David je pětatřicetiletý úspěšný manažer, má manželku, dvě děti a vášeň, která mu rozkládá celý život. "Asi před dvěma lety jsem začal sjíždět porno na internetu. Nejdřív to byla neškodná zábava, pak jsem objevil stránky, kde jsou k mání pornofilmy se speciálním SM zaměřením, které mě hodně vzrušuje," vykládá.
"Do sexshopu bych se pro ně nikdy neodvážil, ale když jsem zjistil, že je za pár korun můžu sledovat doma, úplně jsem tomu propadl. Z původního zpestření se stala posedlost. Dívám se na pornofilmy naprosto každý den. Zavřu se do pracovny, předstírám, že dodělávám něco do práce, ale místo toho u nich masturbuji. A nejhorší je, že už to často nevydržím ani přes den a musím si porno pustit alespoň na chvíli v práci. Děsím se toho, že na to někdo přijde, respektive že mě přistihne přímo při tom. Připadá mi vyloučené, aby si manželka dosud ničeho nevšimla, protože spolu už vůbec nespíme. Představa normálního sexu s ní mě už vůbec nevzrušuje a v porovnání s dějem pornofilmů mi připadá nudná. Vím, že všechno směřuje k průšvihu, ale já prostě nedokážu přestat."
Podle statistik z roku 2008 vznikne na světě každých devětatřicet sekund nové pornografické video. Každý měsíc je z internetu stažena miliarda a půl pornofilmů. Porno je jedním z nejvýnosnějších produktů na světě a s internetovým boomem rapidně vzrostla i jeho dostupnost. Jenže spolu s ní narůstá i počet lidí s diagnózou, kterou před patnácti lety ještě nikdo neznal.
Útěk z nudného světa
Psycholog Victor Cline z University of Utah, který o závislosti na internetovém pornu sepsal celou knihu, považuje za závislé na pornografii takové osoby, které mají nutkavou potřebu stahovat nebo sledovat internetové porno i v zaměstnání nebo touto činností tráví minimálně jedenáct hodin týdně. Vzhledem k tomu, že u závislých není touha po sledování porna ovlivnitelná vůlí a stupňuje se, začne jim dříve nebo později významným způsobem nabourávat soukromý i pracovní život, partnerské a rodinné vztahy. Vliv sledování porna na lidský mozek přirovnávají odborníci ke kokainu.
"O závislosti na internetové pornografii mluvíme v takovém případě, kdy je člověk sledováním pornofilmů natolik posedlý, že svou touhu nemůže zvládnout a ta ovlivňuje celý jeho život. Stejně jako v případě ostatních závislostí je obvykle příčinou jejího vzniku útěk z reálného světa," říká psycholožka Zdena Dušková. "Motivací může být nevyhovující sexuální život, problémy v partnerské nebo profesní oblasti, ale třeba i hledání nových sexuálních podnětů. Podobně jako u ostatních závislostí je však touha po předmětu závislosti postupem času stále větší a závislý člověk potřebuje stále větší dávky své drogy, aby se mohl uspokojit. Postižený jí podřizuje téměř všechno a decimuje tak všechny oblasti svého života."
"Je až nepříčetný. Milování se tomu už nedá říkat, je to spíš kopírování toho, co dělají v pornu. Nejdřív se právě u porna vzruší a pak by po mně chtěl hopsat. Kdyby mě aspoň pohladil, ale on si to odbude a je spokojený. Když mi řekne, že mě miluje, připadá mi to, jako by říkal, že chce koupit rohlíky. Teď mě ještě používá jako trenažér, ale to jen proto, že jsem doma. Až nebudu, dělal by si to sám," píše v internetové diskusi Iveta.
