Celá vaše anabáze začne vlastně už měsíce či dokonce roky předtím, než se v bolesti dobelháte na pohotovost. Vaše ústa jsou osídlená koloniemi bakterií Streptococcus mutans, které mohou žít pouze na pevném povrchu, takže se objevují až po prořezání prvních zubů. Pokaždé, když něco sníte (a nevyčistíte si poté důkladně zuby), dojde po dvaceti až třiceti minutách nejen ke zmnožení bakterií, ale především k přeměně sacharidů v organické kyseliny. Ty snižují pH v ústech, což vede k demineralizaci a tedy oslabení tvrdé, ochranné vrstvy zubu.
I když můžete mít pocit, že vás zubní kaz přepadl zčistajasna a zub vás začal nesnesitelně bolet ze dne na den, ve skutečnosti jde o velmi dlouhodobý proces, během něhož můžete zub zachránit. Ovšem jen pokud budete věnovat pozornost varovným příznakům, jako je například zvýšená citlivost zubu na chlad a teplo, která je způsobena právě odvápňováním. Zlepšíte-li v raných stádiích zubního kazu dentální hygienu (bakteriím se mimořádně daří v zubním plaku, kde nachází dostatek potravy pro své množení), tělo si dokáže s počínajícím zubním kazem poradit samo a povrchové poškození zubu samo opraví.
Odhalené nervy
Problém nastává v okamžiku, kdy bakterie, respektive kyseliny, které produkují, poškozují zub rychleji, než ho tělo stíhá opravovat. Nejčastěji se kaz objeví tam, kam se zubním kartáčkem příliš často nedostanete a kde mají kolonie bakterií ideální a nerušené podmínky k množení – v mezizubních prostorech, rýhách na korunce zubu nebo u odhalených zubních krčků. Logicky je kazem nejprve postižena vnější vrstva zubu. Pokud se vypravíte k zubaři v této fázi, máte poměrně slušnou pravděpodobnost, že se ještě obejdete bez vrtání, v tom tkví ostatně kouzlo pravidelných preventivních prohlídek.
Považujete-li preventivní prohlídky za potupující zženštilost a budete-li své bakterie dál rozmazlovat hojným přísunem cukrů, aniž byste je vyrušovali častým stykem se zubním kartáčkem, kaz pronikne do hlubších vrstev zubu a bude pokračovat v jejich systematickém "naleptávání". Bolest ucítíte ve chvíli, kdy se v důsledku kazu odhalí nervová zakončení uvnitř zubu.
Prevence především
I když je zubní kaz jedním z nejrozšířenějších onemocnění na světě (dospělí lidé od 20 do 64 let mají podle studie amerického Národního institutu zubního a kraniofaciálního výzkumu v průměru tři kazy a jejich výskyt je vyšší u mužů než u žen), je to jeden z nejlépe ovlivnitelných zdravotních problémů. Preventivní doporučení jsou bohužel značně nepopulární: úprava jídelníčku tak, aby se v něm nacházelo minimum cukrů, dokonalá zubní hygiena (používání běžného kartáčku rozhodně nestačí, je potřeba používat i mezizubní kartáčky, případně zubní nit) a pravidelné preventivní návštěvy u zubaře, který může případný počínající kaz včas odhalit.
Jakmile totiž zubní kaz zasáhne hlubší vrstvy zubu, už většinou neexistuje jiný způsob, jak se kazu zbavit, než je jeho odvrtání a následné vyplnění plombou. V ještě pozdějších stádiích je potom nutné ošetření kořenového kanálku zubu nebo dokonce úplné odstranění zubu. Čím hlubší vrstvy zubu totiž kaz zasáhne, tím je poškození horší. Pokud je zasažena dřeň, která obsahuje nervy a cévy, které zub vyživují, začne zub odumírat. Zánět se pak může přenést dokonce i do čelisti.
