Dobrý den,
je mi dvacet let a s přítelkyní jsme spolu už dva a půl roku. Bohužel, v poslední době se náš skoro pohádkový vztah začal kazit. Vše začalo tím, že jsem nastoupil na vysokou školu.
Přítelkyně ve všem začala vidět problém, pořád mě podezírala, že jsem někde s nějakou jinou, vyžadovala, abych jí okamžitě odepisoval na SMS, a když se tak nestalo, začala být smutná a vyčítavá. Tak to pokračovalo asi měsíc. Potom nastala velká hádka, jednala v obrovském afektu a říkala věci, které bych od ní nikdy nečekal. Nakonec jsme to vyřešili a nějakou dobu to bylo zase dobré.
Ovšem poslední dva týdny se to začíná vracet. Přítelkyně mě podezírala, i když mě jen potkala on-line na Facebooku. Hned měla v hlavě myšlenky, že si píšu s nějakou jinou a zamiluji se do ní. Snažil jsem se s ní o tom mluvit, bohužel mi málokdy něco řekla a držela to především v sobě. Vše vygradovalo tento víkend, kdy se mi při mé chvilkové nepřítomnosti přihlásila na facebookový účet a viděla, že si píšu se svou dobrou kamarádkou a svěřuji se jí se svými problémy. Dostala se opět do afektu, začala do mě mlátit a řvát, že se se mnou rozchází. Poté odešla a od té doby jsme si nenapsali.
Nevím už, co mám dělat. Snažil jsem se jí pomoct, ale zdá se mi, že to je bez úspěchu. Jsem zklamaný z její nedůvěry i z toho, že mi narušuje soukromí. Stále ji mám moc rád a nechci ji ztratit, ovšem vím, že takhle to dál nejde.
Budu vděčný za každou radu. Děkuji.
Dobrý den,
děkujeme vám za dopis. Vaše situace je skutečně nelehká a naprosto s vámi souhlasím, že dlouhodobé vyhlídky vztahu zatíženého takovou mírou žárlivosti a podezíravosti nejsou příliš nadějné. Základem každého fungujícího vztahu musí být právě vzájemná důvěra a tolerance.
Z vašeho dopisu si troufám usuzovat, že spouštěčem žárlivých projevů přítelkyně byl zřejmě právě váš nástup na vysokou školu. Předpokládám, že vaše přítelkyně buď na univerzitu nechodí, nebo je přes týden v jiném městě než vy, a ztratila tak pocit, že vás má "pod kontrolou". Její žárlivé výstupy jsou tak zřejmě kombinací vnitřní nejistoty s vědomím, že se před vámi otevírají nové možnosti i v oblasti partnerských vztahů (což samozřejmě nemá nic společného s tím, zda je chcete, nebo nechcete využít).
PoradnaVaše otázky a problémy nám pište na e-mail redakce@xman.cz.. Zodpoví je psycholožka Bára. |
Takovýmto milníkům musí čelit každý vztah, protože pokud nežijete izolováni od ostatních lidí, čas od času se vždy objeví podnět (ať už v podobě osoby, nebo situace), který může znamenat jeho potenciální ohrožení. Zralí lidé by však měli být schopni se s nimi vypořádat a svému partnerovi důvěřovat. Chování vaší přítelkyně je nepochybně projevem zoufalé snahy udržet váš vztah, nicméně si bohužel neuvědomuje, že druhého člověka nelze vlastnit a že neustálým kontrolováním, podezíráním a porušováním vašeho soukromí si nelze vynutit ani věrnost, ani lásku.
Současně však samozřejmě chápu i vaši situaci. Stav, kdy jste se ničím neprohřešil (ve smyslu, že jste nebyl nevěrný), přesto však čelíte neustálému podezírání a nesmyslnému obviňování, je velmi vyčerpávající a vztah pomalu rozkládá. Obávám se, že podobnou míru žárlivosti zřejmě jen velmi obtížně zvládnete sám s pomocí domluv a ujišťování.
Příčina podobných pocitů se zřejmě nachází někde "hlouběji" a ideální by bylo, pokud by se vám podařilo přimět přítelkyni k návštěvě odborníka. Na vině může být například nezpracovaná událost z dětství (rozvod rodičů a podobně) nebo jiný traumatický zážitek či dysfunkce, která vyústila v partnerčinu vnitřní nejistotu a pocit, že si ty, na kterých jí záleží, musí připoutat pomocí kontroly a žárlivých scén.
Taková situace však vyžaduje systematickou práci pod vedením odborníka, který pomůže vaší přítelkyni nejen najít příčinu jejího chování, ale zároveň toto dysfunkční chování odstranit a nahradit ho. Přeji vám hodně štěstí.
Psycholožka Bára
