Spolu s devětadvacetiletým Grahamem Huntem se třiačtyřicetiletý Potter pokoušel o BASE jump ze skalního výběžku Taft Point z výšky 2 300 metrů. Když s nimi jejich kolega, který je doprovázel, ztratil kontakt, zahájil pátrací akci. V neděli 17. května našli jejich těla v údolí. Ani jeden z nich neměl otevřený padák.
Dean Potter se narodil v roce 1972 armádnímu plukovníkovi a učitelce jógy s jednou čtvrtinou indiánské krve. Lezení po skalách si vyzkoušel už jako dítě, ale na univerzitě se začal věnovat veslování. Měl talent, ovšem kolektivní sport mu neseděl, vzpomínal o pár let později jeho trenér. Dal se proto na horolezectví.
PŘEČTĚTE SI PROFIL DEANA POTTERA
A jeho vztah k lezení se ještě prohloubil, když se ve dvaceti poprvé setkal s yosemitskými skalami. „Tehdy mi došlo, že jsem se rozhodl správně. Bylo to poprvé, co jsem pocítil něco takového.“
Stala se z něj lezecká legenda. V roce 1998 podnikl v rekordním čase rychlostní výstup severozápadní cestou na yosemitský Half Dome. Zatímco předchozí rekord činil 20 hodin a 56 minut, Potter skálu zdolal za 4 hodiny a 16 minut. Většinu výstupu přitom absolvoval bez lana.
O rok později vytvořil spolu s Jose Pereyrou rychlostní rekord při výstupu na El Capitan (Salathé Wall), v roce 2000 vylezl sólo výstupem bez lana jako druhý člověk v historii na yosemitský Astroman, téhož roku jako první „vysóloval“ Blind Faith (Rostrum).
„Vše ztichne, zvuk se zastaví, jsi jen ty a skála,“ popisoval své pocity při souboji s přírodou.
Kromě lezení se stal průkopníkem highliningu. Procházel se mezi skalními masivy na nataženém laně. Bez tyče na vyvažování, bez jištění. Spoléhal jen na vnitřní koncentraci a nohy. Pro případ osudového zaváhání míval na zádech BASE jumpový padák, ale někdy ani to ne. Přítomnost smrti si pochvaloval. „Vidíš jasněji. Přemýšlíš mnohem rychleji. Slyšíš jinak. Tvůj kontakt nohou na laně je pronikavější. Zvýší se ti smysl pro rovnováhu,“ popisoval.
Jeho vášeň pro adrenalin byla spirituální, měl pověst mlčenlivého muže, který lezení i highlining bere především jako meditaci. A v posledních letech ostře kritizoval outdoorové sporty za „homogenizaci“. To, co začínalo jako sport rebelů a podivínů, se stalo synonymem konzumu a konformity, tvrdil.
