Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu


204 km dlouhá etapa Tour de France se krutě blíží. Bude to nářez

aktualizováno 
Na nejdelší alpskou etapu letošní Tour de France se architekt a herec David Vávra a Petr Pravda z týmu iDNES.cz připravují usilovně, čím větší tréninkové dávky ale polykají, tím větší respekt mají z toho, co je čeká. Uvědomují si, že ty dlouhé kilometry z Morzine do Saint-Jean-de-Maurienne pro ně nebudou žádná selanka.

David Vávra a Petr Pravda trénují na nejdelší etapu Tour de France | foto: archiv Davida Vávry

Do startu 9. etapy Tour de France nám zbývá 16 dní (pojedeme ji 14 dní před startem Tour). A na úvod je třeba předeslat, že za první článek o našem záměru, v němž jsem si dovolil vyslovit odhad, v jakém čase úsek zajedeme, mne sprdli nejen čtenáři (viz boxík s příspěvky), ale i David. "Dát 204 km v Alpách za osm hodin? To ses asi zbláznil, pojedeme to celej den," spustil na mne.

Má trochu pravdu, ale je třeba si dávat vysoké cíle. Aspoň mě to určitě pomáhá.

Vážně si myslím, že za osm hodin se to po dobré přípravě ujet dá. Uznávám už ale, že náš případ to asi nebude. Trénink neprobíhá tak ideálně, jak bychom si představovali. Kolo chce hodně času a navíc se spiklo počasí. Když prší, na silničku se ani jednomu moc nechce.

Nicméně, troufám si říci, že už dávno nejsme obyčejní výletníci, kteří v klidu krouží 30 nebo 60 kilometrů za Prahou. Posunuli jsme se o "level" výš a snažíme se polykat kilometry.

Já teď přijdu z práce domů, hodím tašku do kouta a volám na ženu: "Dám si stovku kolem Slap, za tři a půl hodiny jsem zpátky." A taky že jo. Ještě za světla jsem zpět, nejsem našrot a dokážu sníst večeři. A když jedu něco kratšího, dám si tam vždy ten nejdelší, nejprudší kopec dvakrát až třikrát.

David Vávra


David je na tom podobně. Za sebou má už 1600 km. Na rozdíl ode mne si ale rád na kole zpestřuje cesty za prací či jinými povinnostmi. "Ale bohužel, ty kopce tam asi nejsou," dodává.

Před pár dny si takhle naordinoval 130 km z Lysé nad Labem do Kostelce nad Orlicí. Posledních 30 km jel v totální průtrži mračen - prý ten konec jel hodně rychle. Včera zas ušlapal 170 km z Prahy do Slavonic. Byť to postupně prokládal capuccinem, pak carpaciem s plzničkou, nakládaným hermelínem a nakonec tataráčkem.

Nejlepší jsou ovšem naše společné výlety. Tuhle jsme si střihli právě Slapy. Bráník, Zbraslav, Vrané, kopec do Zvole, pak Jílové s krátkou zastávkou v krásné kavárně U Zlatého korálku s ještě krásnější obsluhou. Nádherně se o nás starala a svými kávovými a čokoládovými specialitkami nás občerstvovala velmi milá děvčata Bohdana s Bárou. Po čokoládě s čili jsme vyrazili rychle vzhůru na Kamenici, pak romantickým údolím do Týnce, dál směr Netvořice, Slapy, Štěchovice a zpět do Prahy. Krásná stovka.

David má smysl pro režii a scénické zastávky. S ním je to nejen trénink, ale i zábava s kulturně společenskými vložkami. Ale pozor, když přijde delší kopec, vezme za to tak, že mám co dělat, abych ho uvisel.

Ano, je to pořád málo, ale už věřím, že to můžeme dokázat, že to snad nebude ostuda. Já přestal ujeté kilometry počítat. Nemá to smysl. Jezdím prostě, co to jde. Víc už to beztak moc nejde. To hlavní teď je, aby vydrželo zdraví.

A abych na výkonnostní cíle úplně nerezignoval: za osm hodin etapu zřejmě neujedeme, kolem deseti hodin by to ale mohlo být. Nebo ne?

hlasy čtenářů

Pokud tu etapu dáte pod 10 hodin, tak u mě máte bečku vybrané značky piva.
Želvoun

Taky to za osm hodin nevidím. Pamatuju si na dobu před 10 lety, když jsem jezdil na horáku více a pár tras přes 150km dal (třeba víkendovka Praha-Adršpach a zpět 350km za 2x8 hodin s brašnami a spacákem, 180km Praha-Prčice a zpět; tam po pěší trase, zpět po silnici). Zkusil jsem i zmiňovaný Grossglockner, a to jsou najednou jiné rychlosti (3 hodiny jeden 30km kopec nahoru, 1/2 hodiny dolů). Dneska jezdím na výlety s dětmi a dost bych měl i po 100 km.
Agent-přisluhovač

Ujet 200km v horách není pro trénovaného problém. Horší je druhý den ráno vstát a dát si dalších třeba 180 km, další den 190, pak 170 a tak dále a tak dále.
Já jsem polní kurát Otto Katz

