Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vše je jinak. Ženy mají v mozku mužskou DNA

aktualizováno 
Velké překvapení, přiznávají vědci. Zjistili totiž, že ženský mozek obsahuje mužskou DNA. Dostává se do něj přenosem od ženina plodu mužského pohlaví či z plodů ženiných sourozenců, s nimiž sdílela společnou dělohu.

Ženský mozek se dokáže vyzbrojit i mužskou DNA, zjistili vědci. | foto: Profimedia.cz

Studie vydaná vědci z University of Washington a Fred Hutchinson Cancer Research Center zkoumala mozky devětapadesáti zemřelých žen. V třiašedesáti procentech mozků nalezla mužskou DNA. Byla rozmístěna po rozličných částech mozku, většina se však soustředila v hipokampu, který slouží k uchovávání informací, a v temporálním a temenním laloku, který souvisí s citlivostí, vnímáním a porozuměním řeči, uvádí server Medical Daily.

Placenta a DNA nejsou jednosměrky

Kde se mužská DNA v ženském mozku bere? Podle vědců za to může proces nazvaný fetální mikrochimérismus: zatímco se placentou dostává od matky do těla plodu výživa a kyslík, opačným směrem proudí do matčina těla geny. DNA tedy není jednosměrnou ulicí. DNA matky a otce dají svým spojením vzniknout nové bytosti, ta však může svou jadernou kyselinou, která nese jejich genetické informace, zpětně ovlivnit organismus matky.

DNA se ale do jejího těla může dostat i jinak, v případě dvouvaječných dvojčat od mužského plodu, s nímž plod ženy sdílel dělohu, ale též od plodů, které byly v děloze dříve a zanechaly v ní své stopy.

Předchozí výzkumy objevily mužské buňky v ženské krvi, kostní dřeni, v srdci, plicích, játrech a jiných orgánech, americká studie publikovaná v magazínu PLoS ONE ji však poprvé zaznamenala v mozku.

Mužská DNA přitom může v ženině mozku přetrvávat celá desetiletí, studie ji odhalila dokonce v mozku ženy, která zemřela ve čtyřiadevadesáti letech.

Jaký vliv to může mít na zdraví ženy, je podle vědců otevřenou otázkou. "Fetální mikrochimérismus se zdá být něčím jako doktor Jekyll a pan Hyde," cituje list The New Zealand Herald Lee Nelsona, který se na studii podílel.

Přísun čerstvých buněk do matčina těla by mohl vysvětlit, proč se ženy dožívají delšího věku než páni. Mužská DNA také ženám možná pomáhá bojovat proti rakovině prsu, protože podpoří její imunní reakci, proti revmatické artritidě a pomáhá též nápravě poškozených tkání. Vědci rovněž zjistili, že ženy, které trpěly Alzheimerovou chorobou, vykazovaly méně mužské DNA v poškozených částech mozku, souvislost mezi mikrochimérismem a Alzheimerovou nemocí však prý musejí prověřit další výzkumy.

Na druhé straně může podle tiskové zprávy Fred Hutchinson Cancer Research Center fetální mikrochomérismus zvyšovat riziko rakoviny tlustého střeva.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.