Poměr boků a pasu
Vědci jsou ohledně lásky na první pohled značně neúprosní. Ve skutečnosti totiž údajně jde o dobře spočítaný plán našeho mozku. Mimochodem, přestaňte si namlouvat, že potřebu lásky mají pouze lidé, protože jí disponuje celá řada dalších živočišných druhů. Podle odborníků je to způsobeno zcela jednoduchou skutečností, že pro případné potomky je potřeba zajistit celou řadu potřeb a z tohoto pohledu jsou vždy lepší dva rodiče než jen jeden. Z hlediska přežití je tedy mnohem výhodnější, když k sobě rodiče váže vzájemný cit, který zvyšuje pravděpodobnost, že se jim podaří dochovat potomky do dospělosti.
U lásky na první pohled je to stejné, jen musí váš mozek pracovat mnohem rychleji a vyhodnotit co nejvíce informací, které dokáže získat za pár sekund. Například o tom, jestli se vám daná žena bude líbit, prý rozhoduje poměr jejího pasu k bokům. Vědci spočítali, že pokud je poměr 0,7, je úplně jedno, jestli je žena štíhlá, či oplácaná. Bude vás totiž přitahovat stejně, protože právě tento poměr je ukazatelem její plodnosti.
Pokud se tedy ve vašem okolí mihne podobně tvarovaná žena, váš mozek ji během několika málo okamžiků vyhodnotí jako ideální kandidátku pro plození vašich dětí a začne produkovat podobný koktejl hormonů, jako kdybyste užili kokain. To v důsledku povede k tomu, že vám začne prudce bít srdce, pocítíte neodbytnou touhu napsat o své vyvolené několik oslavných básní a budete všem, kdo jsou ochotni poslouchat, pět o lásce na první pohled. Nezapomeňte však na to, že to všechno je jen důsledek správného poměru boků a pasu.
Další teorie praví, že to, co tvrdohlavě označujeme za lásku na první pohled, je jen výsledkem našeho narcismu. Jednoduše nás přitahují lidé, které přitahujeme my. Takže když zavadíte pohledem o dlouhonohou brunetku sedící u baru, vyloží si váš pohled jako signál zájmu, a tudíž se na vás usměje. Váš narcistní mozek zpozorní, protože registruje na obzoru někoho, komu se zřejmě líbíte, takže vyšlete slibný úsměv zase zpátky k ní. A za pár let budete dětem tvrdit, že jste se s maminkou zamilovali na první pohled, což zní o dost lépe, než že šlo o náhodné prolnutí dvou narcistních instinktů.
Romantický mýtus
Rozhodnutí o tom, zda žena jako objekt vaší "lásky na první pohled" vyhovuje, zvládne podle vědců udělat během několika desítek sekund část vašeho mozku, která se jmenuje prefrontální kortex. Je to velmi vyspělá část mozku, která mimo jiné zodpovídá i za soustředění, vzpomínání či dlouhodobé zapamatování. Podle jiné teorie však zodpovídá za pocity připisované lásce na první pohled spíše část mozku zvaná insula.
Ať už však jde o jakoukoli oblast mozku, představa o nepostihnutelném magickém jiskření dostává pořádně na frak. Výzkum z letošního roku totiž zjistil, že pokud mají lidé po mozkové mrtvici poškozenou právě insulu, láska na první pohled pro ně končí. Nedokážou totiž rychle zhodnotit případnou přitažlivost dané ženy. Tím je podle vědců jednoznačně dokázáno, že má láska na první pohled biologický základ.
K tomu, co romantici označují za lásku na první pohled, stačí podle vědců v průměru tři minuty (k vytvoření vztahu potom v průměru devět týdnů) a "postihuje" to častěji muže než ženy. Údajně je tomu tak proto, že muži jsou více vizuálně založení a rozhodují se více na základě fyzických znaků (viz teorie o plodných ženách). Další odborníci jsou ohledně doby, kterou potřebuje mozek k vyhodnocení všech signálů přitažlivosti, ještě optimističtější. Prý k tomu stačí pouhá pětina sekundy.
