Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Spisovatel Chandler stvořil detektiva Marlowa a podlehl alkoholu

Dlouho žil jen s matkou, poté s dámou, která byla o osmnáct let starší. Psal básně, výborně studoval jazyky, účetnictví, poté psaní. Nejslavnější autor detektivek drsné školy byl úplně jiný, než jak byste si ho po přečtení jeho knížek představovali. S Philem Marlowem ho spojovalo jen pití.
Raymond Chandler psal obyčejnými, lidovými výrazovými prostředky o věcech,

Raymond Chandler psal obyčejnými, lidovými výrazovými prostředky o věcech, jimiž se zabývá vysoká literatura. | foto: Profimedia.cz

Když Raymondu Chandlerovi nabídli, aby napsal svou autobiografii, odpověděl ve svém typickém stylu: "Komu záleží na tom, kdy nějaký spisovatel dostal první bicykl?"

Ale možná že neměl chuť o sobě psát, jelikož nechtěl rozbít obrázek, v němž si ho čtenáři spojili s jeho hrdinou. Snad tu pravdu unesete: duchovní otec Chlapa chlapů, drsného detektiva Phila Marlowa, jenž okouzluje čtenáře i ženy ze svých příběhů hláškami, vzhledem, charakterem i fyzickou silou, byl téměř celoživotní alkoholik zamilovaný do ženy starší o osmnáct let, o němž dvě zhrzené dámy tvrdily, že byl potlačený homosexuál. Jeden z jeho známých o něm navíc prohlásil: "Mohli jste ho mít rádi, když jste mu nemuseli být nablízku."

Ale většina těch, kdo někdy přečetli jedinou detektivku s Marlowem, je mu nablízku velmi ráda. A přitom scházelo tak málo a nebylo vůbec nic.

Stačilo trochu méně štěstí v zákopech první světové války, kde dobrovolník Chandler přežil jako jeden z mála ze své jednotky. Anebo kdyby tolik nepil a nepřišel o práci. A kdyby potom nebyl zaťatý jako Marlowe, když šel po stopě špatnosti.

Svůj první román vydal teprve v padesáti. Nijak se neprodával a kritika ho ignorovala. Bylo to v roce 1939.

O šest let později, když po něm z Hollywoodu chtějí napsat scénář k jednomu filmu, už je na tom Chandler tak, že si u studia může naporoučet dvě limuzíny i s řidiči, které budou dnem i nocí stát před jeho domem, šest sekretářek a každodenní odvoz služebné na trh.

Začal to vyhazov

Opravdu, začalo to vyhazovem. V krásné Americe konce 20. let leží dolary na ulici a život jen frčí. Ležely tam i pro Chandlera, který se stal viceprezidentem ropné společnosti jménem Dabney Oil Syndicate. Plat: tři tisíce dolarů měsíčně. Život: mejdany, golf, dlouhé víkendové tahy. A taky milenka. Budoucnost: rozhodně ne černá, protože s akciemi ropných společností se na Wall Streetu neobchodovalo, a tak je nezasáhl krach v roce 1929.

S firmou to tedy z kopce nešlo. Zato s Chandlerem ano. Byly to časy, kdy létal s přáteli na divoké flámy z Los Angeles do San Franciska a kdy na něj seděla slova, jimiž popsal ochmelku v jedné z povídek: Odskočí si na rychlé pivo a probere se s plnovousem v Singapuru.

A k tomu ta dívka. Přímo z firmy. Tráví spolu dlouhé opilecké víkendy, takže do práce chodí až ve středu. On ji kryje a jemu se nikdo neodváží něco říct. K tomu spousta výstředností. Jednou nevypočitatelný opilý Chandler zamíří na známého pistolí. Jiný známý o něm řekne: "Setkat se s ním je jako přistát na zajímavém místě a zjistit, že je zahalené mlhou."

V roce 1932 přichází výpověď. Každoměsíční jistota tří tisíc je v tahu. Ale Chandler zase tolik nelituje. Stejně ho ta práce nebavila.

Přestal na nějakou dobu pít a v telefonním seznamu Los Angeles uvedl u svého jména "spisovatel".

K obojímu, psaní i souboji s alkoholem, totiž směřoval celý život.

