 57 procent studentů a měly mnohem větší šanci, že studium dokončí, než jejich mužští kolegové. Během posledních 25 let se počet žen, které získaly diplom za čtyřleté vysokoškolské studium, zvýšil o plných 75 procent.

A protože je účelem vzdělávacího systému připravovat účastníky na roli pracovní síly, promítají se školní výsledky i do jejich budoucího ekonomického postavení. Tvrdá data hovoří jasně: za posledních 25 let se medián příjmů žen ve Spojených státech zvýšil o téměř 35 procent. Mužům vůbec. Ženy mají větší šanci, že seženou práci, že bude lépe placená, a vytlačují muže z pozice těch, kdo zabezpečují rodinu.

"Jsme v krizi, a je to krize mužů," uvedla v The New York Times Elaine Kamarcková z institutu Third Way a někdejší vládní úřednice vlády Billa Clintona. "Protože naše ekonomika odměňuje dosažené vzdělání a trestá jeho nedostatek, mohou se stát ženy hlavními tahouny americké ekonomiky?" ptá se v úvodu ke studii Third Way.

Autoři studie zdůrazňují, že genderové rozdíly vytvářejí větší propast než rozdíly na základě odlišného třídního postavení. Ale i ty samozřejmě hrají významnou roli. Předchozí výzkum tak například dokázal, že již v osmnácti letech jsou děti z chudých dělnických a nezaměstnaných rodin, co se týče slovní zásoby a jazykových schopností, o několik měsíců pozadu za vrstevníky ze sociálně lépe postavených rodin. I tato disproporce daná sociálním původem se s přibývajícím věkem zvyšuje.

Rozdíly podle genderového klíče jsou však silnější, naznačuje výzkum Third Way. Na stupnici zachycující sociální dovednosti a chování ve školkách dosahují chudé děti o třináct procentních bodů méně než děti bohatých (40 procent vs. 53), ale rozdíl mezi děvčaty a hochy činí šestnáct procentních bodů (42 chlapci, 58 dívky).

Velká otázka: proč?

Přejde-li se však k vysvětlení tohoto procesu, ráznost statistických dat střídá opatrnost a nejistota. "Proč to tak je, v tom si nejsme jistí," přiznává Kamarcková. V detekování kořenů tendence posledních let se odborníci liší.

Podle autorů studie Claudie Buchmannové a Thomase DiPreteho je možné využít fakt, že na kvalitních školách si chlapci vedou stále dobře. Zjednodušeně řečeno proto usuzují, že slibuje-li vzdělání reálnou šanci na lepší sociální status, hoši se snaží. Řešení, které by mládencům pomohlo srovnat krok, by tak mohlo spočívat v obecném zlepšení úrovně vzdělávání ve Spojených státech.

Někteří jejich kolegové ovšem nesouhlasí. Christina Hoff Sommersová vidí problém v tom, že školy zavírají hochy na hodiny do lavic, aniž by jim nabídly vzory. Stejně jako byl dříve brzdou vysokého vzdělání dívek nedostatek profesorek, brzdí teď hochy nedostatek mužských učitelů na základních školách.

Jiný názor mají Daniel a Susana Voyerovi, psychologové z University of New Brunswick, kteří v jiné aktuální studii zjistili, že za posledních sto let si dívky vedly ve školách lépe nejen v jazycích, ale i v předmětech, jako jsou matematika či přírodní vědy. Podle nich lepší výsledky žen podporuje výchova, která je nutí být slušné, pečlivé a snaživé. Chlapci jsou pak prý naopak rodiči a učiteli povzbuzováni méně, jejich problémy s chováním jsou omlouvány jako "normální klukovské" výstřelky, což je vede k uvolněnějšímu vztahu ke vzdělávání.

S tím, že chlapci dostávají falešný signál, co dělat, aby dosáhli úspěchu, souhlasí i Buchmannová. "Na scestí je dostávají tradiční genderové role, které je učí být drsní a tvrdí. Jenže to v dnešní ekonomice úspěch nezaručuje."

Analytik The New York Times David Leonhardt přitakává. Problém podle jeho slov nenastává, až když se mladý dělník nedokáže vyrovnat se zrušením místní továrny nebo když se se teenager dostane do problémů kvůli vylomeninám. "Problém zahrnuje děti tak malé, že ještě neslyšely slovo gender. A již tehdy onen gender vrhá stín na celý jejich budoucí život," uzavírá.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.