Na mobilní telefon fotíte už skoro pět let. Jak vás napadlo se do toho pustit takhle seriózně?
Děda mi tenkrát koupil lepší telefon s foťákem, tak jsem začala. Byla jsem fascinovaná přírodou a oblohou, a to hlavně na Šumavě. Před tím jsem nikdy nefotila.
Jaké telefony vám od té doby prošlo rukama?
Sony Ericsson, různé Samsungy, teď mám Galaxy S III a jsem z něj opravdu nadšená.
Nepřijde vám, že se na to dá nahlížet i jako na devalvaci fotografického řemesla?
Asi to některé fotografy i štve. Ale i na mobil se dají udělat dobré fotky s nápadem.
Už vám nějaká fotografie vydělala peníze?
To ne, jednou bych asi byla ráda, ale není to pro mě priorita. Hlavně mě těší, že to někdo pochválí, že řekne: "Tohle že je focené mobilem? Bomba."
Hrajete si s nastavením dlouho, než zmáčknete spoušť?
Myslím, že to především vidím svýma očima, že se mi daří zachytit moment, který tam třeba někdo jiný nevidí. Pokud je čas, s nastavením si docela hraju, ale někdy se musí zmáčknout rychle, a to pak použiju různé programy, co mám v telefonu. Snažím se nejdříve si fotografii představit, jak bude vypadat, a podle toho ji udělat. Ale jak říkám, ne vždy na to je čas. Mimo už přednastavených filtrů se snažím vše nastavit ručně.
Jde podle vás na telefon vyfotit cokoliv?
Myslím, že téměř všechno. Umí toho opravdu hodně.
Jaké používáte programy?
Popravdě? Jen ty, které jsou zadarmo. Zkoušela jsem i nějaké placené, ale takový rozdíl to zase není.
Nechystáte si pořídit i velký fotoaparát?
Zatím ne. Mobil má výhod v tom, že ho mám stále u sebe. A navíc, já mobilem fotím prostě opravdu ráda.
Které své fotky si ceníte nejvíc?
Té s názvem Brána. Je to náhodná fotka, která vznikla na autobusové zastávce. Mám ji ráda, protože v ní každý vidí něco jiného. Tohle je to kouzlo okamžiku, kdy se vše propojí. Ve fotkách, které fotím, jsem já. Také se musí líbit především mně, jestli i někomu dalšímu, je to super. Ale vlastně je mi celkem jedno, kdo na ně, co říká.
Michaela Ushee, třiadvacetiletá fotografka, která přiměla Adolfa Ziku, aby změnil postoj k focení na mobilní telefon, se živí jako finanční poradkyně.
Pochvalné reakce na ně ale máte, jedna přišla dokonce i od předního českého fotografa. Některé fotky jste nahrála na stránky Week of Life (projekt, v němž amatérští fotografové zaznamenávají svůj život) a skončilo to setkáním s Adolfem Zikou.
Ozval se mi s tím, že se mu to moc líbí. Já nejdříve myslela, že je to nějaká legrace. Ukázala jsem mu potom svoje další fotky - a to mi zase nevěřil on, že je to celé focené na telefon. Musela jsem mu osobně ukázat, jak to dělám. Testem jsem prošla, takže paráda.
Poradil vám něco?
Jelikož bych chtěla začít víc fotit lidi, bavili jsme se o úhlech focení. Já si, popravdě řečeno, na všechno přicházím sama a ráda si věci dělám po svém. Ale dobrou radou nepohrdnu, to zase ne.
Fotíte, přírodu, lidi, nelákalo by vás zkusit fotit akty?
Docela jo. Ale ne holky, chci kluky. Musím však najít pár šílenců, co do toho půjdou. Nechtěla bych ale žádné nagelované modely, ale prostě normální chlapy.
A co se naopak nechat takhle vyfotit sama?
Ráda překračuju určité hranice, ale musí to mít samozřejmě nějakou, pro mě snesitelnou formu. Nesmí to být přisprostlé, oplzlé a vulgární, ale umělecké. Stát někomu modelem by pro mě byla pocta. Někomu, kdo dělá podle mého krásné fotky.
Adolf Zika: Překvapila měDlouhou dobu jsem se považoval za osobu, která nikdy nepustí přes svůj práh fotoaparát v mobilním telefonu. Bylo to pro mě něco, o čem bych se nezačal bavit ani v baru s přáteli, ani na nedělním pikniku s rodinou. Ale doba jde neúprosně dopředu a i ostrý kámen se nakonec omele neustálým proudem vody, jak praví jedno japonské přísloví. Ať chceme či ne, fotoaparáty v mobilních telefonech jsou tady, všudypřítomné a je třeba je brát vážně. A že je to fakt, dokazuje i mladá fotografka Michaela Ushee. Když jsem její fotky viděl poprvé na WeekOfLife.cz, měl jsem podezření, že se jedná o kombinaci fotografií z mobilu a ze zrcadlovky. Proto jsem se s ní pro jistotu potkal osobně a připravil na ni takový malý chyták. Dal jsem jí asi patnáct minut na to, aby v mé kanceláři nafotila bez jediné pomůcky tři umělecké fotografie pomocí svého mobilu, zatímco já jsem si na terase vyřizoval telefony a tajně ji přitom pozoroval skrze skleněné tabule. Už podle toho, jak byla sebejistá, mi bylo jasné, že její fotografie budou asi opravdu výtvorem její představivosti spojené s možnostmi mobilního fotoaparátu. Test dopadl na jedničku, Michaela Ushee obstála. A vy máte nyní možnost fotografie z mobilu posoudit. Tvorba Michaely Ushee bude jistě pokračovat, z lehce impresionisticky naivních obrázků postoupí někam dál. Kam, to ví zatím jen ona, my se můžeme jen těšit. V každém případě, pokud vydrží být svému mobilnímu příteli věrná, mohl by se z toho stát styl, umělecký novotvar. To by pak znamenalo, že se něco zrodilo – a to je pro fotografii jako obor vždycky dobře. Neboť konkurence generuje v konečném důsledku kvalitu. |
Fotíte mobilem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 30. prosince 2012. Anketa je uzavřena.
