Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

H. G. Wells: vizionář, co rozuměl víc budoucnosti než přítomnosti

Byl jedním ze zakladatelů sci-fi, jeho vize však nebyly jen literární. Měly i politickou podobu a velmi rozpornou. Herbert George Wells byl humanista, který podporoval jatka první světové války, a kazatel velkých myšlenek, s nimiž nemohl nikdo nesouhlasit, ale které zároveň nemohl nikdo poslechnout.

Děje svých románů Wells zasazoval často do budoucnosti, mnohdy se však jimi vyjadřoval ke své současnosti. Zemřel před šestašedesáti lety. | foto: Profimedia.cz

Nejen pro své fanoušky je však dnes především mistrem sci-fi, jedním ze svaté trojice Jules Verne, Hugo Gernsbacher a H. G. Welles. Nutno přitom říci, že ač jej první jmenovaný nesnášel a považoval za pouhého snílka, splnilo se Wellsovi mnohem víc předpovědí než jeho francouzskému kritikovi. O tom ale až později.

Mozek nastartovala zlomená noha

Začít totiž musíme v roce 1866, kdy se Bertie, jak mu jako malému říkali, narodil do rodiny volnomyšlenkáře a protestantky. Strasti zchudlé domácnosti opomiňme, zastavme se ale u roku 1874. Tehdy si Bertie zlomil nohu. Naštěstí. Mělo to totiž pro jeho vývoj, jak sám tvrdí, závažné důsledky.

Pakliže Wells ve své autobiografii několikrát zdůrazňuje, že jeho život je příběhem rozvoje jeho mozku, začala ona story právě tehdy. Vlastně náhodou, dodával sám spisovatel a vizionář, protože nebýt toho, že jej zranění připoutalo na lůžko, by možná nepodstoupil svůj velký čtenářský maraton. Otec mu totiž nosil tuny knížek z místní půjčovny a Bertie hltal jednu za druhou.

Tehdy objevil krásu fantazie, půvab hledání a vymýšlení si jiných, roztodivných světů, ale nejen to. Hodiny strávené četbou a hloubáním v něm též probudily touhu psát a možná mu daly už v chlapeckých letech pocit, že je dál než ostatní.

Dlouho to tak ale vůbec nevypadalo, šlo to s ním od desíti k pěti. Absolvoval mizernou obchodní akademii, chvíli pracoval jako pomocný učitel, pak ale skončil v učení na drogistu, aby posléze nastoupil jako učeň do obchodu se suknem. Tyhle roky byly těmi nejtěžšími, které Wellse potkaly: jak právě s ním, který plane pro budoucnost, může svět zacházet jako s ostatními? Tenkrát někdy přicházela na svět jeho radikalita intelektuála.

Pravda, tehdy jím ještě nebyl. To se však mělo brzy změnit, i když další díl jeho studijního a pracovního kolečka byl také pěkně krkolomný. Ano, dodělal si gymnázium, poctivě se věnoval latině i přírodním vědám a nastoupil na vyšší vzdělávání, nakonec ho ale nedokončil. Poté se živil jako učitel, jenže tečku za touhle profesí udělala tuberkulóza.

Muž, který viděl do budoucnosti

Láska k příběhům a fantazii se v mozku chlapce se zlomenou nohou neusadila nadarmo. Již během studií se Wells živí jako novinář, píše recenze, vědecké texty a humorné črty. Že má na víc, dokazuje svým prvním bestsellerem Tušení v roce 1891, v němž dává čtenářům nahlédnout do budoucnosti. Po něm se pro něj stává psaní alfou a omegou a věnuje se mu se vší pílí, až do své smrti v roce 1946 vydává více než jednu knihu za rok.

Wellsovu Válku světů uvedl Orson Welles v rozhlasu ve zpracování, které rozpoutalo v Americe paniku. Lidé věřili, že Zemi skutečně napadli mimozemšťané.

