Dětský věk už máte dávno za sebou, takže když se u vás objeví bolesti hlavy se zvýšenou teplotou, rozhodně nepomýšlíte na žádnou typicky dětskou nemoc a automaticky je přiřadíte k další z řady chřipek nebo viróz. Vaší teorii nahrává i celková slabost, únava a ztráta chuti k jídlu. Ke klasické chřipce však úplně nesedí, že vám oteče ta část obličeje, kde se čelist stýká s ušním lalůčkem. Celá tato oblast je citlivá, bolestivá a máte v ní nepříjemné pocity. Když žvýkáte, polykáte nebo mluvíte, bolest se zvětšuje. Typicky se nejprve objeví na jedné straně obličeje a po pár dnech se obvykle přesune i na druhou.
Možná vás trkne, že něco není v pořádku, a navštívíte lékaře, který provede krevní testy a zjistí, že jste se nakazili příušnicemi. Jestliže však potíže podceníte a rozhodnete se je léčit citronovým čajem a kloktáním slané vody, může se stát, že za tři dny až dva týdny poté, co se u vás objevily první příznaky, vás začne bolet jedno, nebo obě varlata. Aby toho nebylo málo, otečou a jsou bolestivá. Pokud budete mít skutečnou smůlu, přidá se k tomu ztuhlý krk, zvracení, nevolnost, křeče a malátnost. To v případě, že příušnice zasáhnou i váš mozek.
Kapénková epidemie
Příušnice jsou skutečně typicky dětskou nemocí, jenže to má hned několik háčků. Jednak v poslední době vzrůstá jejich výskyt u dospělých, protože očkování probíhá až od osmdesátých let, starší ročníky tudíž očkovány nebyly. Velmi pravděpodobně se také vyskytl nový sérotyp původce nemoci, proti němuž očkování nemusí účinkovat. A navíc, zatímco u dětí probíhá nemoc většinou bez větších komplikací, dospělému člověku může pořádně zavařit.
Původcem onemocnění je virus, který se přenáší kapénkovou infekcí. To je špatná zpráva pro možnosti případné prevence, protože ta je podobně omezená jako například při chřipkové epidemii. Stejně jako například u chřipky máte největší pravděpodobnost, že se příušnicemi nakazíte v zimě a na jaře. Virus příušnic vnikne do vašeho těla dýchacími cestami, usídlí se v nosohltanu, kde se začne množit. Odtud se šíří do ostatních částí těla.
Typicky se spokojí s příušními slinnými žlázami (méně často jsou postiženy slinné části pod jazykem), ale napadnout může v podstatě kteroukoli část těla. Jak se virus množí, imunitní systém vyhlásí v organismu poplach, slinné žlázy otečou a tělesná teplota vzroste. K tomu dochází obvykle po čtrnácti až osmnácti dnech od okamžiku nákazy.
Sterilita i hluchota
Ve dvaceti procentech případů probíhá onemocnění bez příznaků, jenže u dvaceti až padesáti procent postižených dospělých mužů se virus rozšíří i do varlat, kde způsobí zánět. Tkáň varlete, která za normální situace tvoří spermie, se vlivem zánětlivých procesů a působení viru mění ve vazivo, které samozřejmě není schopno původní funkci plnit. U třiceti procent mužů se virus rozšíří do obou varlat a u poloviny postižených zůstanou varlata atrofovaná. Jestliže nastane ta nejhorší varianta, zůstanete sterilní.
U patnácti procent nemocných dospělých se virus rozšíří nervovým systémem do mozku, kde způsobí nehnisavý zánět mozkových blan, meningitidu. Meningitida způsobená virem příušnic obvykle nemívá tak dramatický průběh jako její hnisavá forma, ale ve vzácných případech může způsobit i ohluchnutí. Při nekomplikovaném průběhu onemocnění trvá našemu imunitnímu systému týden až dva, než se mu podaří virus příušnic dostat pod kontrolu. Útěchou pro vás může být, že v takovém případě získáte proti tomuto typu viru doživotní imunitu.
