Za devětadvacetiletým rodákem z Brna jsme vyrazili do Ústí nad Labem, kde žije s manželkou Jarkou, třemi dcerami a psem. V místním klubu SKP (Sportovní klub policie) také trénuje, když se nemusí připravovat v prostředí německé stáje SES (Sport Events Steinforth) v Magdeburgu pod dohledem trenéra Dirka Dzemskiho.
Je pátek odpoledne, Lukáš na nás čeká na vrátnici SKP na Severní terase s medicinbalem v podpaží.
"Jste všichni stejní, i vy jdete o pět minut později,“ poznamenává s úsměvem na adresu žurnalistů.
Na první pohled vás ani nenapadne, že proti vám stojí borec s bilancí 37 výher a jen dvou proher.
Uvědomíte si to ale už o několik minut později, když začne s protahováním, zahříváním a stínováním. Ramena vystřelují paže prudce a zatraceně rychle vpřed. Nohy kmitají přes švihadlo tak rychle, až zůstává rozum stát.
Tři kola stínování, jedno skákání přes švihadlo, půlminutovky na různých pytlích se stejně dlouhou přestávkou. Pak přijde na řadu házení medicinbalem o zeď, posilování břicha a shyby.
První zápas v profiringu trval 17 vteřin
Během pátečního, více než hodinového odpoledního tréninku Lukáš ještě stihne pokřikovat na šestnáctiletou boxerskou naději Honzu Simbartla, kterého si vzal do parády před jeho utkáním s dvojnásobným mistrem Irska.
"Bradu dolu, srovnej si špičky,“ honí ho, aniž by sám ztratil na tempu.
"Ty vole, tobě se to řekne,“ funí Honza.
Řekne, aby také ne. Konečný má za sebou nejdelší přípravu v profesionální kariéře. Zápas s Dzinzirukovem byl dvakrát odložený. Poprvé loni v listopadu, protože si Lukáš přetrhl mezižeberní sval. Podruhé v lednu - to si jeho soupeř těsně před zápasem v přípravě vážně poranil nohu.
Konečný do profiringu vstoupil impozantně v roce 2001, po úspěšné kariéře mezi amatéry. V letech 1997 a 1999 se radoval ze zisku bronzové medaile z mistrovství světa.
Svého prvního soupeře Alžířana Ramdane Kaouane knokautoval už po 17 vteřinách úvodního kola. Od té doby na žebříčku asociace WBO stoupá.
Do zápasu s dosud neporaženým Ukrajincem se katapultoval loni v létě získáním pásu pro interkontinentálního mistra WBO. Od té doby se na dosavadní vrchol kariéry s krátkými přestávkami připravuje.
Psychicky náročné to bylo především o Vánocích. "Trpíte jako zvíře. Jednou za rok totiž sežeru, na co přijdu, ale prostě jsem nic nemohl. Nic. Holt je to práce,“ povzdychl si v rozhovoru pro MF DNES.
Bude se opakovat Sydney 2000?
Třetí pokus se tedy uskuteční v sobotu v hale Freiberger Arena.
"Jsem ve výborné formě. S olympiádou se to nedá srovnávat, cítím se lépe,“ pochvaluje si v krátkých přestávkách, v nichž se nám věnuje, a vzpomíná na hry v Sydney, kde vypadl hned v prvním kole.
Poslední ostrý sparring Konečný absolvoval minulou středu v Magdeburgu s Kubáncem Miguelem Velozem a Polákem Andrzejem Witkowským.
Oba se stylem blíží Dzinzirukovi. Ale jsou vyšší a těžší. V Ústí už Konečný trénuje jen kondici a rychlost. Sám, bez trenéra Dzemskiho.
Sobotní zápas o titul má trvat dvanáct kol. "Bude to taktická bitva. Musím na něj jít zespoda, dostat se mu k tělu,“ naznačuje Lukáš taktiku, která by mu mohla pomoci vydělat milion korun. Tuto pěkně kulatou částku má dostat za vítězství.
Do Drážďan se ho chystají podpořit tři stovky českých fanoušků. Vstupenky mají zprostředkované přímo ústeckým borcem.
Xman.cz u toho bude také, reportáž čekejte příští pondělí.
