Ať je náš život spojen sebevíc s technologiemi, městským prostředí a zvířata známe hlavně jako domácí mazlíčky, lidský mozek pořád reaguje na zvířata tak senzitivně jako na nic jiného. Podle Ralpha Adolphse, který pracoval na výzkumu, jehož výsledky přinesl magazín Nature Neuroscience, za to mohou období lidských dějin, po něž byla rychlá reakce na zvířata pro člověka podmínkou přežití.
"Důvodů, proč je pro lidský mozek důležité rychle detekovat zvířata, je pravděpodobně víc, ale patří mezi ně též potřeba vyhnout se predátorům a chytit kořist," vysvětluje profesor psychologie, neurovědy a biologie z California Institute of Technology. To vyžaduje rychlé a pozorné reakce, a tahle schopnost zůstala do lidského mozku nesmazatelně vepsána.
Adolphs, vedoucí projektu Florian Mormann a jejich kolegové zaznamenávali, jak reagují mozky jednačtyřiceti neurologických pacientů na obrázky lidí, krajiny, věcí a zvířat. Monitoring mozkové činnosti probíhal v rámci předoperačního šetření, byl proto velmi podrobný a přesný. Zachytil i reakce individuálních neuronů.
Místo pro zvířata
Vědci uspořádali s účastníky pokusu celkem 111 sezení, na každém z nich jim ukázali na stovku obrazů. Zjistili, že neurony v pravé amygdale, mozkové struktuře, která je klíčová pro emoce, jako je radost, bolest či strach, reagují nejsilněji a nejrychleji na obrázky zvířat.
"Největší aktivitu jsme viděli, když se pacienti dívali na obraz kočky, hada nebo jiného zvířete. Byla větší než v případě obrazů budov či lidí," řekl Mormann. Zvířata přitom stimulovala mozkovou aktivitu, ať to byla roztomilá koťátka nebo nebezpeční predátoři jako žraloci či lvi. "Mozková aktivita podle všeho nebyla závislá na emocionálním obsahu zobrazených zvířat," vysvětluje Mormann.
Následné experimenty na zdravých pacientech výsledky potvrdily.
Vědci dodávají, že v reálném světě na mozek samozřejmě nepůsobí jen obraz, zvířata též slyšíme a působí i na naše další smysly. Ačkoli tato studie pracovala jen s fotografiemi, výzkumníci předpokládají, že k akci by amygdalu podobně vyprovokovaly i zvířecí hlasy.
Podle serveru ibtimes.com mají vědci za to, že zvířata byla zkrátka pro náš vývoj tak významná, že si vydobyla speciální místo v mozku, kterým je právě pravá amygdala. "Amygdala nám pomáhá detekovat, že se v naší blízkosti nachází zvíře, my tak na něj můžeme upřít pozornost, uložit si ho do paměti a v reakci na to formovat naše chování," uzavírá Adolphs.
