Jako malá chtěla být psycholožkou, pak ale dostala foťák. Nejprve obyčejný digitál, poté kompakt. Nejdřív fotila sama sebe, potom kamarádky, pak známé a nakonec i cizí lidi. "Fotila jsem téměř všechno, lidi, produktové fotky, byla jsem fotografkou baseballového týmu. Poslední tři roky ale fotím jenom lidi," říká.
Proč zrovna lidi?
Věci mě nebaví, mám radši nahou holku v trávě. Ani krajiny nejsou pro mě, jsem netrpělivý člověk, neumím čekat na správnou chvíli.
Podle čeho si zakázky vybíráte?
Už si nevybírám. Mám toho tolik, že nemám čas si vybírat. Nejvíc chtějí fotit holky, do booku, pro přítele, na castingy, starší ženy si ke mně chodí zvedat sebevědomí. Lidem v okolí často přijde divné, že ve svých letech fotím akty žen. Já na tom ale nic divného nevidím.
Jde z každého udělat na fotce krásný člověk?
Z každého člověka se dá něco dostat, neexistuje, že by někdo nebyl fotogenický, jen se sám sobě nelíbí. Jinak je to otázka photoshopu, já ho ale moc nepoužívám.
Co byste nikdy nefotila?
Dřív jsem si říkala, že bych nefotila svatby… a už je to tady, příští víkend jdu fotit svou první. Dobrovolně bych nefotila děti, jsem nervák.
PODÍVEJTE SE NA GALERII SOUTĚŽNÍCH FOTEK SEŘAZENÝCH PODLE KONEČNÉHO POŘADÍ
Focení vás uživí?
Ano. Je to příjemné měsíční kapesné.
Co se vám na ženě líbí nejvíc?
Každá ženská má něco jiného, některá velká prsa, jiná krásné oči, další vlasy nebo výraz.
Momentky na ulici v archivu nemá. "Většinou se totiž vozím autem," směje se.
Fotí od svých jedenácti let.
Jste při focení diktátorka?
Prý jsem zlá, hodně křičím. Ale když fotím zakázky, jsem hodná, ve všem vyhovím. Pokud fotím svoje holky, jsem víc přísná.
Máte ráda uhlazené fotky, nebo radši trochu provokace?
Tak i tak. Ostatně, udělat se dá i uhlazená provokace.
V šestnácti si sama vyděláváte, fotíte akty. Cítíte se být oproti svým vrstevníkům jiná?
Ne, jsem jen víc upracovaná, nemám na kamarády tolik času. Hodně to pročistilo moje okolí, spousta lidí mi vyčítá, že si s nimi ani nestíhám zajít na kafe. Hodně lidí si myslelo, že s dobrým foťákem jde všechno samo, že jsem se o nic nezasloužila. Měli za to, že jsem namyšlená.
S tímhle snímkem vyhrála Natálie Lehmanová soutěž Glamour foto 2012. Dostala nejvíc hlasů od čtenářů.
Jaké máte ambice?
Chci fotit do módních časopisů. Chtěla bych, aby kolem mě běhali asistenti, aby mi nosili kafe. (smích)
Nabízíte fotky časopisům?
Teď jsem to zkoušela, oslovila jsem hlavně magazíny ze zahraničí. Odpověděly mi kladně, ale chtěly fotit reportáže. To není nic pro mě. Jeden projekt však vyšel, zatím si ale nechám podrobnosti pro sebe.
Jaký to byl pocit, když jste zjistila, že jste vyhrála Glamour foto 2012?
Měla jsem radost, to se nepoštěstí každý den. Porazila jsem spoustu chlapů, možná profíků. O to mi celou dobu jde. Dřív jsem svoje fotky vystavovala a nechávala je hodnotit od ostatních fotografů. Nikdy mi nevěřili, že je to moje práce, říkali, že prý mám ve svém věku málo zkušeností. Teď všem můžu ukázat, že na věku nezáleží.
Chcete studovat fotografii?
Ne, podle mě je to ta nejhorší volba. Mohla bych vystudovat fotografickou školu, jenže co pak, kdybych se v oboru nechytla, co se mnou potom? Studuju grafický design. Nutí mě tam ale hodně kreslit, to mě nebaví.
Co děláte, když nefotíte?
Zumbu. Ta mě hodně baví, jsem instruktorkou. Občas zajdu na jógu. Dřív jsem hodně tancovala, hrála jsem softball, chodila do posilovny. Hodně času mi dnes zabere i škola.
Další fotografie Natálie Lehmanové najdete na webu natalielehman.co.uk