Nepíše zdaleka jen sci-fi, i když tenhle žánr jej proslavil a Wells v něm prokázal dobrou mušku. Mezi předpovědi, které mu vyšly, patří například nukleární zbraně (píše o nich v díle Osvobozený svět z roku 1914), biologická válka a laser (Válka světů, 1898), přistání na Měsíci (První lidé na Měsíci, 1901), tank (Obrněnci, 1903), bezdrátový přenos pohyblivého obrazu (Křišťálové vejce, 1897), objev strategického radioaktivního materiálu (Tono-Bungay a Osvobozený svět, 1909 a 1941), genetické inženýrství (Ostrov doktora Moreaua, 1896) či druhá světová válka (Věci budoucí). Další Wellsovy fantazie se bohužel (cestování časem) či bohudík (meziplanetární války) zatím neuskutečnily.

Nikdy jsem nebyl velký milovník, ale…

Jeho akční rádius byl ale mnohem pestřejší, nepsal jen sci-fi, je autorem mnoha sociálně kritických děl nebo třeba humorných příležitostných kresbiček. Říkal jim "picshua" a žertovným způsobem se jimi vyjadřoval k partnerskému životu se svou druhou manželkou Amy "Jane" Catherine Robbinsovou.

Pilný byl mimochodem i na milostném poli (zřejmě v souladu se svou vizí, že budoucnost rozvolní vztahy a přinese víc sexu). První žena jej opustila právě kvůli Jane, kterou přistihla s Wellsem in flagranti. Ani Jane však ve Wellsovi nenalezla ctitele věrnosti.

Mezi jeho další milenky patřila spisovatelka Amber Reevesová, feministka Rebecca Westová, bojovnice za antikoncepci Margaret Sangerová, spisovatelka Elizabeth von Arnimová, novinářka Odette Keunová či Moura Budbergová, ex-milenka Maxima Gorkého a pravděpodobně dvojitá agentka Velké Británie a Sovětského svazu. (Dostalo se jí přezdívky "ruská Mata Hari" a jeden z informátorů britské MI5 jí vzdal svérázný hold: "Dokáže pít v neuvěřitelném množství, hlavně gin.")

Sám Wells komentoval svůj pestrý život milovníka s nejvyšší skromností: "Nikdy jsem nebyl velký milovník, nicméně několik žen jsem miloval opravdu hluboce."

Intelektuálové, svět musí patřit nám

I když se však Wellsovi začalo již v devadesátých letech devatenáctého století dařit (Stal se intelektuálem!), svět jej pořád trápil. Nebylo divu, tehdejší Anglie si totiž pokrokových intelektuálů příliš nevážila.

Wells si toho byl velmi dobře vědom a nešlo jen o to, že jeho provokativní varování před experimenty s lidmi Ostrov doktora Moreaua kritika úzkoprse odsoudila jako odporné dílo. Jako stoupenec vývoje, vědy a techniky nesl s nelibostí, že vědomosti, jichž lidstvo dosáhlo, nemohou kvůli svěrací kazajce zastaralých norem a morálky i kvůli osobní hamižnosti elity udělat svět humánnější, spravedlivější a mírumilovnější.

To ho přivedlo na krátkou dobu k fabiáncům, kteří chtěli kapitalismus změnit vzděláváním a reformami, a k socialismu. Na stranu Marxe, proletariátu a třídního boje se ale nikdy nepřidal. Jeho cílem bylo, aby svět akceptoval roli intelektuála a aby se elitou a tahounem moderní doby stali lidé jako on, kapitáni vědy a kultury, organizátoři průmyslové výroby, inženýři a technická inteligence.

A pak přišel se svou velkou myšlenkou. Nastala doba na založení Světového státu, který zničí nacionalistické půtky, otevře dveře aplikaci vědy, zavede plánování a efektivitu, hlásal.

Pořád ta stejná deska

Mnozí s ním souhlasili, ostatně, pomalý a zaprášený starý svět, který pořád nesl mateřské znaménko aristokracie, skutečně neumožňoval naplnění ambicí mnoha lidem ze střední třídy a inteligence. Jenže… nezdálo se, že Wellsova vize může být něčím více než jen vizí jednoho vlivného intelektuála.

Podstatnou část svého života věnoval propagaci nápravy světa prostřednictvím vědy a rozumu.

