Celé to přitom vlastně nedává smysl. Když se zamyslíte nad tím, proč je o ni již po dlouhé dekády takový zájem, zjistíte, že je slavná proto, že se o ní pořád píše. A že se o ní píše proto… že je slavná. Vynalezla svého druhu perpetuum mobile.
S takovouto analýzou přitom nebudete daleko od pravdy. Filmový kritik a novinář Neal Gabler na to má dokonce celou teorii, říká tomu Zsa Zsa faktor: "Je to výraz nejvyšší formy celebrity. Je to pokus o to, dojít proslulosti a prestiže díky tomu, že nic neděláte."
Výstižněji shrnout celoživotní příspěvek Zsa Zsy Gaborové lidstvu nejde.
Reinkarnace madame Pompadour
Abychom však nebyli tak úplně příkří, přiznejme, že v jednom byla kráska z Maďarska, která se tam v roce 1936 stala miss a vydala se hledat štěstí do západní Evropy a posléze do Ameriky, mistryní. Uměla se pohybovat ve vysoké společnosti a uměla to s muži.
Dlouhá manželská historie1937–1941: turecký diplomat Burhan Belge 1942–1947: byznysmen Conrad Hilton 1949–1954: George Sanders 1962–1966: investiční bankéř Herbert Hutner 1966–1967: ropný magnát Joshua S. Cosden 1975–1976: designér a tvůrce panenky Barbie Jack Ryan 1976–1982: její rozvodový právník Michael O'Hara 1983 (anulováno): herec Felip de Alba 1986 dodnes: Frédéric Prinz von Anhalt |
Měla to ostatně takříkajíc v genech, stejným způsobem životem proplouvaly i její dvě půvabné sestry Eva a Magda. "Vyrostly jako kurtizány," říká novinářka a dlouholetá přítelkyně matky Gaborové Cindy Adamsová. Manžel nebo milenec byl pro Zsa Zsu jediným důkazem, díky němuž věděla, že žije.
Těch důkazů přitom potřebovala hodně, lze proto věřit, že když tvrdila, že všem svým mužům říká raději jen "miláčku", protože se v křestních jménech nevyzná, je to vtip jen z malé části. Už jen soupiska manželů vydá na samostatný blok.
Měla jich celkem devět a správně tušíte, z jakých společenských tříd se rekrutovali. Najdete mezi nimi diplomata, majitele sítě hotelů Hilton, bohatého vynálezce, ropného magnáta i investičního bankéře. A také herce, který jí pomohl k herecké "kariéře". Až na film Moulin Rouge se však o ní nemá cenu zmiňovat, nemá význam ani pro kinematografii, ani pro její vlastní život.
Pro ten jsou daleko podstatnější muži, a k nim patří i milenci. Ani ty si samozřejmě nevybírala z plebejských řad. Několik měsíců prý chodila se zakladatelem moderního tureckého státu Kemalem Ataturkem (s ním měla přijít o panenství), spala s Richardem Burtonem (prý měl v posteli rád vulgární mluvu), Seanem Connerym (měl sametovou kůži) či vyhlášeným playboyem Porfirio Rubirosou. Mnohé ctitele odmítla, například prý Johna F. Kennedyho, svému nevlastnímu synu Nickymu Hiltonovi ale podlehla. Stejně jako Franku Sinatrovi, tam to prý však bylo nedobrovolné, podle jejích slov ji znásilnil.
Netřeba pochybovat o tom, že předchozí odstavce značně objasňují, odkud ono perpetuum mobile čerpalo energii. Zsa Zsa opravdu žila život tak, jako by byla kurtizánou na dvoře Ludvíka XV.
Cynismus společenské smetánky
Nescházela jí grácie, uměla se chovat, měla sex-appeal a její obchodní známkou byly šaty bez ramínek a roztomilá angličtina s exotickým přízvukem. A stejně jako musely dvorní dámy na dvoře francouzského krále ovládat umění konverzace, pyšnila se i ona hbitým jazykem.
A co víc potěší novináře z bulvárních rubrik než provokativní bonmoty? Zsa Zsa Gaborová jich vypouštěla celé salvy bez mrknutí oka. Byly cynické a docela pravdivě popisovaly svět smetánky, v němž se pohybovala. "George mě velmi miluje, musí, protože čtvrtý rozvod by ho zruinoval." "Toužím po muži laskavém a chápavém, je to snad příliš, chtít milionáře?"
A dál: "Kolik jsem měla manželů? Myslíte kromě toho svého?" "Jsem dobrá hospodyňka. Pokaždé, když opouštím muže, si nechám jeho dům a starám se o něj." "Rozvést se jen proto, že se už nemilujete, je skoro tak hloupé jako vzít se jen proto, že se milujete." "Žádného muže jsem nenáviděla natolik, abych mu vrátila diamanty."
