Velmi dlouho se předpokládalo, že ženám tikají biologické hodiny, zatímco muži mohou plodit klidně do devadesáti let (pokud toho jsou fyzicky schopni) a žádná omezení u nich neexistují. Výzkumy z posledních let však tuto teorii zpochybňují a odborníci zjišťují, že s neomezenou mužskou plodností to není zdaleka tak slavné, jak se původně zdálo. S postupujícím věkem totiž klesají reprodukční šance nejen u žen, ale i u mužů.
Přitom obě pohlaví početí prvního dítěte odkládají na stále pozdější věk. Například podle údajů odborného serveru WebMD v sedmdesátých letech představovali otcové starší pětatřiceti let pouhých patnáct procent ze všech otců. V současné době už je jich o deset procent víc. Významný nárůst představují také otcové ve věkové skupině padesát až čtyřiapadesát let.
Podle NY Times tkví hlavní problém v tom, že ženy zkrátka kvůli menopauze nemohou plodit děti neomezenou dobu a tuto skutečnost respektují. Oproti tomu muži fyzická omezení nemají, protože spermie se tvoří i v pozdním věku, proto mají muži často pocit, že jejich plodnost je bez hranic. Podle odborníků však většinou neberou v úvahu fakt, že kvalita spermií s postupujícím věkem klesá a přibývá pravděpodobnost abnormalit.
Podle studie z roku 2011 je totiž mnohem podstatnější kvalita spermií než jejich počet. Vědci také zjistili, že u mužů ve věku od jednačtyřiceti do pětačtyřiceti let klesá každý rok pravděpodobnost úspěšného početí o sedm procent. Hlavními příčinami snižující se kvality spermií je především přemíra stresu, špatné stravování a poškození vnějšími faktory, jako je například znečištěné životní prostředí.
Autismus versus délka života
Mezi rizika, která s sebou nese odkládané otcovství, WebMD uvádí například Downův syndrom. Jeho pravděpodobnost významně stoupá, pokud jsou oba rodiče starší pětatřiceti let.
V roce 2012 byly zase zveřejněny výsledky výzkumu, který dává do souvislosti věk otců s rizikem autismu a schizofrenie u dětí. Věk matky z tohoto hlediska rizikový není. Podle závěrů výzkumu má průměrné dítě dvacetiletého otce pětadvacet genetických mutací, zatímco dítě čtyřicetiletého otce už jich má pětašedesát.
Zdá se, že k jedinému argumentu pro odložení otcovství na pozdější věk dospěli v roce 2012 američtí vědci. Ti zjistili, že děti narozené starším otcům se dožívají vyššího věku. Údajně za to vděčí delším telomerám, které se nacházejí na koncích chromozomů a chrání je před poškozením. Čím více mužů z jedné rodové linie své otcovství odloží na pozdější věk, tím větší je prý efekt dlouhověkosti u dětí.