Wells totiž jako by nežil v reálném světě plném zištných zájmů, válečného štvaní, soubojů mezi bohatými a chudými, nepokrytecké brutality. Apeloval na svět, jemuž příliš nerozuměl. Na jedné straně velebil humanismus, na druhé šturmoval do první světové války, v níž byli vojáci jen potravou pro děla, za nimiž stály mocenské zájmy. Jeho propagaci eugeniky přejděme vysvětlením, že v koloniální Anglii to nebylo nic nevídaného, myšlenku eugeniky (nauka o zlepšování dědičného základu a vývoje - pozn. red.) podporovala i Virginia Woolfová. T. S. Eliot či G. B. Shaw.

Na jedné straně hlásal svobodu, ale po setkání se Stalinem prohlásil, že nikdy nepotkal muže spravedlivějšího, upřímnějšího a čestnějšího. Mimochodem, konec jejich rozhovoru se Stalinovi opravdu povedl. Když se jej Wells ptal, zda jsou v Sovětském svazu připraveni na svobodu vyjadřování, dokonce i opozičních názorů, Stalin lakonicky odtušil: "My bolševici tomu říkáme sebekritika. Je u nás široce využívána."

Velkolepý projekt na záchranu lidstva skrze Světový stát se ve Welsově hlavě zrodil na začátku dvacátého století a od té doby na něm neústupně trval jako na léku na všechny světové neduhy. Psal o něm traktáty, přednášel, navštěvoval politiky. A tak pořád dokola, s neochvějnou vírou, že se jeho projekt realizuje.

"Zpívá tentýž gospel, který kázal bez přerušení po posledních čtyřicet let," nešetřil na Wellsovu adresu sarkasmem George Orwell, "vždy s rozezleným údivem, že lidské bytosti nedokázaly pochopit něco tak samozřejmého."

Druhá světová válka a zejména shození atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki Wellse zlomily. Svou frustraci lidstvem si vizionář ventiloval jak při psaní, tak při nejrůznějších malicherných půtkách se sousedy či kritiky. Neskrýval, že je nerozumným lidstvem znechucen. Jednou prohlásil, že na jeho hrobě má být nápis: "Já vám to říkal, vy zatracení blázni!"

Dobře by se tam ale vyjímala i parafráze jednoho Orwellova citátu: "Wells byl příliš rozumný a příčetný na to, aby mohl rozumět modernímu světu."

Autoři: ,
  • Nejčtenější

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

30. dubna 2024

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin....

Sex s roboty. Studie odhalila, koho láká a proč. Patříte mezi zájemce?

29. dubna 2024

Zajímají se o sex s roboty spíše lidé, kteří straní svobodomyslnému přístupu k sexu? Jaký vztah k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Česko jako velmoc MHD. Kde se ve světě svezete českými dopravními prostředky

28. dubna 2024

Premium České tramvaje lze spatřit třeba v Turecku, Itálii, Číně nebo Finsku. Po celé Evropě, v Rusku, v...

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Československo v roce 1924: zlatá éra i zrod zla. V čem se podobá dnešku

27. dubna 2024

Premium Rok 1924. Svět už se vzpamatoval z šílené války a nastávala zlatá léta umění, zábavy a zdánlivé...

Dávali jí dva roky života. Místo toho stará paní přejela Ameriku na koni

2. května 2024

Premium Byla to asi nejvelkolepější koňská jízda Amerikou. Paní Annie přitom po třiašedesát let svého...

Uspěl navzdory Tourettově syndromu. Když s tiky bojujete, jsou pak horší, líčí

1. května 2024

Premium Narodil se s Tourettovým syndromem, nepříjemnou neurologickou poruchou. „Děláte zakázané věci, aniž...

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Škrtiči a no-go zóny v Londýně. Fake news pomohly v 19. století represi

1. května 2024

Premium Reformy trestního zákoníku mohly v devatenáctém století učinit Spojené království liberálnějším....

Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit

Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...

Do Bolívie jsem odešla kvůli smrti rodičů, přiznala sestra Romana Vojtka

Mladší sestra herce Romana Vojtka (52) Edita Vojtková (49) je módní návrhářkou a žije v Bolívii. Do zahraničí odešla...