Výčitky a sebeobviňování
Závislost na internetové pornografii sice postihuje i ženy, ale mnohem větší pravděpodobnost je, že se objeví u vás. Podle statistik The Sexual Recovery Institute trpí jen ve Spojených státech závislostí na internetovém pornu čtyři miliony dospělých. Z toho je 680 tisíc žen, zbytek tvoří muži. Sami závislí uvádějí jako nejčastější motivaci pro sledování internetového porna zahnání nudy nebo pocitů úzkosti. Na rozdíl od závislosti na sexu "závislákům" na internetové pornografii nejde o samotný sex, ale spíš o pocit vzrušení, případně masturbaci. Se svými případnými partnerkami z erotických chatů se jen málokdy ve skutečnosti sejdou.
"Podobně jako například alkoholici trpí závislí na internetové pornografii výčitkami svědomí. Jakmile odezní špička, nastupuje obvykle pocit hanby a sebeobviňování, že svému nutkání opět podlehli. Naprostá většina závislých, ať už je to na čemkoli, si je vědoma toho, že jejich chování není v pořádku, ale nejsou schopni je vlastní vůlí ovlivnit. To prohlubuje jejich frustraci a zklamání ze sebe sama, které léčí opět další dávkou pornografie, alkoholu, drogy," vysvětluje princip fungování závislosti psycholožka.
"Jsem přesvědčená, že můj manžel je závislý na erotickém chatování," stěžuje si Věra K.. "Nejprve jsem si myslela, že má milenku, s níž si dopisuje přes internet, protože u počítače trávil veškerý svůj volný čas a kdykoli jsem se ocitla v dohledu, rychle vypínal aktivní okno, abych neviděla, co má puštěné. Pak jsem ale zjistila, že má zřízený profil hned na několika erotických chatech a vyměňuje si žhavé zprávy s ostatními uživateli. Popisuje jim, jak by si s nimi užíval sex v silonkách nebo v latexových oblecích, ačkoli po mně nikdy nic podobného v sexu nechtěl. Už jsme o tom několikrát mluvili, hádáme se kvůli tomu, vyhrožuju, ale není to nic platné. Vždycky slíbí, že se polepší, slibuje hory doly a do měsíce je všechno zpátky. Máme malé dítě, takže se zatím ještě nechci rozvádět, ale jestli se něco nezmění, asi to k rozvodu dospěje, protože takhle to dál nejde," stěžuje si.
Droga v obýváku
Spolu s tím, jak závislost na pornu narůstá, rozpadá se soukromý život postiženého. Zanedbává rodinu, tráví s ní čím dál tím méně času, vztahy jsou negativně ovlivněné skutečností, že se před nimi musí schovávat a svou posedlost skrývat. V případě stahování pornofilmů má závislost samozřejmě i značný finanční dopad na stav konta postiženého.
Pád do propasti internetové závislosti je přitom mnohem jednodušší, než se vám na první pohled může zdát. Pornografický materiál obsahuje dvanáct procent všech stránek na internetu a sex s jakoukoli tématikou, na kterou si jen vzpomenete, za vámi během několika sekund doputuje až do pohodlí vašeho obýváku. Navíc existují tisíce stránek, na nichž si můžete porno prohlížet zdarma.
"Internetová pornografie je jednoznačně jednou z nejdostupnějších drog vůbec. Z původně neškodného zpestření sexuálního života se tak relativně snadno může stát závislost," upozorňuje psycholožka.
V případě, že se tahle závislost týká i vás, nepředpokládejte, že se vám ji podaří zvládnout vlastními silami a vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc. Do terapie jsou obvykle zapojeni i partneři postižených a pracuje se s celým párem. Hledají se příčiny vzniku závislosti a pracuje se na jejich odbourání.
"Největším problémem u závislostí je však obvykle to, aby si postižený člověk byl vůbec schopný přiznat, že je závislý. Velmi často se setkáváme s případy, kdy závislému člověku už nefunguje prakticky žádná oblast v životě, ale on sám má stále pocit, že má svou drogu pod kontrolou, může kdykoli přestat a vlastně se nic závažného neděje. Dokud svůj stav nechce změnit on sám, sebelepší terapie nemůže fungovat," uzavírá Zdena Dušková.
