Celé Česko kosí chřipková epidemie a vypadá to, že jste podlehli i vy. Svědí vás oči, škrábe vás v krku, jste unavení, zchvácení a hlavně máte rýmu jako trám a kašlete, jako kdybyste chtěli vyplivnout plíce. Jste přesvědčeni, že jste mezi těmi, kteří dostali chřipku, jenže tyto příznaky odpovídají spíše nachlazení nebo onemocnění dýchacích cest.
I když většina lidí označuje jako chřipku souhrnně jakékoli onemocnění, s nímž je spojená rýma a kašel, případně zvýšená teplota, mezi chřipkou a nachlazením je velký rozdíl. Zatímco s chřipkou jsou spojeny vysoké horečky, u nachlazení je to jen zvýšená teplota (nebo můžete být úplně bez teploty). Pro nachlazení je typická rýma a kašel, zatímco u chřipky se nemusí vůbec objevit. Nachlazení a onemocnění dýchacích cest se rozvíjí postupně, oproti tomu chřipka vás srazí na kolena během několika hodin. S nachlazením vám sice nebude nijak zvlášť do skoku, ale obvykle s ním dokážete fungovat i mimo postel, zatímco chřipka vám nic podobného nedovolí a spolehlivě vás upoutá na lůžko. Ale i když je nachlazení méně nebezpečné a má mírnější průběh než chřipka, rozhodně nejde o příjemnou záležitost.
Riziková zima
I když mohou být rýma a kašel i průvodním symptomem bakteriální infekce, nejčastějším původcem nachlazení a onemocnění dýchacích cest jsou viry. Miniaturních původců onemocnění z rodiny virů existují víc než dvě stovky a nejčastěji za své nachlazení můžete poděkovat takzvaným rhinovirům. Ty samozřejmě žijí a přenášejí se po celý rok, ale během zimního období jsme jimi ohroženi více, protože jim šíření usnadňuje nízká vlhkost vzduchu i náš pobyt v uzavřených místnostech, často s velkým množstvím dalších lidí.
Jak proti nachlazeníVzhledem k množství virů, které nachlazení způsobují, není bohužel příliš pravděpodobné, že by se podařilo vyvinout účinné očkování (oproti tomu proti chřipce existují účinné vakcíny, protože typ viru, který daný rok pravděpodobně způsobí chřipkovou epidemii, dokážou vědci poměrně spolehlivě odhadnout). V rámci prevence nachlazení se doporučují prakticky ta samá opatření jako u chřipky, tedy mýt si důkladně ruce (aby se zamezilo přenášení virů z kontaminovaných povrchů), nesahat si rukama na obličej a vyhýbat se pobytu v místech s velkou koncentrací lidí. Když už jste nachlazením onemocněli, dbejte na pitný režim, jímž pomáháte vyplavovat viry z těla a dopřejte si klidový režim i dostatek odpočinku, aby váš imunitní systém mohl bojovat proti vetřelcům. |
Poslouchali jste celé dětství napomínání, že máte mít nohy v teple, protože prochladnutím si koledujete o týden v posteli? Vaše matka měla jako obvykle pravdu. Vědci zjistili, že při prochladnutí skutečně hrozí větší nebezpečí, že se u vás rozvinou symptomy nachlazení. Při prochladnutí těla se totiž snižuje aktivita proteinů-interferonů, které proti virům bojují.
Viry se do vašeho těla dostanou nejspíš kapénkovou infekcí: vdechnete miniaturní kapičku, v níž jsou viry obsaženy. Ty se poté začnou ve vašem těle okamžitě množit, respektive proniknou do buněk a donutí je vytvářet jejich vlastní kopie. Napadené buňky ve snaze se vetřelců zbavit vytvářejí více tekutiny a hlen, které dráždí dýchací cesty. Část hlenu je spolknuta a viry v něm jsou zneutralizovány žaludeční kyselinou, část hlenu opouští organismus prostřednictvím kýchání a kašlání.
Kýchání a kašlání
Kýchání, jímž při nachlazení trpíte, je vlastně jakýmsi obranným reflexem, kterým se naše tělo snaží vyčistit horní cesty dýchací od přebytečné tekutiny. Množící se viry podráždí nosní sliznici i nervová zakončení, která jsou v ní umístěna. Ty potom vyšlou signál ke „kýchacímu centru“ v prodloužené míše. Mozek vzápětí zajistí, aby se svaly hrudníku a krku prudce stáhly. Oči se zavřou (všimněte si, že kýchnout s otevřenýma očima nedokážete) a jazyk se pevně opře o horní patro. Právě prudká kontrakce svalů dodá kýchnutí energii a sílu, která vyčistí vaši nosní dutinu.
Všechno se děje mimovolně a automaticky. Jakmile proces kýchnutí začne, nemáte šanci ho pouhou vůlí zastavit. Tekutina, která při kýchnutí opustí váš nos, obsahuje nejen hlen, ale i vaše sliny. Jedno kýchnutí přitom do vašeho okolí vyšle dva až pět tisíc kapiček, z nichž každá je „napěchovaná“ viry čekajícími jen na to, aby našly nového hostitele (v běžné místnosti dokážou přežít i několik hodin). A jen tak mimochodem, „vystřelíte“ je do vzdálenosti až 3,5 metru.
Prodloužená mícha zodpovídá i za zakašlání, které začíná hlubokým nádechem, následně dojde k prudkému stlačení vzduchu v plicích a ten je opět kontrakcí svalů vypuzen z dýchacích cest ven. Účelem je opět zbavení plic a dýchacích cest hlenu. Při zakašlání jsou v průměru vypuzeny tři tisíce kapek slin a hlenu. Vaše ústa opustí průměrnou rychlostí osmdesát kilometrů v hodině a v jednom zakašlání je v průměru obsaženo 200 milionů virových částic.
