David Harville jel právě poblíž Oklahoma City, když tornádo sebralo jeho dodávku jako dřívko, pohodilo si ji do výšky tří metrů a pak ji zase upustilo na zem. Vůz dopadl na bok, ale Harvillovi se nic nestalo, a tak mohl v místní televizi vyprávět, co zažil.
"Nejdřív jsem viděl, jak právě zorané pole explodovalo úplně stejně, jako když vybuchne bomba," řekl v místní televizi. "Hlína vylétla do výšky snad sedmdesáti metrů. V tu chvíli jsem cítil, že to zvedá moje auto. Začal jsem hodně vážně hovořit s Ježíšem."
To snad občas pomůže, ale někdy může mít Ježíš zrovna plné ruce práce třeba ve Rwandě a člověk se musí zachránit sám bez pomoci z nebes. A tak není od věci vědět, co je třeba dělat během tornáda.
Made in Czech
Pokud myslíte, že tornáda či hurikány jsou americké přírodní jevy a že se nás to netýká, jste na omylu. V důsledku globálních klimatických změn směřuje počasí k extrémům všude.
V Evropě zabíjela tornáda v posledních desetiletích v Německu, Polsku, Nizozemsku, Francii, Británii, Finsku i jinde. V tehdejším SSSR zabilo tornádo v roce 1984 poblíž Jaroslavi přes 400 lidí. Občas se vyskytnou i u nás v Česku a nejsou to žádní mazlíčci. Takovým dravcům, jako jsou ta americká, sice čelit nemusíme, i naše domácí však umějí ničit domy, převracet auta a vyrvat celé stromy. Loni odneslo tornádo v Olešnici na Blanensku střechu až do vzdálenosti 800 metrů.
S proměnou klimatu může být přitom i hůře. A koneckonců, když chce někdo bez úhony přestát náš pořádný orkán, může použít stejná pravidla jako pro tornádo.
Neberte nohy na ramena. Nepomůže to
Určitě jste to už viděli v televizi. Tornádo v dálce, jeden chlapík za volantem, druhý má kameru. Lovci tornád. Vyhledávají je, krouží kolem nich a filmují. Je to jejich adrenalinový sport. Vypadá to, že v autě jsou bezpeční, protože ujedou. Omyl. Oni možná ano, protože se vyznají v chování tornád, vy ale asi ne.
To, že tornádu ujedete, je jeden z nebezpečných mýtů.
Tornáda jsou rychlá. Dokonce i ta, která jsou u nás, dokáží být občas stejně rychlá jako vaše auto na dálnici. Jenže dálnice, to je ideální situace. Musíte počítat s tím, že jste někde na okresce, která se točí, jsou tam možná už spadané větve, možná vás bude zdržovat řada vozů, jejichž řidiči měli podobný nápad a snaží se zachránit útěkem jako vy.
Dobrá rada tedy zní: nesnažte se ujet. Pokud ano, pak jedině k nejbližšímu úkrytu. Jak má ale taková skrýš vypadat?
Schovejte se co nejhloub
Svým způsobem je všechno naopak než při zemětřesení. Při něm vás to pudí vyběhnout ven na otevřený prostor, při tornádu však zůstaňte vevnitř. Třeba na schodišti, což by bylo při zemětřesení riskantní. Tady ale platí, že čím masivnější budova, čím hlouběji v ní budete, čím níže a čím více zdí vás bude dělit od venkovního božího dopuštění, tím lépe.
Shrnuto: vždy miřte do středu stavby. A nejlépe do sklepa.
Nikdy nebuďte u obvodových zdí a nikdy se nedívejte z oken, jak ta zkáza venku vypadá. Ohrožujete se hned dvakrát. Zaprvé proto, že vás silné tornádo může vycucnout ven, za druhé tím, že vás trefí nějaký předmět, který poletuje vzduchem. To je pravděpodobnější: nejvíce smrtí při tornádech způsobí kusy střech, okapy, polena, trosky, špalky, kýble, stromy, zkrátka vše, co letí vzduchem.
