Dobrý den,
s přítelkyní jsem se poznal někdy asi před pěti lety. Jako mladý student jsem si našel brigádu. V době, kdy jsem si jí všiml, měla před povýšením a byla velmi přísná šéfová, tudíž jsme si vůbec nesedli. Když ovšem uplynul nějaký ten měsíc, začali jsme flirtovat, až jsme se jednoho večera sblížili víc. Ona to chtěla hned ukončit, měla přítele a nechtěla vše ztratit kvůli pobláznění s mladíkem, jako jsem byl já. Jenže to nešlo. Bylo to chvíli nahoru, chvíli dolů, ale ustáli jsme to, ona přítele opustila a naše zamilovanost mohla propuknout naplno.
V té zamilovanosti jsme však nejspíš udělali chybu a brzo (do půl roku) si našli společný byt. Ovšem má naprostá nezkušenost se společným soužitím vedla k tomu, že přítelkyně mě ani ne měsíc po nastěhování opustila. Oba jsme se vrátili k rodičům. Já jsem se s rozchodem nedokázal smířit a skončil jsem na nějakou dobu v péči psychologů.
Po půl roce jsme k sobě opět našli cestu a uvědomili si, že se stále milujeme. Během onoho půl roku jsem na ni nepřestal myslet a trápil se. Ona se vrátila k bývalému příteli, jehož ovšem záhy opustila a byla krátce s někým jiným (říkejme mu neznámý). Nevím, jestli nás zpět oboustranně dovedla láska, nebo to, že pan neznámý odjel do zahraničí. To byl rok 2009.
Od té doby jsme byli spolu, byť vztah byl celou dobu pravá Itálie a rozchody a hádky byly celkem pravidelné. Na jaře 2011 jsme začali znovu uvažovat o společném bydlení, a protože jsem měl možnost nastěhovat se do bytu, který jsem dostal od rodiny, vzali jsme si společně vyšší hypotéku na jeho opravu.
V době, kdy se řešila hypotéka, jsem bohužel podlehl pokušení a zapletl se s kolegyní v práci. Měl jsem výčitky a byl jsem zmatený, tak jsem se přítelkyni přiznal a chtěl se dokonce rozejít. Ona se rozejít nechtěla a já slíbil, že to ukončím. Jenže to jsem ještě nějakou dobu nedokázal a přítelkyni jsem lhal. Nutno říct, že šlo o déle trvající flirt, s kolegyní jsem se nevyspal. Na podzim téhož roku jsem práci opustil. Cítil jsem úlevu, tenhle románek bohužel přítelkyně nikdy nepřešla a často mi připomínala, jak moc jsem jí tím ublížil. Já to vždy srovnával s jejím vztahem s panem neznámým, s nímž jsem se srovnával velmi těžko.
V prosinci roku 2011 jsme začali bydlet spolu, ale ve vzduchu byl stále můj flirt s kolegyní. Byl to jeden z argumentů při každé hádce. S každým připomenutím minulosti ve mně rostla zlost a nechuť se o tom bavit. Byl jsem na to vyloženě alergický a už jsem to řešit nechtěl. Žili jsme v italském vztahu do srpna roku 2012. Problémů přibývalo. Vždy jsme to nějak ustáli, bohužel jednoho večera došlo při hádce k ničení interiéru bytu a já se neudržel a přítelkyni uhodil. Toho dne se odstěhovala.
Asi měsíc po rozchodu pracovaly emoce, hádky kvůli hypotéce, schválnosti. Když jsme se viděli osobně a mluvili spolu, cítili jsme oba, že je nám spolu pořád fajn a že city tam pořád jsou. Dokonce jsme si to přiznali. Na straně přítelkyně ale bohužel asi vítězila hlava nad srdíčkem. Teď je již situace klidnější, nicméně přítelkyně přestala komunikovat a nic o sobě nevíme. Já ji pořád miluju a moc bych ji chtěl zpět.
Co mám dělat, mám ji zkusit oslovit? A je lepší ji navštívit, než zkoušet komunikaci po SMS či e-mailu? Díky moc za váš názor.
Tomáš
Tomáši,
děkujeme vám za dopis a vyčerpávající vylíčení průběhu vašeho skutečně bouřlivého vztahu. Chápu, že porozchodové období je pro vás velmi obtížné tím spíše, že za sebou máte skutečně dlouhý vztah. Právě proto bych vám však doporučovala s pokusy o jeho znovuobnovení počkat.
Podle vašeho líčení se zdá, že bezproblémové a idylické období vašeho pětiletého vztahu trvalo přibližně půl roku a ve zbylém čase se nabalovaly a hromadily problémy a konflikty. Rozumím tomu, že se vám po přítelkyni stýská a že i přes bouřlivý rozchod k sobě neustále něco cítíte. Popsal jste však ve vašem vztahu takovou řadu problémů, že by bylo jistě účelné nějakou dobu s usmiřovacími pokusy vyčkat a ujasnit si, zda se ve vašem případě skutečně jedná o lásku a city, nebo šlo spíše o momentální stesk a jakousi setrvačnost.
PoradnaSvé otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz, zodpoví je psycholožka Bára. |
Snažte se najít si nové zájmy, obnovit kontakty s přáteli a zkrátka si najít aktivity, které vám dovolí se od své bývalé přítelkyně myšlenkami odpoutat. Po nějakém čase, až budete cítit, že hlavní nápor emocí již opadl, se pokuste nahlédnout na své city objektivně a s odstupem. Jestliže i poté shledáte, že svou bývalou stále milujete a stál byste o obnovení vztahu, můžete se ji pokusit kontaktovat.
Nikdo vám samozřejmě nemůže zaručit, že bude vaše pokusy opětovat (nebo že v té době už nebude mít jiného partnera), ale i ona bude mít možnost pohlédnout na váš vztah s odstupem a bez emocí spojených s dramatickým rozchodem. Pokud oba dospějete k názoru, že byste svému vztahu dali rádi ještě jednu šanci, bude určitě nutné, abyste začali řešit všechny problémy, které se v jeho průběhu nahromadily.
Především si musíte být oba jisti, že zvládnete udělat pomyslnou tlustou čáru za vaším dlouhodobým flirtem (o vztahu vaší přítelkyně s "neznámým" se nezmiňuji, protože, jak jsem pochopila, ho navázala v době, kdy jste se rozešli, a tudíž ji k vám nepojily žádné závazky) a nevracet se k němu ani v hádkách. Jestliže si vaše partnerka není jista, že vám dokáže vaše pochybení odpustit, dlouhodobé fungování vztahu není příliš pravděpodobné.
Velmi závažné je také fyzické násilí, kterého jste se, byť v afektu, na přítelkyni dopustil. Zřejmě není potřeba zdůrazňovat, že pokud se vám vaše přítelkyně rozhodne odpustit a pokračovat ve vztahu s vámi, tento incident musí zůstat ojedinělým a nesmí se již nikdy opakovat.
S vaší bouřlivou vztahovou minulostí a řadou problémů, kterou jste popsal, bude zapotřebí, abyste oba dva vašemu vztahu věnovali velké úsilí a energii, pokud má mít do budoucna naději. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