Vypletač raket, voják. A pak přišla Cissy

Jeho otec, který pracoval jako inženýr na stavbě amerických železnic, byl těžký pijan, jehož "obvykle našli někde opilého, pokud ho vůbec našli". Matka byla krasavice z Irska, což hrálo v Chandlerově životě velkou roli. Když se rodina rozpadla, bere Raymonda do Británie, kde chodí na elitní střední školu Dulwich College. Není to sice Eton nebo Harrow, ale pořád je to špička.

Vše platí bohatý strýc. Když studia skončí, vyrazí mladý muž do života nečekanou zatáčkou: místo do Oxfordu nebo Cambridge jede do Paříže a pak do Německa. Zdokonaluje si jazyky. Potom se v Londýně uchází o místo úředníka a s velmi pěkným výsledkem (třetí z osmi set uchazečů) projde konkurzem do Admirality, tedy ministerstva britského válečného námořnictva, což vypadá jako terno.

Ale jen vypadá. "Měl jsem v sobě příliš irské krve, než abych se nechal postrkovat předměstskými nulami," řekne později. Po půl roce klotové rukávy stahuje. Matka a strýc s velkou peněženkou jsou zděšeni. Pak píše básně a dost dobré eseje, zkouší kariéru novináře v Daily Expressu. Ale končí i s tím. Neuživil by sebe a matku, protože strýcova peněženka se zavřela.

Tak si od něj v roce 1912 aspoň půjčí 500 liber, což jsou závratné peníze, a jede do Ameriky, aby tam našel štěstí. Jenže to se mu i tam nějak vyhýbá. Jeho problémem je, že je příliš britský. V úřadě, kde pracuje, se mu kolegové vysmívají kvůli přízvuku a dokonalému chování. Nakonec skončí na pacifickém pobřeží, kde vyplétá tenisové rakety, pracuje na meruňkové plantáži a po večerech studuje účetnictví. Za šest týdnů mu řeknou, že zvládl osnovy celého tříletého studia.

Ale Amerika přece jen ukáže své kouzlo. Když tam plul, seznámil se na parníku s lidmi, kteří ho pozvali k sobě do Los Angeles. Vypraví se k nim. Zajistí mu práci účetního v mlékárně a za pár let už počítá účty v ropné společnosti za tři tisíce měsíčně.

Ale mezi tím byla taky válka. Cudný, nepolíbený a s matkou žijící Chandler vypadá možná jako mazánek, ale do války jde sám. Jako dobrovolník. Přihlásí se ke kanadským jednotkám, na západní frontě se objeví v březnu roku 1918. Má pořád spoustu času na to, aby ho roztrhal granát, otrávil plyn, nebo propíchl německý bajonet. Něco podobného se stalo spoustě mužů, kteří přišli s ním. V červnu je zraněn při dělostřeleckém přepadu, který zdecimuje jeho prapor tak, že musí být rozpuštěn. Když se zotaví, jde do pilotního kurzu. Naučí se létat, ale válka skončí dřív, než zasáhne do vzdušných bojů.

Válka pro něj byla důležitá hned z několika důvodů. Pochopil, co je strach a bolest a že lidé mohou být snadno mrtví, což zužitkoval ve svých knihách. Taky začal pít. A seznámil se vojákem Gordonem Pascalem, do jehož nevlastní matky, herečky Cissy, se po návratu za Atlantik zamiloval a ona se kvůli němu rozvedla. Byla sice o 18 let starší (původně mu říkala, že je to jen o osm let), ale byla krásná a měla postavu modelky. První roky po svatbě prý dělala domácí práce nahá. Vzali se v roce 1924, když mu zemřela matka. Jemu bylo 35, Cissy 53 let.

Pak přišly bezstarostné roky, alkohol a milenka. A potom strmý pád z viceprezidentských výšin. Chandler musel přemýšlet, jak po vyhazovu z ropné společnosti uživí manželku.

Dal se na psaní.

První kniha v padesáti

A šel na to neuvěřitelně metodicky. Nejdřív absolvoval kurz tvůrčího psaní a pořídil si notýsek, kam si zapisoval zajímavá jména, výroky, hlášky, vtipy a postřehy. Až pak začal psát povídky. Vytvořit první mu trvalo pět měsíců. Pětkrát ji přepsal.