Držím pánům palce, jen k tomu "obrovskému" tréninku přes víkend – 100 km na silnici se dá ujet asi tak za 3,5 hodiny hodně poklidným tempem. Tyhle vzdálenosti trénují hobíci na MTB maratony na MTB kolech a jejich závod trvá cca 2,5-3 hodiny (cca 55 km). V tréninku by to chtělo určitě nastavit alespoň nějaké limity na najeté kilometry, min. 7 hodin v sedle není pro tělo žádná legrace…
Rozjel

Tak jestli dají tuhle etapu kolem osmi hodin, platím všem přispěvovatelům do týhle diskuse pivo. Vím a čtu, že jsou oba sportovci, ale taky vím, jak to tam vypadá a jakým způsobem se ty kopce jezdí (jako úplný amatér, samozřejmě). Je to masakr a po první stovce , která je nejvíc kopcovitá a ostrá, budou mít, co dělat, aby ještě někdy byli schopni prokrvit svoje prostaty. Ale je to cíl a budu jim fandit, aby to vůbec odjeli!!!
Czechdaytrader

David Vávra a Petr Pravda se chystají na těžkou etapu Tour de France

Kdo nám poradí

František Raboň
František Raboň si jede pro etapové vítězství v závodu Kolem Murcie.Šestadvacetiletý jezdec profesionální silniční stáje HTC – Columbia. Letos se účastnil Giro d´Italia a dojel 134. Mezi jeho největší úspěchy patří letos celkové vítězství na Tour de Murcia (už loni tam vyhrál časovku), druhé místo v časovce týmů na Giru v roce 2006, vítězství při poslední etapě na Tour of Ireland 2008 a první místo na ME v silniční cyklistice do 23 let v roce 2005.

Profesor Pavel Pafko
In-line brusle si oblíbil i známý profesor Pavel PafkoProslulý chirurg, který letos slaví 70 let, přednosta III. chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol, je nadšeným sportovcem, zejména cyklistou. Je pověstný tím, že jezdí skoro každý den do práce na kole. Bude nám radit, jak se připravit a jezdit tak, abychom si zlepšili kondici a utužili zdraví.

Robert Bakalář
Robert Bakalář je vylký fanoušek cyklistikyZnámý sportovní komentátor, který se cyklistikou zabývá jako novinář už od roku 1966 a nyní pravidelně komentuje Tour de France na českém Eurosportu. Poprvé roku 1992, pravidelně od roku 1995. Sám je velký a nadšený cyklista.




Nejčtenější

OBRAZEM: Viktoriánská prodejná láska. Archiv odkryl unikátní fota

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní...

Birminghamská policie byla první na světě, která začala pořizovat policejní snímky zatčených. První vznikly již v roce...

Síla fotbalového míče: pro pákistánský Sialkot znamená zisky i utrpení

Výroba míčů, nejen fotbalových, vyslala Sialkot do světa a tamním firmám...

Má-li fotbalový míč hlavní město, je to pákistánský Sialkot. Vyrábět se tam začal nejprve v malém, pro britské...



Sexuchtivá, upřímná, náladová: seznamte se s MOgirl Nikol

Mám ráda nezávislost, kritický rozum a etický přístup ke zvířatům, říká MOgirl...

Na pět přívlastků, které ji charakterizují, se zeptala člověka, který je pro ni důležitý a zná ji. Jeho verdikt zněl:...

Poručíme větru dešti. Američané si za války hráli s počasím nad Vietnamem

O legendární Ho Či Minovu cestu se sváděly boje, Američané však na ni byli...

Propracovanými trasami v džungli proudily za vietnamské války na pomoc komunistickému severu desetitisíce vojáků a tuny...

Nefungující segregace: sídliště Pruitt-Igoe se stalo peklem pro chudé

Segregované sídliště pro chudé nebylo řešením, stalo se vězením svých obyvatel...

Cílem bylo napěchovat chudé na jedno betonové sídliště. Vyčistit od nich město. Projekt založený na rasismu a segregaci...

Další z rubriky

VIDEO: Budujeme funkční sílu, která si rozumí se zdravím, říká instruktor

Pavel Macek je prvním certifikovaným instruktorem systému StrongFirst v Česku.

Sílu neodděluje od správného pohybu a fyzickou kondici od dlouhodobého zdraví. „Fitness by mělo znamenat, že vše je...

VIDEO: Mistři světa vzali na raft reportéra. Začal se topit

Reporér iDNES.tv usedl do raftu s mistry světa. Skončilo to dramaticky.

Říkají o sobě, že nejsou profesionálové. Rafting mají členové RK Troja jako koníček. Přesto dokázali vyhrát mistrovství...

VIDEO: Jako James Bond. Český dobrodruh přeskočil na motorce dům

Libor Podmol po vítězství v závodě v Austrálii

Budova byla dlouhá přes deset metrů a freestyle motokrosař Libor Podmol přeletěl docela jako James Bond. A hned...

Najdete na iDNES.cz