Je důležité se tomu vyhnout. Když jste doma, zalezte si ve sklepě nebo v chodbě bez oken pod narychlo přitažený masivní stůl, na který jste naházeli matrace. To je nečekaně dobrý štít. Nebo si vlezte do vany. Zní to směšně, ale je to dobrý úkryt. Možná jste někdy viděli snímky amerických čtvrtí, které totálně zničilo tornádo - jediné, co často zůstalo na základové desce nebo na odhaleném patře, byla vana, protože je připevněná k podlaze.
Přikryjte se vším, čím můžete. Vy jste křehcí, ale stůl vydrží hodně. Jedna rodina v americkém Birminghamu přežila tornádo v roce 1999 jen proto, že na stůl, pod nímž se skrývala, spadla dírou po větrem odnesené střeše zahradní bouda. Na ní se sice zřítil komín a kusy zdí, ale nikomu se nic nestalo.
Nikdy se neukrývejte ve stodolách, boudách, plechových dílnách, maringotkách. Les je taky špatná volba.
Co dělat na nákupech
Nikdy nestůjte u velkých skleněných zdí. To platí zejména, pokud jste třeba v nákupním centru. Přítomnost mnoha lidí vyvolává falešný pocit bezpečí. Nevěříte, že by se opravdu mohlo stát něco, co by takové množství osob mohlo ohrozit. Na ohrožení na takovém místě nejste navíc zvyklí, nepočítáte s ním. Předměty letící vzduchem však prorazí skleněnou zeď jako projektily a velké těžké střepy začnou padat k zemi jako sekyry gilotiny. Vyberte si zeď, která je zděná. A ještě lépe: vyberte si záchody, kanceláře nebo dílny, které jsou uzavřené nebo v podzemí. Pokud jsou tam garáže, tím lépe. Nikdy však nestůjte proti vjezdu.
Obyvatelé Joplinu prohledávají trosky svých domů a snaží se najít osobní věci (23. května 2011)
Pokud je budova hranatá, je vždy bezpečněji v rohu než uprostřed zdi.
Vyhýbejte se velkým prostorám, jako jsou haly, posluchárny nebo restaurace. Pamatujte na dvě pravidla: Čím je menší místnost, tím je obvykle pevnější. A každá vysoká klenutá střecha je pro vás nebezpečná.
Nelezte pod most
Pokud jste na silnici, vypadněte z auta, protože nemusíte mít tolik štěstí jako David Harville. Zalehněte do příkopu, abyste byli pod úrovní tornáda, a pokud máte ve voze dětskou sedačku nebo něco podobného, chraňte si s ní hlavu. Když nemáte nic, chraňte si ji aspoň rukama.
Nikdy se neschovávejte pod nadjezdem. Jistě, táhne vás to tam. Ale tohle není průtrž mračen. Pod mostem se rychlost v zúženém prostoru zvyšuje, "protahuje" to tam, navíc tudy zvýšenou rychlostí prolétají trosky. Mosty se samozřejmě mohou zhroutit. Dobře to dokazuje případ z Oklahomy v roce 1999. Tornádo tam sice zničilo na jednom místě přes dva tisíce domů a dalších sedm tisíc jich poškodilo, ale nikdo tam nezahynul. Jediní mrtví toho dne byli řidiči, kteří chtěli zkázu přestát pod přejezdy přes dálnici.
Pokud už nemáte jinou možnost než zůstat v autě, pevně se připoutejte. Velká část úmrtí se přihodí tak, že tornádo zvedne auto, řidič z něj vypadne a auto zahučí vzápětí na něj. Myslíte, že u nás se to stát nemůže? Omyl, i v Česku už vítr auto nadzvedl.
Rada pro ty, kteří přežili
Tak a teď poslední rada: Řekněme, že jste přežili. Ale ještě nemusí být všemu konec. Když si chcete posvítit do trosek při hledání lidí, udělejte to jen baterkou. Jinak taky můžete vyletět do vzduchu vy i oni, protože může unikat plyn. A dívejte se, kam šlapete a co chcete popadnout. Není to náhodou stržený drát elektrického vedení, který je pořád pod proudem?
Asi by bylo docela hloupé přežít díky radám z tohoto článku řádění živlů a pak, až se všude zase rozhostí klid, skončit takhle zbytečně, že.