Otec Phila Marlowa

Raymond Thornton Chandler se narodil v roce 1888 v Chicagu v irsko-americké rodině. Studoval na londýnské Dulwich College, psal pro Daily Express a skládal volným veršem romantické básně. Velkou spisovatelskou kariéru však začal po studiu tvorby detektivkáře Erle Stanleye Gardnera až po návratu do Ameriky. První detektivní povídka mu vyšla v roce 1933, první román o šest let později. Jeho nejznámějšími díly jsou Hluboký spánek, Vysoké okno, Dáma v jezeře či Případ naruby. Vdechl život cynickému soukromému očku se smyslem pro spravedlnost Philu Marlowovi a stal se vyhledávaným autorem scénářů pro Hollywood. Zemřel na zápal plic v roce 1959.

Jestli čekáte, že potom přišla sláva a peníze, sledujete příliš filmy. Tohle byl opravdový život. Vlastně živoření. Chandler psal do časopisu s detektivkami jménem Black Mask, který byl sice šestákový, ale kolem nějž vznikala kvalita. Dobré reálné příběhy, žádná vyumělkovaná faleš, zavražděný už neležel v salónním kupé, ale v postranní uličce. A postavy mluvily jako lidé ze života.

Mezi autory stylu, jemuž se později začne říkat drsná škola, Chandler rychle vyniká. Ale trvá to pár let mizerných honorářů, než ho opravdu významný newyorský nakladatel Alfred Knopf vybídne, aby napsal román. A tak se zrodí Phil Marlowe, muž, v němž se zkombinovalo vše, čím Chandler byl, čím být chtěl a čeho se bál, že by mohl být. Jméno dostal po Marlowe House v Dulwichi, budově v Chandlerově škole.

Je rok 1939 a vychází Hluboký spánek. Jestli teď čekáte, že potom už konečně přišla ona exploze úspěchu, slávy a peněz, jste pořád příliš zbrklí.

Prodeje jsou dost špatné, něco přes deset tisíc, ohlasy taky. Pro intelektuální recenzenty je to jen detektivka a nad takovým úpadkovým žánrem ohrnují nos.

Po několika letech prodá Knopf s těžkým srdcem práva na Hluboký spánek nakladateli laciných knih. A najednou se knihy prodá 450 tisíc kusů. Hlas lidu promluvil.

Chandler se nemohl nelíbit, což platí dosud. Byl a je jiskřivý, zábavný, šťavnatý. Je ze života. Věříte mu, protože jeho hrdina je člověk, který nevydělá velké peníze proto, že v prodejném světě není na prodej. Je radši chudý a váží si sám sebe. A k tomu ten vtip a sebevědomí.

Chandlera lidé četli, ale velké peníze z toho nebyly. Do roku 1950 prodal v USA tři miliony knih, ale vyneslo mu to jen 56 tisíc dolarů.

Ale v té době už našel zlatou studnu. V roce 1943 ho oslovilo studio Paramount, aby psal scénáře. Za čtyřtýdenní práci na scénáři dostával 40 tisíc, za scénář filmu k vlastní knize Playback dokonce 140 tisíc. V roce 1946 jeho daň z příjmu činila 50 tisíc dolarů. Je to skoro tolik jako výše uvedené honoráře za knihy.

Tento obrovský nepoměr netušil ani Chandler. Když k němu hlavouni z Paramountu přijeli, řekl jim: "Teď je pondělí, do příštího úterka to budete mít a chci za to tisíc dolarů." Oni se na sebe útrpně koukli a vysvětlili mu, že první film bude psát čtrnáct týdnů a za každý týden mu pošlou 750 dolarů.

Měl jméno a to dělalo peníze. Například později v jednom rádiu běžel každý týden seriál detektivek o Marlowovi, který jen zaštítil, protože ho psali jiní. On za to, že stanici "půjčil" jméno svého hrdiny a občas korigoval scénáře, dostával za každý díl 750 dolarů. Seriál běžel čtyři roky.

To velkolepé renomé neměl náhodou, každý, kdo kdy Chandlera četl, ví, že psát uměl. Nádherné dialogy, vtipné hlášky, geniální sevřené popisy. Třeba tohle: "Ze vzdálenosti deseti metrů vypadala jako senzační kočka. Ze vzdálenosti tří metrů vypadala jako stvořená k tomu, aby se na ni člověk díval ze vzdálenosti deseti metrů."

Jednu cenu ale musel zaplatit. Když Chandler psal doma povídky a knihy, nepil. Vedl tichý život s psacím strojem a Cissy. Ve studiu okamžitě začal pít. Nosil velkou aktovku rozdělenou na tři fochy. V jednom byly psací potřeby, ve druhém papíry, ve třetím láhev whisky.