Žena, která předběhla Paris Hiltonovou
Umění okouzlit muže a využít jich a dar nečekat od života víc než šperky, večírky a peníze byla výbava, s níž si vystačila. Otevřela jí cestu na jachty dominikánského diktátora generála Rafaela Trujilla, mejdany multimilionáře Hala Hayse, od něhož dostala dvaadvacetikarátový diamant za 250 tisíc dolarů, i na večeře se zmíněným Johnem F. Kennedym.
Sestry Gaborovy: Zsa Zsa, Eva a Magda. V dobovém tisku se o nich psalo jako o lovkyních diamantů.
Vedla život rozmařilé, namyšlené paničky, jehož průsečík s realitou normální společnosti se rovnal nule. To Zsa Zsa Gaborová "vymyslela" model s názvem Paris Hiltonová. Ve svém archivu má dlouhý seznam skandálů, bezdůvodných výbuchů vzteku i sebestředných scén.
Jednou odmítla vystoupit v televizní show, protože se jí nedostalo vyžadovaného servisu, jindy zpohlavkovala hotelového sluhu. V Lisabonu ztropila v hotelu hysterickou scénu a odmítla zaplatit pobyt, aby kvůli tomu byla vzápětí vyvedena z letadla. V Londýně v roce 1968 na tiskové konferenci jen tak tvrdila, že jí kdosi usiluje o život. Když v roce 1989 dopravní policista v Beverly Hills zjistil, že nemá platný řidičský průkaz a ve svém bílém voze rolls-roycu má otevřenou lahev bourbonu, dvaasedmdesátiletá Gaborová jej zfackovala a rozšlapala mu brýle. Ta represe mi připomněla nacistické Německo, postěžovala si pak novinářům.
A jako top celebrita může nabídnout i rodinné aféry. Ukradla mi dva miliony dolarů, obvinila svou jedinou dceru Francescu Hiltonovou. Ta se na druhou stranu přetahuje s matčiným manželem Frédéricem von Anhaltem o to, kdo přinutil Zsa Zsu změnit poslední vůli a který z testamentů je vlastně platný.
Ti lidé nejsou z tohoto světa
Nad dřívějšími výstřelky blondýnky se snad dalo mávnout rukou jako nad bezduchou extravagancí bohaté paničky, která zkrátka nepochopila, proč chodí po Zemi. Jak jí však táhne na stovku, dostávají věci, které se kolem ní dějí, takřka mimozemský rozměr.
Zdravotní péče stojí manžele tolik, že musejí prodat své sídlo Bel Air. Beztak je spíše stínem minulosti než honosnou ozdobou, jakou bylo dřív.
Od roku 2002, kdy se stala obětí autonehody a zůstala upoutaná na vozíčku, se její zdravotní stav jen zhoršuje. Měla silnou mrtvici, zlomila si kyčel, museli jí amputovat nohu. Poslední dva roky pobývala víc v nemocnici než doma, několikrát už byla téměř na odchodu ze světa.
V jejich vile Bel Air však panuje surreálné bezčasí. Všichni dělají, jako by hodiny přestaly tikat a z diáře se přestaly odpočítávat dny. Loni na jaře ohlásil manžel Frédéric von Anhalt, že chce v té době čtyřiadevadesátileté Zsa Zse dopřát dítě, aby si ještě užila mateřství: jím oplodněné její vajíčko prý donosí jiná žena.
Na podzim na oslavu pětadvacátého výročí jejich svatby zaplatil 68 tisíc dolarů za billboard na Sunset Boullevard a uspořádal doma hollywoodskou party. "Miluje šoubyznys," řekl za svou ženu, která vše sledovala bez hnutí, ležící v posteli. A pomlčel o tom, že nejen výdaje za zdravotní péči rodinnou kasu vybrakovaly tak, že musí odprodávat její osobní věci i samotný dům Bel Air. Zvykem high society je přece zachovávat pokerovou tvář a vyhazovat teatrálně peníze dál.
Dcera Francesca pochybuje o tom, že matka ví, co se s ní děje, a podezírá jejího o víc než třicet let mladšího manžela, že ji vlastně vězní. Faktem, je, že jako jedna z mála novinářů se se Zsa Zsou Gaborovou setkala v roce 2007 redaktorka magazínu Vanity Fair. Někdejší sexy ikona ležela nepohnutě na posteli, obličej pod silnou vrstvou make-upu. Věnovala redaktorce asi tři věty, než rozhovor ukončila, vyhnala ji a nechala se přemístit na vozíček a odvézt. "Vypadala jako panenka ze starožitnictví, její úsměv byl tak strojený, že se zdálo, že když svaly přece jen pohne, obličej se jí rozpadne," napsala redaktorka.
Představení plné přetvářky se zřejmě dohraje do konce. "Moje žena vždy snila o tom, že bude její krása nesmrtelná," říká Frédéric von Anhalt. Proto plánuje její tělo po smrti mumifikovat a vystavit. Už kvůli tomu kontaktoval německého anatoma Gunthera von Hagena, autora výstavy Těla – Bodies.
