Bájný limský poklad
Dvě stovky truhel se šperky, 113 náboženských sošek ze zlata, tři sta zdobených mečů, tisíc diamantů, stovky zlatých kalichů a cihel a především dva metry vysoká socha Panny Marie z ryzího zlata. To všechno by měl obnášet bájný poklad, který údajně před dvěma sty lety odvezli Španělé z Limy v Peru.
Pohádkový poklad převážela loď pod vedením kapitána Williama Thompsona. Ten však během cesty nechal zabít všechny španělské důstojníky a pokladu se zmocnil sám. Kam ho odvezl a ukryl, zůstává předmětem dohadů a neustále to jitří fantazii hledačů pokladů. Za nejpravděpodobnější lokaci zakopaného pokladu se považuje Kostarika, respektive Kokosový ostrov, který k ní náleží. Za posledních sto let se sem vypravilo téměř tři sta expedic, neuspěla ale ani jedna.
Ztracený zlatý důl
Má být největším zlatým dolem na světě a ukrývá se údajně kdesi v arizonském pohoří Superstition Mountain. Aspoň podle legendy. Nikdo ho totiž ještě neviděl – kromě německého prospektora Jacoba Waltze, který ho měl objevit a po němž získal jméno Lost Dutchman´s Gold Mine ("Dutchman" je americkým slangovým výrazem pro Němce, odvozeným ze slova "Deutsch").
Jacob Waltz údajně při svých průzkumech v 60. letech devatenáctého století v Arizoně objevil neuvěřitelné množství zlata. V dole jej mělo být tolik, že ho člověk mohl seškrabovat pouhým nožem. Tyto domněnky živil sám Waltz, který se prý do hor vracel každým rokem a pokaždé si odtud odnesl obrovské množství zlata. Za zlaté nugety vysoké kvality potom ve městě pořádal divoké pitky.
I když se po jeho stopách vypravily tisíce lidí chtivých jeho tajemství vypátrat, žádný z nich neměl úspěch a ztracený zlatý důl tak stále čeká na své objevení. Podle některých verzí příběhu měl Waltz ještě parťáka, který o úžasném bohatství skrytém kdesi v horách referoval těsně před svou smrtí.
Poklad kapitána Kidda
Legenda o pokladu kapitána Kidda inspirovala v roce 1883 Roberta Louise Stevensona k napsání knihy Ostrov pokladů (i když zde byl přejmenovaný na poklad kapitána Flinta). O jeho nalezení se snaží hledači pokladů už více než tři sta let, ale zatím neměl nikdo úspěch. I když se čas od času vynoří nové a "zaručeně pravé" mapy, které mají polohu zakopaného pokladu určovat.
William Kidd žil v sedmnáctém století a svou pověst krvelačného piráta získal víceméně omylem. V roce 1695 totiž podepsal v Londýně korzárskou smlouvu, podle níž se mohl zmocnit kterékoli pirátské nebo francouzské lodi. Problém byl v tom, že o tři roky později přepadl loď Quedagh Merchant, vrchovatě naloženou zlatem a drahými kameny. Loď sice měla francouzský průvodní list, ale ve skutečnosti patřila vlivným arménským kupcům, kteří si stěžovali až u indického panovníka.
Z pirátské loupeže se tak stal skandál, který ohrožoval obchodní zájmy Angličanů v Indii, a William Kidd byl proto postaven mimo zákon a v roce 1701 pověšen. Ještě předtím však stihl svou pohádkovou kořist někde zakopat (soudcům při procesu neúspěšně sliboval, že pokud ho nechají naživu, ukáže jim, kde je zakopáno "tolik zlata, že s ním můžete zasypat Londýn").
Jedna z verzí tvrdí, že poklad byl zakopán na ostrůvku v Čínském moři a údajně už ho našla japonská expedice. Odpůrci tohoto příběhu však tvrdí, že Kidd se v těchto končinách nikdy neplavil a poklad prý ukryl někde poblíž Madagaskaru. Další verze hledačů pokladů umisťuje lup na některý z ostrovů v Karibském moři.
Jantarová komnata
Čtyři a půl tuny vzácného jantaru údajně padly na výrobu jantarové komnaty, které se přezdívá osmý div světa. Na zakázku si ji prý nechal zhotovit pruský král Fridrich I. a v roce 1716 ji daroval ruskému caru Petru Velikému. Skoro dvě stě let pak zdobila Kateřinský palác v Petrohradu.
Za druhé světové války však měli jantarovou komnatu za méně než dva dny rozebrat nacisté a odvézt ji do Královce. Jenže odtud poté zmizela neznámo kam a od té doby je celoživotním snem mnoha dobrodruhů. Většina z nich předpokládá, že se jantarová komnata nachází buď v Německu (například v saské vesničce Duetschneudorf), nebo v Čechách (ve hře je například zaniklá Mikulášská štola v Hoře Svaté Kateřiny), anebo v Litvě.
Podle odborníků ale může být legendární komnata prakticky kdekoli v Evropě. Nebo mohla být zničena či ještě odpočívá na dně moře ve vraku lodi Wilhelm Gustloff. Z původní jantarové komnaty (roku 2003 byl totiž vytvořen i duplikát) se na umělecké aukci objevila jen jedna deska a jedna menší komoda.