Konec na obzoru

Když Cissy v roce 1954 zemřela, démon alkohol se spojil se steskem a vítězil na celé čáře. Chandler se dětinsky zamilovával do každé ženy, kterou potkal. Kromě jiných mezi nimi byla jeho literární agentka, jeho sekretářka či vdova po Georgi Orwellovi.

Kupoval jim drahé šperky a jedné nabídl, že nechá zabít někoho, kdo ji trápil. A někdy se zamiloval i do žen, které ani neviděl. V Británii chtěl romanticky zachránit dívku souzenou za vraždu milence.

Bylo to v době, kdy ho z londýnského hotelu, kde bydlel, nechali soudně vystěhovat pro opilství. Doma v Kalifornii k němu několikrát musela přijet policie, které volal, že spáchá sebevraždu.

Zemřel v roce 1959 jako sedmdesátiletá troska. Ale do poslední chvíle mu to skvěle psalo.

Na jeho pohřeb přišlo sedmnáct lidí.

New York Times napsaly v nekrologu snobsky, že "získal i pozornost intelektuálských kruhů". Čas ukázal, jak hrubé podcenění to bylo.

Autor:
  • Nejčtenější

Ostrov kanibalů. Stalinistický režim na Sibiři zrealizoval noční můru

30. dubna 2024

Pochytali na moskevských ulicích tisíce lidí, zločince, straníky, dělníky, matky od rodin....

Sex s roboty. Studie odhalila, koho láká a proč. Patříte mezi zájemce?

29. dubna 2024

Zajímají se o sex s roboty spíše lidé, kteří straní svobodomyslnému přístupu k sexu? Jaký vztah k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vilný stařec vábil do bytu nezletilé. Pak je nutil k sexuálním výstřednostem

2. května 2024

Premium V tom kvartýru se něco děje!“ Tak začala toho dubnového odpoledne roku 1972 na stanici VB své...

Další trik, jak vylepšit zdraví. Jednoduše, zadarmo a během dne

3. května 2024

Delší život, snížení rizika infarktu a mrtvice. A potřeba není speciální program ani nástroje,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bezhlavý vekslák byl jediný Markovičův nedořešený případ. Důkazy nestačily

1. května 2024

Premium Legendární vyšetřovatel Jiří Markovič vypátral pětinásobného vraha Hojera, dostal spartakiádního...

Divně zkřížené ruce. Sebevraždu podivínky zavěšené v okně vyloučil až patolog

4. května 2024

Premium Lékařka se skláněla nad drobným tělem staré ženy. „Ne, nevidím nic, co by třeba jen naznačovalo...

Čistota je zásadní. Příběhy pětice sládků, kteří slaví úspěchy s řemeslnými pivy

4. května 2024

Premium Jednoho na dráhu sládka nasměrovala třídní učitelka. Další k vaření piva přešel z IT. Seznamte se s...

OBRAZEM: Život z té světlejší stránky. Fotky ukazují komickou tvář přírody

4. května 2024

Legrační gesta, zaskočené grimasy, nepříliš důstojné pózy, trapné situace. Alespoň z našeho,...

Svět už nikdy nebude tak pomalý jako dnes, říká odborník na digitální inovace

3. května 2024  17:15

Premium Jak změnit svoji práci na nepráci? O co jde? Můžeme dělat, co nás baví, a nevnímat to jako práci....

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Natáčení Přátel bylo otřesné, vzpomíná herečka Olivia Williamsová

Britská herečka Olivia Williamsová (53) si ve čtvrté sérii sitcomu Přátelé zahrála epizodní roli jedné z družiček na...

Byli vedle ní samí ztroskotanci, vzpomíná Basiková na muže Bartošové

Byly každá z jiného těsta, ale hlavně se pohybovaly na opačných pólech hudebního spektra. Iveta Bartošová byla...

Autofotka: Sen z plakátů v kotrmelcích. Mladíček v tunelu rozbil Ferrari F40

Symbol italské nenažranosti se již skoro čtyři dekády pokouší zabít své řidiče. Jízda s Ferrari F40 bez posilovače...

Ukaž kozy, řvali na ni. Potřebovala jsem se obouchat, vzpomíná komička Macháčková

Rozstřel Pravidelně vystupuje v pořadu Comedy Club se svými stand-upy, za knihu Svatební historky aneb jak jsem se nevdala se...