Sedmnáctiletou dívku tam koncem července srazilo auto a ona zranění po týdnu podlehla. Její rodiče však požádali soud, aby směla být z jejích vaječníků odebrána vajíčka, oplozena spermatem dárce a poté byly zárodky implantovány tetě zemřelé dívky. Teta, která je bezdětná, by dítě donosila, porodila a vychovala.
Soud s odběrem vajíček souhlasil, a tak lékaři z lékařského střediska Meir ve městě Kfar Sava několik vajíček vyňali. Jejich oplození však soud zatím nepovolil. K čemu může před vydáním svého definitivního rozhodnutí přihlížet?
Tělo na přístrojích
To napovídá debata, která na obdobné téma proběhla v minulých měsících ve Spojených státech.
Týkala se šestatřicetileté ženy, které se při dlouhém mezikontinentálním letu vytvořila v žíle nohy krevní sraženina, jež pak způsobila ucpání plicních cév, zástavu srdce a nedokrvení mozku. V Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu lékaři konstatovali, že mozková smrt bude nevyhnutelná. Pacientka vůbec nepřišla k vědomí.
Manžel a rodiče ženy požádali lékaře, aby umírající tělo udržovali na přístrojích s tím, že by se jí mohla případně odebrat vajíčka pro pozdější umělé oplození spermatem manžela. Rodina chtěla, aby po ženě, která umírala bezdětná, přece jen zůstali potomci.
Jaké by bylo přání umírající?
Lékaři z nemocnice a z Lékařské fakulty Harvardovy univerzity v Bostonu se radili s právníky i etiky. Dosud takový případ neznali.
Ve svých úvahách, které popsali v odborném časopise New England Journal of Medicine, vyšli z toho, že lékaři někdy ponechávají umírající ženu, která je už těhotná, na přístrojích, aby se jí ještě stačilo narodit dítě. K takovému postupu se sahá v situaci, kdy žena ještě při vědomí jasně vysloví přání, že chce, aby se dítě narodilo i po její smrti.
V popisovaném případě se však žena před smrtí nestačila k možnosti případného mateřství vyjádřit. A hlavně, nebyla ani těhotná.
V lékařské praxi přitom platí, že pokud pacient není při vědomí a nemůže se sám vyjádřit, dávají lékaři obvykle na názor jeho příbuzných. Předpokládají, že znají přání dané osoby, nebo je alespoň nejpřesněji odhadnou.
A rodina tvrdila, že žena by určitě chtěla, aby se z jejích vajíček narodilo dítě donošené náhradní matkou.
Nebezpečí pro dítě
Jenomže lékařská komise se s tím nespokojila. Upozornila, že žena používala antikoncepci, aby zabránila početí. O výpověď navíc požádali její gynekoložku, která uvedla, že s ní žena o potenciálním mateřství nemluvila. Komise tedy vyvodila, že žena o mateřství v době před smrtí neuvažovala.
Přání rodiny a chování umírající ženy byly tedy v rozporu. Komise se dále zaměřila na dítě, které by z odebraných vajíček mohlo vzniknout. Může se narodit zdravé a do dobrých podmínek?
Třicet šest let už není ideální biologický věk pro první těhotenství a porod. A odborníci varovali, že dřívější dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce mohlo uzrávání vajíček ve vaječnících na nějakou dobu zkomplikovat. Nebyli si jisti, jestli by byli schopni za těchto podmínek zaručit narození zdravého dítěte.
A k tomu se přidaly pochybnosti, jak by celá situace působila na emocionální vývoj dítěte, až by se dozvědělo, za jakých okolností přišlo na svět.
Nemocnice tedy nakonec přání příbuzných odmítla. Pacientka byla po dohodě s rodinou odpojena od přístrojů a brzy poté zemřela.
Odborníci nedoporučují
Stejné etické otázky se nyní objevují kolem případu v Izraeli, který se dostal dál, tady už byla vajíčka z mrtvé dívky skutečně odebrána. "Pokud rodiče prokážou, že dívka chtěla mít v budoucnu děti, nevidím jediný důvod, proč by její vajíčka nemohla být oplozena," soudí Irit Rosenblumová, právnička a zakladatelka izraelské organizace pro podporu práv rodin.
Do obecných diskusí se na medicínském serveru MedPage Today zapojili i američtí etikové, kteří vycházejí z poznatků z předchozího případu v USA. Ti už nezůstávají čistě u otázky, jestli dívka chtěla mít někdy dítě. Předpokládají, že pravděpodobně ano. Ale to jim nestačí. "Ještě podstatnější je, zda by chtěla, aby se dítě narodilo po její smrti," zdůraznila Rosamond Rhodesová, bioetička z newyorské univerzity Mount Sinai.
"Nepřipadá mi pravděpodobné, že by tak mladá dívka byla schopna posoudit mateřství po své smrti," hodnotila ve stejné diskusi Judith Daarová, profesorka práva z univerzity v kalifornském Whittier.
A ještě dál šla Laurie Zolothová, profesorka bioetiky z americké Severozápadní univerzity v Illinois: "Ve světě, kde tisíce už narozených dětí umírají hladem, je otázka, zda mají být nákladné prostředky používány k vytvoření jednoho dítěte tímto způsobem."
V této chvíli tedy odborníci mateřství mrtvé ženy nedoporučují. Jenže je-li něco technicky možné, nedá se zabránit, aby se to nestalo. V budoucnu se tedy můžeme dočkat i toho, že se dítě z mrtvé matky jednou stejně narodí.
