1. Čtverzubec fugu
Relativně nenápadná ryba přestane být nenápadná v okamžiku napadení. Potom začne polykat vodu nebo vzduch a je schopná několikrát zvětšit svou velikost. Dává tak útočníkovi najevo, že se má držet dál.
Nejúčinnější ochranu proti predátorům jí však poskytuje především jeden z nejprudších jedů v živočišné říši, tetrodoxin. Smrtelný jed v těle ryby vyrábějí bakterie, jejichž zdrojem jsou usazeniny na mořském dně. Bakteriemi se ryba nakazí už v útlém věku a jejich výsledkem je velké množství toxinu vyskytujícího se především v kůži a vnitřnostech.
I přesto se však maso čtverzubce fugu stalo vyhledávanou a vyhlášenou pochoutkou ve východní Asii. Například v Japonsku se však nesmí konzumovat už od roku 1983.
Neodbornou přípravou ryby, při které se maso potřísnilo jedem z vnitřností nebo kůže, totiž docházelo ke stovkám otrav.
A rozhodně nejde o nijak příjemnou smrt, po několika hodinách po zkonzumování byť i několika miligramů toxinu se dostavuje brnění rtů, následuje znecitlivění, nejprve ochrnou končetiny a následně i dýchací svaly.
2. Absint
Přesný původ absintu není známý, ale pravděpodobně se tento silný alkoholický likér začal poprvé komerčně vyrábět kolem roku 1797.
Své jméno získal podle jedné ze svých ingrediencí, kterou je Artemisia absinthium, tedy pelyněk. Absint měl skutečně raketový nástup. Obrovskou oblibu získal zejména ve Francii.
Tvrdilo se o něm, že probouzí kreativitu, způsobuje halucinace a působí jako afrodisiakum. Milovali ho zejména bohémové, kteří mu přezdívali zelená víla (fee verte), a traduje se, že pod jeho vlivem si například Van Gogh uřízl ucho.
Jeho psychotropní účinky měly být způsobeny obsahem thujonu, ale názory odborníků na jeho účinky se různí. Záleží totiž především na množství thujonu, který je v absintu obsažen.
Tento alkaloid totiž při nadměrném užívání působí degenerativně na centrální nervovou soustavu. Dalším problémem je víc než sedmdesátiprocentní obsah alkoholu, který z něj činí jeden z nejsilnějších alkoholických nápojů, které vůbec můžete sehnat.
Pro jeho škodlivé účinky byla výroba a distribuce v roce 1912 zakázána ve Švýcarsku a o tři roky později ve Francii. Zákaz se posléze rozšířil do mnoha zemí Evropy.
Ačkoli po roce 2000 některé z nich zákaz uvolnily, v mnohých absint stále patří mezi zakázané nápoje.
3. Foie gras
Husí nebo kachní játra jsou například v mnohých amerických státech zakázána nikoli kvůli zdravotním účinkům, ale kvůli etice.
Foie gras se totiž získávají překrmováním hus nebo kachen. Aby se vytvořila co nejtučnější játra, husy a kachny jsou násilně překrmovány (do volete je jim vtlačováno zrní, kukuřice nebo kaštany) a omezovány v pohybu (v některých chovech je dokonce zakopávají do děr v zemi).
V důsledku toho se u nich játra zvětší až desetkrát oproti své normální velikosti a ztuční. Ptáci jsou poté zabiti v podstatě předtím, než by je zabila zvětšená játra.
Kvůli neetickému získávání jsou foie gras například od roku 2006 zakázána v Chicagu.
4. Casu marzu
Tradiční pochoutka obyvatel Sardinie vám možná bude připadat poněkud nechutná, ale místní na ni nedají dopustit a tvrdí, že jde o skutečnou delikatesu.
Casu marzu je druh ovčího sýra záměrně infikovaný larvami Piophila casei (sýrohlodky drobné). Pojídá se ve stadiu, kdy larvy sýrovou hmotu už prakticky rozloží. Problém je v tom, že se konzumuje s živými larvami.
První zádrhel přichází ještě před samotnou konzumací, protože larvy jsou schopné vyskakovat až do výšky patnácti centimetrů. Pokud se vám sýr podaří dopravit bez újmy do úst, ještě nemáte vyhráno.
Protože larvy se do vašeho trávicího systému dopraví živé, než je stihnete strávit, mohou se dostat až do střeva. Mohou poškodit jeho stěnu – a způsobovat tak zvracení, krvavý průjem a další vážné zdravotní problémy.
I když je tento sýr zakázaný kvůli zdravotnímu ohrožení, které při jeho konzumaci hrozí, na mnoha místech Sardinie patří stále mezi vyhledávané pochoutky. Domorodci tvrdí, že larvy mu dodávají mimořádně krémovou chuť.
